Lukáš 19
1 A všed, bral se přes Jericho.
And Jesus entered and passed through Jericho.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
And, behold, there was a man named Zacchaeus, who was the chief among the tax collectors, and he was rich.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
And he sought to see Jesus who he was; and could not for the crowd, because he was little of stature.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
And he ran before, and climbed up upon a sycamore tree to see him: for he was to pass that way.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
And when Jesus came to the place, he looked up, and saw him, and said to him, Zacchaeus, make haste, and come down; for to day I must abide at thy house.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
And he made haste, and came down, and received him joyfully.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
And when they saw it, they all murmured, saying, That he was gone to be guest with a man that is a sinner.
8 Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
And Zacchaeus stood, and said to the Lord; Behold, Lord, the half of my goods I give to the poor; and if I have taken any thing from any man by false accusation, I restore him fourfold.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
And Jesus said to him, This day is salvation come to this house, because he also is a son of Abraham.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
For the Son of man is come to seek and to save that which was lost.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
And as they heard these things, he added and spoke a parable, because he was near to Jerusalem, and because they thought that the kingdom of God should immediately appear.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
He said therefore, A certain nobleman went into a far country to receive for himself a kingdom, and to return.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
And he called his ten servants, and delivered them ten pounds, and said to them, Occupy till I come.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
But his citizens hated him, and sent a message after him, saying, We will not have this man to reign over us.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
And it came to pass, that when he had returned, having received the kingdom, then he commanded these servants to be called to him, to whom he had given the money, that he might know how much every man had gained by trading.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Then came the first, saying, Lord, thy pound hath gained ten pounds.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
And he said to him, Well, thou good servant: because thou hast been faithful in a very little, have thou authority over ten cities.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
And the second came, saying, Lord, thy pound hath gained five pounds.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
And he said likewise to him, Be thou also over five cities.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
And another came, saying, Lord, behold, here is thy pound, which I have kept laid up in a napkin:
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
For I feared thee, because thou art an austere man: thou takest up what thou didst not lay down, and reapest what thou didst not sow.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
And he saith to him, Out of thy own mouth will I judge thee, thou wicked servant. Thou knewest that I was an austere man, taking up what I laid not down, and reaping what I did not sow:
23 I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
Why then gavest thou not my money into the bank, that at my coming I might have required my own with interest?
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
And he said to them that stood by, Take from him the pound, and give it to him that hath ten pounds.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
( And they said to him, Lord, he hath ten pounds.)
26 Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
For I say to you, That to every one who hath shall be given; and from him that hath not, even what he hath shall be taken away from him.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
But those my enemies, who would not that I should reign over them, bring here, and slay them before me.
28 To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
And when he had thus spoken, he went before, going up to Jerusalem.
29 I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
And it came to pass, when he had come near to Bethphage and Bethany, at the mount called the mount of Olives, he sent two of his disciples,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
Saying, Go ye into the village opposite you; in which at your entering ye shall find a colt tied, on which yet never man sat: loose him, and bring him here.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
And if any man shall ask you, Why do ye loose him? thus shall ye say to him, Because the Lord hath need of him.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
And they that were sent went, and found even as he had said to them.
33 A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
And as they were loosing the colt, its owners said to them, Why loose ye the colt?
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
And they said, The Lord hath need of him.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
And they brought him to Jesus: and they cast their garments upon the colt, and they set Jesus on it.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
And as he went, they spread their clothes in the way.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
And when he had come near, even now at the descent of the mount of Olives, the whole multitude of the disciples began to rejoice and praise God with a loud voice for all the mighty works that they had seen;
38 Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
Saying, Blessed be the King that cometh in the name of the Lord: peace in heaven, and glory in the highest.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
And some of the Pharisees from among the multitude said to him, Master, rebuke thy disciples.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
And he answered and said to them, I tell you that, if these should hold their peace, the stones would immediately cry out.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
And when he had come near, he beheld the city, and wept over it,
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
Saying, If thou hadst known, even thou, at least in this thy day, the things which belong to thy peace! but now they are hid from thy eyes.
43 Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
For the days shall come upon thee, that thy enemies shall cast a trench about thee, and surround thee, and keep thee in on every side,
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
And shall lay thee even with the ground, and thy children within thee; and they shall not leave in thee one stone upon another; because thou knewest not the time of thy visitation.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
And he went into the temple, and began to cast out them that sold in it, and them that bought;
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
Saying to them, It is written, My house is the house of prayer: but ye have made it a den of thieves.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
And he taught daily in the temple. But the chief priests and the scribes and the chief of the people sought to destroy him,
48 Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
And could not find what they might do: for all the people were very attentive to hear him.
