< Lukáš 19 >
1 A všed, bral se přes Jericho.
Then Jesus entered Jericho and was passing through.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
And there was a man named Zacchaeus, a chief tax collector, who was very wealthy.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
He was trying to see who Jesus was, but could not see over the crowd because he was small in stature.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
So he ran on ahead and climbed a sycamore tree to see Him, since Jesus was about to pass that way.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
When Jesus came to that place, He looked up and said, “Zacchaeus, hurry down, for I must stay at your house today.”
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
So Zacchaeus hurried down and welcomed Him joyfully.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
And all who saw this began to grumble, saying, “He has gone to be the guest of a sinful man!”
8 Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
But Zacchaeus stood up and said to the Lord, “Look, Lord, half of my possessions I give to the poor, and if I have cheated anyone, I will repay it fourfold.”
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Jesus said to him, “Today salvation has come to this house, because this man too is a son of Abraham.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
For the Son of Man came to seek and to save the lost.”
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
While the people were listening to this, Jesus proceeded to tell them a parable, because He was near Jerusalem and they thought the kingdom of God would appear imminently.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
So He said, “A man of noble birth went to a distant country to lay claim to his kingship and then return.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Beforehand, he called ten of his servants and gave them ten minas. ‘Conduct business with this until I return,’ he said.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
But his subjects hated him and sent a delegation after him to say, ‘We do not want this man to rule over us.’
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
When he returned from procuring his kingship, he summoned the servants to whom he had given the money, to find out what each one had earned.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
The first servant came forward and said, ‘Master, your mina has produced ten more minas.’
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
His master replied, ‘Well done, good servant! Because you have been faithful in a very small matter, you shall have authority over ten cities.’
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
The second servant came and said, ‘Master, your mina has made five minas.’
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
And to this one he said, ‘You shall have authority over five cities.’
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
Then another servant came and said, ‘Master, here is your mina, which I have laid away in a piece of cloth.
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
For I was afraid of you, because you are a harsh man. You withdraw what you did not deposit and reap what you did not sow.’
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
His master replied, ‘You wicked servant, I will judge you by your own words. So you knew that I am a harsh man, withdrawing what I did not deposit and reaping what I did not sow?
23 I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
Why then did you not deposit my money in the bank, and upon my return I could have collected it with interest?’
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Then he told those standing by, ‘Take the mina from him and give it to the one who has ten minas.’
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
‘Master,’ they said, ‘he already has ten!’
26 Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
He replied, ‘I tell you that everyone who has will be given more; but the one who does not have, even what he has will be taken away from him.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
And these enemies of mine who were unwilling for me to rule over them, bring them here and slay them in front of me.’”
28 To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
After Jesus had said this, He went on ahead, going up to Jerusalem.
29 I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
As He approached Bethphage and Bethany at the Mount of Olives, He sent out two of His disciples,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
saying, “Go into the village ahead of you, and as you enter it, you will find a colt tied there, on which no one has ever sat. Untie it and bring it here.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
If anyone asks, ‘Why are you untying it?’ tell him, ‘The Lord needs it.’”
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
So those who were sent went out and found it just as Jesus had told them.
33 A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
As they were untying the colt, its owners asked, “Why are you untying the colt?”
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
“The Lord needs it,” they answered.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Then they led the colt to Jesus, threw their cloaks over it, and put Jesus on it.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
As He rode along, the people spread their cloaks on the road.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
And as He approached the descent from the Mount of Olives, the whole multitude of disciples began to praise God joyfully in a loud voice for all the miracles they had seen:
38 Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
“Blessed is the King who comes in the name of the Lord!” “Peace in heaven and glory in the highest!”
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
But some of the Pharisees in the crowd said to Him, “Teacher, rebuke Your disciples!”
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
“I tell you,” He answered, “if they remain silent, the very stones will cry out.”
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
As Jesus approached Jerusalem and saw the city, He wept over it
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
and said, “If only you had known on this day what would bring you peace! But now it is hidden from your eyes.
43 Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
For the days will come upon you when your enemies will barricade you and surround you and hem you in on every side.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
They will level you to the ground—you and the children within your walls. They will not leave one stone on another, because you did not recognize the time of your visitation from God.”
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Then Jesus entered the temple courts and began to drive out those who were selling there.
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
He declared to them, “It is written: ‘My house will be a house of prayer.’ But you have made it ‘a den of robbers.’”
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Jesus was teaching at the temple every day, but the chief priests, scribes, and leaders of the people were intent on killing Him.
48 Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Yet they could not find a way to do so, because all the people hung on His words.