Lukáš 19
1 A všed, bral se přes Jericho.
Jesuh Jerikhoa lut lü a ceh k'um üng,
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
khyang mat Zake ngming naki, ngcawnklawk ngvai awmki; aktäa bawimangki.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
Acunüng, Jesuh hin khyang ia mäih ni ti, hmu hlü teki, khyang hea daa phäh la, amäta tawia phäha, am hmu thei lü awmki.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
Acunüng, Jesuha lawnak vaia lam üng a na dawng lü, hmu khaia thingpama kaiki.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Jesuh naw, acun a pha law üng, han teng lü, a veia, “Zake, angxita kyum law; tuhngawi na ima ka kai khaia kya ve,” a ti.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
Acunüng, Zake cun, angxita kyum law be lü, Jesuh jekyainak am a khinak.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Acun hmu u lü khyang van naw, “Khyangka veia kai khaia lut ve,” tia, ami mkatei.
8 Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Acunüng, Zake naw ngdüi law lü Jesuh üng, “Ngaia, saja aw, ka khawhthem atiteh khuikha m'yenkseki he üng ka jah pe khai, khyanga ka iyaw amdanga ka lawhei üng, kphyüa pungkia ka thung be khai,” a ti.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Jesuh naw, “Hin pi Abrahama capa kyase, tuhngawi küikyanak hina khuiim kyawng üng pha law ve.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
“Khyanga Capa hin khyüki he jah sui lü, jah küikyan khaia lawki ni,” a ti.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Acunüng, Jerusalem mlüh peia pha law u se, Pamhnama khaw ngdang law khaia ami ngaiha phäha khyang hea ksunga msuimcäpnak a pyen be tü cun,
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
“Khyang kdaw mat, sangpuxanga kyanak ana va yah lü law be khaia athuknaka khawa citki.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
“Am a ceh hlan üng a m'ya he xa jah khü lü xüi nguikcang xa jah peki naw, Am ka pha law be ham üng hin am a na bilo u lü, a na pungsak ua,’ a ti.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
“Acunüng, khaw khyang avang he naw, am ngja hlü u lü, ‘Hina jah uk vai am ngjahlü ve ung’ ti khaia, ngsä a hnua ami tüih.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
“Acunüng, sangpuxang yah lü a law be üng, a m'ya he xüi tangka a jah pet cun, ami pung sak a ksingnak vaia a jah khü sak.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
“Acunüng, akma säih naw law lü, ‘Saja aw, na xüi nguikcang xaa pungsak veng,’ a ti.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
“Acunüng ani naw, ‘m'ya kdaw aw, pawh thei veki; ajawca khana kcangnak vaia na awmkia kyase mlüh xaa bawia ning mcawn veng,’ a ti.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
“Acunüng, anghngihnak pi law lü, ‘Saja aw, na xüi tangka mhmaa pungsak veng,’ a ti.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
“Acunüng ani naw, ‘Nang pi mlüh mhmaa bawia ning mcawn veng,’ a ti.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
“Akce be tü law lü, ‘Saja aw, na xüi tangka kpyawn am hlawp lü ka khäm,
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
khyang kyunga na kyakia kyase ka ning kyüheiki; am na tak pi lo lü, am na saw pi na at khawikia kyase’ a ti.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
“Acunüng ani naw, ‘M'ya kse, na pyena kba ka ning mkhyah pe khai. Khyang kyunga kya lü am ka tak pi lo lü am ka saw pi ka at khawiki ti na ksing üng,
23 I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
ise ka tangka, ngui taknak im üng pung khaia am na tak ni? Ka law be üng apung maha ka yah be vai sü,’ a ti.
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
“Acunüng, a peia ngdüiki he üng, ‘A xüi tangka yut be u lü xüi tangka xa taki üng pe u,’ a ti.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
Acunüng awmki he naw, ‘Saja aw, hin naw xüi tangka xa ta ye se’ ami ti.
26 Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
‘Ka ning jah mthehki, taki he üng a taka khana mkhah si u lü am taki he cun ami takca küt pi jah yuh be vai.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
“Cunsepi, na hnengkie, ami sangpuxang vaia am na ngjahlüki he jah lawpüi u lü ka ma jah hnim law ua’ a ti,” a ti.
28 To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
Acunüng, acunkba a pyen law päng üng, Jerusalem daa ami ma a na citki he.
29 I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Olip mcung ami ti, Betphake ja Bethanih mlüh pei a pha law üng, axüisaw he üngka nghngih jah tüi lü,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
“Nani ma ngnam üng va cit ni lü nani va luh la, sanghngaksaü amceca, u naw am a ngcumnak ham, ngphung se nani hmu khai; sut ni lü kaih law ni.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
“Acunüng, ‘Ivai nani sutki ni?’ tia, ami ning jah kthäh üng, ‘Bawipanaw, hlüei ve’ nani ti vai,” a ti.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
A tüih xawi cit ni lü a jah mtheha kba ani va hmuh.
33 A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Sanghngaksaü, ani suh k’um üng kamahe naw hmu u lü, “sanghngaksaüca cen ivai nani sutki ni?” ami ti.
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
“Bawipa naw, hlüei ve” ani ti.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Jesuha veia kaih law ni se sanghngaksaüa khana ami jih he jah phah u lü Jesuh ami ngawhsak.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
A cehnak lam üng ami suisak he ami jah phah.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Acunüng, Olip mcung üng ju kyumnak ami pha law üng, axüsawa khyang avan naw müncamkse he a jah bilawh ami jah hmuha phäha, jekyainak am angsanga Pamhnam mhlünmtai mküimto u lü,
38 Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
“Bawipa ngming üng lawkia sangpuxang hin Pamhnam naw dawnak pe seh! khankhawa dim’yenak ve lü, Mhnama veia hlüngtainak ve se” tia, Pamhnam mküimtoki he.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Acunüng, khyanga ksunga Pharise avang he naw, “Saja aw, na xüisaw he am khihkheh khai hea jah mtheha,” ami ti.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
Acunüng Jesuh naw, “Ka ning jah mthehki, hin he ami ngdüm üng lunge ngpyang law khai he,” ti lü a jah msang.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Acunüng, Jerusalem a pha law hlü üng Jerusalem hmu lü,
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
“Tuhngawi üng dim’yenaka phäh hlüki hin na ksinga ta daw khai sü! Cunsepi atuh am hmu thei veki,” ti lü kyapki.
43 Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
“Na ye he naw ning kcung u lü, ning kham u lü, ning küp u lü, ami ning kcungnaka kcün pha law khai.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
“Ning küikyan khaia Mhnama kcün am na ksingeia phäha na khyang he mah maha ning kpyeh u lü, lung matca hman pi na khana ä ngtaih khaia pawhnaka kcün pha law khai,” a ti.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Acunüng, Jesuh Temple k’uma va lutki naw, iyaw jah jawituki he jah ktäm lü,
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
“Ka im ktaiyünaka ima kya khai tia ng’yuki, nangmi naw m'yukei hea ima pawh ve uki,” a ti.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Jesuh naw amhmüp tä se Temple k’uma jah mtheiki. Acunüng, ktaiyü ngvai he, thum ksing he la, ngnam üngka ngvai he naw ami mkhyüh vaia ami bü.
48 Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Cunsepi, khyang he naw a ngthu pyen naküt cun am ceh hlü taki hea kyase ikba ami pawh vai am ksing u.
