Lukáš 2
1 I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
О Но ангелът им рече: Не бойте се, защото, ето, благовестявам ви голяма радост, която ще бъде за всичките люде.
2 (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)
Това беше първото записване, откакто Квириний управляваше Сирия.
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
И всички отиваха да се записват, всеки в своя град.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy, )
И тъй, отиде и Йосиф от Галилея, от града Назарет, в Юдея, в Давидовия град, който се нарича Витлеем, (понеже той беше от дома и рода Давидов),
5 Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
за да се запише с Мария, която беше сгодена за него и беше непразна.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.
И когато бяха там, навършиха се дните - да роди.
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
И роди първородния си Син, пови Го, и положи Го в ясли, защото нямаше място за тях в страноприемницата.
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.
И на същото място имаше овчари, които живееха в полето, и пазеха нощна стража около стадото си.
9 A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
И ангел от Господа застана пред тях, и Господната слава ги осия; и те се уплашиха много.
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
Но ангелът им рече: Не бойте се, защото, ето, благовестявам ви голяма радост, която ще бъде за всичките люде.
11 Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
Защото днес ви се роди в Давидовия град Спасител, Който е Христос Господ.
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.
И това ще ви бъде знакът: ще намерите Младенец, повит и лежащ в ясли.
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
И внезапно, заедно с ангела, се намери множество небесно воинство, което хвалеше Бога, казвайки:
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
Слава на Бога във висините. И на земята мир между човеците, в които е Неговото благоволение.
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.
Щом ангелите си отидоха от тях на небето, овчарите си рекоха един на друг: Нека отидем тогава във Витлеем, и нека видим това, що е станало, което Господ ни изяви.
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.
И дойдоха бързо и намериха Мария и Йосифа, и Младенеца лежащ в яслите.
17 A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.
И като видяха, разказаха каквото им беше известено за това детенце.
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.
И всички които чуха, се зачудиха за това, което овчарите им казаха.
19 Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.
А Мария спазваше всички тия думи и размишляваше за тях в сърцето си.
20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.
И овчарите се върнаха, славещи и хвалещи Бога за всичко, що бяха чули и видели, според както им беше казано.
21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo.
И като се навършиха осем дни и трябваше да обрежат Детенцето, дадоха Му името Исус, както беше наречено от ангела преди да е било зачнато в утробата.
22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,
Като се навършиха и дните за очистването им, според Мойсеевия закон, занесоха Го в Ерусалим за да Го представят пред Господа,
23 (Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
(както е писано в Господния закон, че всеки първороден младенец от мъжки пол ще бъде свят на Господа),
24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.
и да принесат жертва според казаното в Господния закон две гургулици и две гълъбчета.
25 A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
И ето, имаше в Ерусалим един човек на име Симеон; и тоя човек бе праведен и благочестив, и чакаше утехата на Израиля; и Святият Дух беше в него.
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně.
Нему бе открито от Святия Дух, че няма да види смърт, докле не види Христа Господен.
27 Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm,
И по внушението на Духа той дойде в храма; и когато родителите внесоха детенцето Исус, за да сторят за Него по обичая на закона,
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
той Го взе на ръцете си и благослови Бога, като каза:
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji.
Сега, Владико, отпущаш слугата Си в мир, според думата си;
30 Nebo viděly oči mé spasení tvé,
защото видяха очите ми спасението,
31 Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí,
което си приготвил пред всички люде;
32 Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského.
светлина да просвещава народите. И слава на Твоите люде Израил.
33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
А баща Му и майка Му се чудеха на това, което се говореше за Него.
34 I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno,
И Симеон го благослови, и рече на майка Му Мария: Ето, това детенце е поставено за падане и за ставане на мнозина в Израиля, и за белег, против който ще се говори.
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
Да! И на сама тебе меч ще прониже душата ти, за да се открият помислите на много сърца.
36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého.
Имаше и някоя си Анна, Фануилова дъщеря, от Асировото племе; (тя беше в много напреднала възраст, като бе живяла с мъжа си седем години от девството си.
37 A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
И беше вдовица за цели осемдесет и четири години), която не се отделяше от храма, дето нощем и денем служеше Богу в пост и молитва.
38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
И тя, като се приближи, в същия час, благодареше Богу, и говореше за Него на всички, които ожидаха изкуплението на Ерусалим.
39 Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
И като свършиха всичко, що беше според Господния закон, върнаха се в Галилея, в града си Назарет.
40 Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
А Детенцето растеше, крепнеше, и се изпълваше с мъдрост; и Божията благодат бе на Него.
41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
И родителите Му ходеха всяка година в Ерусалим за празника на Пасхата.
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního,
И когато Той беше на дванадесет години, като отидоха по обичая на празника,
43 A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho.
и като изкараха дните и се връщаха, Момчето Исус остана в Ерусалим, без да знаят родителите Му.
44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými.
А те, понеже мислеха, че Той е с дружината, изминаха един ден път, като Го търсеха между роднините и познатите си.
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
И като не Го намериха, върнаха се в Ерусалим и Го търсеха.
46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich.
И след три дни Го намериха в храма, седнал между законоучителите, че ги слушаше и ги запитваше.
47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
И всички, които Го слушаха, се учудваха на разума Му и на отговорите Му.
48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
И като Го видяха, смаяха се; и рече Му майка Му: Синко, защо постъпи тъй с нас? Ето, баща Ти и аз, наскърбени, Те търсехме.
49 I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
А Той им рече: Защо да Ме търсите? Не знаете ли, че трябва да се намеря около дома на Отца Ми?
50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil.
А те не разбраха думата, която им рече.
51 I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
И Той слезе с тях, и дойде в Назарет, и там им се покоряваше. А майка Му спазваше всички тия думи в сърцето си.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
А Исус напредваше в мъдрост, в ръст и в благоволение пред Бога и човеците.
