Lukáš 19
1 A všed, bral se přes Jericho.
Yesuusi Iyaarkko gelidi aadhdhees.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Yan Zakkiyoosa geetettiya qaraxa qanxiseyssata halaqay de7ees. I daro dure.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
I Yesuusi ooneekko be7anaw koyis. I qanthi gidiya gisho asaa darotethaafe denddoyssan Yesuusa be7anaw dandda7ibeenna.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
Yesuusa be7anaw koyidi I biya ogiyas sinthe woxxi bidi issi boobba mitha bolla keyis.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Yesuusi he bessaa gakkishe dhoqqu gidi be7idi, “Zakkiyoosa, hachchi ta ne son pee7anaw bessiya gisho elle wodhdha” yaagis.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
I ellesi wodhdhidi ufayssan Yesuusa mokkis.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
He bessan de7iya asaa ubbay hessa be7idi, “Nagaranchchuwa soo gelidi mokettanw hanees” yaagidi zuuzummidosona.
8 Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Gidoshin, Zakkiyoosi eqqidi Godaakko, “Godaw, hekko taw de7iya shalo ubbaafe baggaa manqotas immana. Asappe aybaakka worddon balethada ekkidabaa gidikko oyddu kushe zaarana” yaagis.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Yesuusi qassi, “Ha uray Abrahaame na7a gidida gisho hachchi atotethay ha soo yis.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Asa Na7ay yiday dhayidayssa koyanasaanne ashshanaassa” yaagis.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Asay hessa si7iya wode, Yesuusi Yerusalaame matattida gishonne Xoossaa kawotethay ha77i matara qonccana daanida gisho enttaw leemiso odis.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
Hessa gisho, Yesuusi, “Issi gita asi de7eyssi baw kawotethi ekkidi yaanaw hara biitta bis.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Iyaw oothiya aylletappe tammata xeegidi issuwas issuwas tammu minaane immidi ‘Ta simmada yaana gakkanaw ha miishiyara zal77ite’ yaagis.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
“He biittaa asay iya ixxiya gisho, ha uray nu bolla kawotana mela nu koyokko yaagidi ase iya guyera kiittidosona.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
“Gidoshin, he uray kawo gididi ba biittaa simmis. He tammu aylleti I immida miishiyan ay mela zal77idi wodhisidaakko eranaw koyidi enttana xeegisis.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
“Koyroyssi yidi, ‘Godaw, ne taw immida miishey haraa tamma wodhdhis’ yaagis.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
“Iya Goday, ‘Neno ammanettida aylliyaw lo77o oothadasa. Neeni guuthaban ammanettida gisho new tammu katamata bolla maata immas’ yaagis.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
“Nam77anthoyka yidi, ‘Godaw, ne taw immida miishey haraa ichchasha wodhdhis’ yaagis.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
“Goday iyaakko, ‘Newukka qassi ichchashu katamata bolla maata immas’ yaagis.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
“Hekko heedzanthoy yidi, ‘Godaw, ta curqqan xaaxada naagida ne miishiya hannashu.
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
Ays giikko, neeni nebaa gidonnabaa ekkeyssanne ne zeronnabaa buucciya iita asi gidiya gisho new yayyas’ yaagis.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
“Iya goday zaaridi, ‘Neno iita aylliyaw ne doonatho ta nena pirddana. Ta wothonnabaa ekkeyssanne zeronnabaa buucciya asi gideyssa ne erikko,
23 I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
ta yada ta miishiya wodhera ekkana mela zal77iya asaas ays immabiikkii?’
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
“Iya goday he bessan eqqidayssatakko, ‘Iyara de7iya miishiya ekkidi tamma wodhisidayssas immite’ yaagis.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
“Entti, ‘Godaw, iyaw kasekka tammu minaaney de7ees’ yaagidosona.
26 Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
“Goday, ta hinttew odays; ‘De7iya ubbaas hari guzhettana, shin baynnayssafe haray atto iyaw de7iyarakka ekettana.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
Gidoshin, ta entta bolla kawotonna mela koyidayssata he ta morkketa ha ta sinthe ehidi goyrite’ gis” yaagis.
28 To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
Yesuusi hessa odidayssafe guye enttafe sinthe aadhdhi hamuttidi Yerusalaame bis.
29 I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Shamaho Deriya bolla de7iya Beetefaagenne Bitaaniya matattida wode ba tamaaretappe nam77ata yaagidi kiittis:
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
“Hintte sinthan de7iya gutaa biite, hintte yaa gakkiya wode oonikka toggonna qashettada de7iya hare mari demmana. Iya billidi haa ekki yiite.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
Oonikka, ‘Ays billeeti?’ gidi oychchiko, ‘Goday iya koyees’ yaagite” yaagis.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
Kiitettidayssati bidi I gidayssada hanin be7idosona.
33 A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Entti hare maraa billishin godati be7idi, “Hare maraa ays billeeti?” yaagidosona.
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
Entti zaaridi, “Goday iya koyees” yaagidosona.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Yaappe hare maraa Yesuusakko ehidosona. Bantta ma7uwa hare maraa zokkon yeggidi Yesuusa hare maraa bolla utisidosona.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
Asaykka I biya ogiya bolla bantta ma7uwa hiixidosona.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Shamaho Deriya dugethaa wodhisiya ogiyakko matiya wode, taybon keehi daro asay entti be7ida malaalisiyaban ufayttidi bantta qaala dhoqqu oothidi,
38 Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
“Godaa sunthan yaa kawoy anjjettidayssa saluwan saroy ubbaafe dhoqqa saluwan bonchchoy Xoossaas gido.” yaagidi Xoossaa galatidosona.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Asaa giddofe issi issi Farisaaweti Yesuusakko, “Asttamaariyaw, ne tamaareta hayzite gada hanqetta” yaagidosona.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
I enttako, “Entti si7i giikko shuchchati waassana” yaagis.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Yesuusi Yerusalaame matishe katamaa be7idi iyaw yeekkis.
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
“New saro gidanayssa hachchi ne eridabaa gidiyakkoshin, ha77i ne ayfiyaappe geemmis.
43 Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Ne morkketi ne yuushuwa diridi dumma dumma ogiyara nena teqqidi un77ethiya wodey yaana.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
Nenanne ne dirssaa garssan de7iya ne nayta dhayssana. Issi issi shuchchu denthidi laallana, ays giikko Xoossay nena ashshanaw yaa wodiya erabaakka” yaagidi iw yeekkis.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Hessafe guye, Yesuusi Xoossa Keethi gelidi zal77eyssata yaappe goodis.
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
Qassi, “‘Ta keethay Xoossaa woossiya keethi gidana’ gidi xaafettis, shin hintte ta keethaa panggata gonggolo oothideta” yaagis.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Gallas gallas Xoossa Keethan tamaarssees. Kahineta halaqati, higge asttamaaretinne deriya cimati iya wodhanaw oge koyoosona.
48 Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Gidoshin, asay ubbay iya timirttiya bantta wozana yeggidi si7iya gisho, enttaw oothanabay dhays.
