Lukáš 19
1 A všed, bral se přes Jericho.
And having entered He was passing through Jericho.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
And behold a man by name being called Zacchaeus and he himself was a chief tax collector and (he himself *N(k)O*) (was *k*) rich;
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
And he was seeking to see Jesus who He is and not he was able because of the crowd, because in stature small he was.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
And having run (to the *no*) front he went up into a sycamore-fig tree so that he may see Him, for (through *k*) that [way] He was soon to pass.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
And as He came to the place, having looked up Jesus (he saw him and *K*) said to him; Zacchaeus, having hurried do come down; today for in the house of you it behooves Me to stay.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
And having hurried he came down and received Him rejoicing.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
And having seen [it] (all *N(k)O*) were grumbling saying that With a sinful man He has entered to stay.
8 Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Having stood then Zacchaeus said to the Lord; Behold the half my possessions Lord, to the poor I give; and if of anyone anything I have defrauded, I restore [it] fourfold.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Said then to him Jesus that Today salvation to the house this has come, because also he himself a son of Abraham is;
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Came for the Son of Man to seek and to save that having been lost.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
When are hearing now they these things having proceeded He spoke a parable because near being to Jerusalem He and thinking they that immediately is about the kingdom of God to appear.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
He said therefore; A man certain of noble birth proceeded to a country distant to receive for himself a kingdom and to return.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Having called then ten servants his own he gave to them ten minas and said to them; (Do trade *NK(o)*) (in that *NO*) (until *k*) I come back.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
But the citizens of him were hating him and sent a delegation after him saying; Not we are willing [for] this [man] to reign over us.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
And it came to pass on the returning of him having received the kingdom that he directed to be called to him servants these to whom (he had given *N(k)O*) the money, in order that he may know (who *k*) what (they had gained by trading. *N(k)O*)
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Came up then the first saying; lord, the mina of you ten (has produced *N(k)O*) more minas.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
And He said to him; (well done *N(k)O*) good servant! Because in very little faithful you were, do be having authority you are over ten cities.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
And came the second saying; The mina of you, lord, has made five minas.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
He said then also to this one; And you yourself over do be five cities.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
And (*no*) another came saying; lord, behold the mina of you which I was keeping lying in a piece of cloth;
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
I was afraid for of you, because a man harsh you are; You take up what not you did lay down and you reap what not you did sow.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
He says (now *k*) to him; Out of the mouth of you I will judge you, evil servant. You knew that I myself a man harsh am taking up what not I did lay down and reaping what not I did sow;
23 I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
Then because of why not did you give my money to (the *k*) bank, and I myself and I myself having come with interest maybe it collected
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
And to those having stood by he said; do take from him the mina and do give [it] to the [one] the ten minas having.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
And they said to him; Master, he has ten minas.
26 Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
I say (for *ko*) to you that to everyone who is having will be given, from however the [one] not having even that which he has will be taken away (from of him. *ko*)
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
Furthermore the enemies of mine (these *N(k)O*) those not having been willing [for] me to reign over them do bring here and do slay them before me.
28 To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
And having said these things He was going on ahead going up to Jerusalem.
29 I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
And it came to pass as He drew near to Bethphage and Bethany toward the mount which is being called Olivet He sent two of the disciples (of him *ko*)
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
(speaking; *N(k)O*) do go into the ahead village, in which entering you will find a colt tied on which no [one] ever yet of men has sat; (and *no*) having untied it do bring [it].
31 A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
And if anyone you shall ask; Because of why do you untie [it]? thus will you say (to him: *k*) Because the Lord of it need has.’
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
Having departed then those sent found [it] even as He had said to them.
33 A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
When are untying then they the colt said the masters of it to them; Why untie you the colt?
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
And they said: (that *no*) The Lord of it need has.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
And they led it to Jesus, and having cast (their *N(k)O*) garments on the colt they put on [it] Jesus.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
When is going then He they were spreading the garments (of them *NK(o)*) on the road.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
When is drawing near then he already at the descent of the Mount of Olives began all the multitude of the disciples rejoicing to praise God in a voice loud for (all *NK(o)*) which they had seen [the] mighty works
38 Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
saying: Blessed [is] the coming King in [the] name of [the] Lord; In heaven peace, and glory in [the] highest.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
And some of the Pharisees from the crowd said to Him; Teacher, do rebuke the disciples of You.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
And answering He said (to them: *ko*) I say to you (that *ko*) if these (will be silent, *N(k)O*) the stones (will cry out. *N(k)O*)
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
And as He drew near, having seen the city He wept over (it *N(k)O*)
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
saying that If you had known (and indeed *k*) in the day (of you *k*) this even you yourself the [things] for peace (of you; *ko*) Now however they are hidden from eyes of you.
43 Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
For will come days upon you that (will cast around *N(k)O*) the enemies of you a barricade you and they will surround you and they will hem in you on every side
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
and will level to the ground you and the children of you within you and not will leave a stone upon (a stone *N(k)O*) within you, because which not you knew the season of visitation of you.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
And having entered into the temple He began to cast out those selling (in to it *k*) (and buying *K*)
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
saying to them; It has been written: (And *no*) (will be *N(k)O*) the house of Mine a house of prayer’; You yourselves however it made a den of robbers.’
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
And He was teaching every day in the temple; the however chief priests and the scribes were seeking Him to destroy and the foremost of the people,
48 Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
And not they were finding what they may do; the people for all were hanging on His [words] listening.
