< Lukáš 17 >

1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
U muhlisliriƣa mundaⱪ dedi: — Insanni putlaxturidiƣan ixlar bolmay ⱪalmaydu; lekin xu putlaxturux wasitiqisi bolƣan adǝmning ⱨaliƣa way!
2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
Bundaⱪ adǝmning bu kiqik balilardin birini [gunaⱨⱪa] putlaxturƣan bolsa, boyniƣa tügmǝn texi esilƣan ⱨalda dengizƣa taxliwetilgini ǝwzǝl bolatti.
3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
Ɵzünglarƣa agaⱨ bolunglar! Əgǝr ⱪerindixing gunaⱨ ⱪilƣan bolsa, uningƣa tǝnbiⱨ-nǝsiⱨǝt ⱪilƣin. U towa ⱪilsa uni ǝpu ⱪilƣin.
4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
Mubada u bir kün iqidǝ sanga yǝttǝ mǝrtiwǝ gunaⱨ ⱪilsa wǝ yǝttǝ mǝrtiwǝ yeningƣa kelip: Towa ⱪildim, desǝ, uni yǝnila ǝpu ⱪilƣin.
5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
Xuning bilǝn rosullar Rǝbgǝ: Ixǝnq-etiⱪadimizni axurƣin, — deyixti.
6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
Wǝ Rǝb ularƣa mundaⱪ dedi: — Silǝrdǝ ⱪiqa uruⱪidǝk zǝrriqǝ ixǝnq bolsa idi, silǝr awu üjmǝ dǝrihigǝ: «Yiltizingdin ⱪomurulup, dengizƣa kɵqüp tikil!» desǝnglar, u sɵzünglarni anglap kɵqǝtti.
7 Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
Lekin aranglardin kimning yǝr ⱨǝydǝydiƣan yaki mal baⱪidiƣan bir ⱪuli bolsa wǝ u etizliⱪtin ⱪaytip kǝlgǝndǝ, uningƣa: «Tezrǝk kelip dastihanda olturƣin», dǝydiƣanlar barmu?
8 Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
U bǝlki uningƣa: «Mening tamiⱪimni tǝyyar ⱪil, mǝn yǝp-iqip bolƣuqǝ belingni baƣlap meni kütkin, andin ɵzüng yǝp-iqkin, demǝsmu?
9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
Ⱪul ǝmr ⱪilinƣinidǝk ⱪilƣini üqün hojayin uningƣa rǝⱨmǝt eytamdu? Meningqǝ, eytmaydu.
10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
Xuningƣa ohxax, silǝrmu ɵzünglarƣa ǝmr ⱪilinƣanning ⱨǝmmisini ada ⱪilƣininglardin keyin: Biz ǝrzimǝs ⱪullarmiz; biz pǝⱪǝt tegixlik burjimizni ada ⱪilduⱪ, halas», dǝydiƣan bolisilǝr.
11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
Wǝ xundaⱪ boldiki, u Yerusalemƣa qiⱪip ketiwatⱪanda, Samariyǝ bilǝn Galiliyǝning otturisidin ɵtüp,
12 A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
bir kǝntkǝ kirginidǝ mahaw kesiligǝ giriptar bolƣan on adǝm uningƣa uqrap, yiraⱪta tohtap,
13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
awazlirini kɵtürüp: Əy Əysa, ustaz, bizgǝ rǝⱨim ⱪilƣaysǝn, dǝp ɵtündi.
14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
Ularni kɵrgǝndǝ u ularƣa: Berip ɵzünglarni kaⱨinlarƣa kɵrsitinglar, dedi. Wǝ xundaⱪ boldiki, ular yolda ketiwatⱪanda, [mahawdin] paklandi.
15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
Ulardin birǝylǝn ɵzining saⱪayƣinini kɵrgǝndǝ yuⱪiri awaz bilǝn Hudani uluƣlap, kǝynigǝ burulup, ⱪaytti.
16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
U kelip Əysaning ayiƣiƣa yiⱪilip düm yetip tǝxǝkkür eytti. U Samariyǝlik idi.
17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
Əysa bu ixⱪa ⱪarap: Pak ⱪilinƣanlar on kixi ǝmǝsmidi? Ⱪalƣan toⱪⱪuzǝylǝn ⱪeni?
18 Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
Bu yat ǝllik musapirdin baxⱪa, Hudaƣa ⱨǝmdusana oⱪuƣili ⱨeqkim ⱪaytip kǝlmǝptiƣu?! — dedi.
19 I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
Andin u ⱨeliⱪi adǝmgǝ: — «Ornungdin tur, yolungƣa mangƣin! Etiⱪading seni saⱪaytti!» — dedi.
20 Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
[Bir küni] Pǝrisiylǝr uningdin: «Hudaning padixaⱨliⱪi ⱪaqan kelidu?» dǝp soriƣanda u ularƣa jawab berip mundaⱪ dedi: — Hudaning padixaⱨliⱪining kelixini kɵz bilǝn kɵrgili bolmas;
21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
kixilǝr: «Ⱪaranglar, u mana bu yǝrdǝ!» yaki «U yǝrdǝ!» deyǝlmǝydu. Qünki mana, Hudaning padixaⱨliⱪi aranglardidur.
22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
Keyin u muhlisliriƣa yǝnǝ mundaⱪ dedi: — «Xundaⱪ künlǝr keliduki, silǝr Insan’oƣlining künliridin birǝr künini bolsimu kɵrüxkǝ tǝxna bolisilǝr, lekin kɵrǝlmǝysilǝr.
23 A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
Xu qaƣda kixilǝr silǝrgǝ: «Mana u bu yǝrdǝ!» wǝ yaki «Mana u u yǝrdǝ!» dǝydu; silǝr nǝ barmanglar nǝ ularning kǝynidin yügürmǝnglar.
24 Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
Qünki goya asmanning bir qetidin qaⱪmaⱪ qeⱪip yǝnǝ bir qetigiqǝ yorutidiƣandǝk, Insan’oƣlining ɵz künidǝ ⱨǝm xundaⱪ bolidu.
25 Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
Lekin u awwal kɵp azab-oⱪubǝtlǝrni tartixi bu dǝwrdikilǝr tǝripidin qǝtkǝ ⱪeⱪilixi muⱪǝrrǝrdur.
26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
Wǝ Nuⱨ [pǝyƣǝmbǝrning] künliridǝ ⱪandaⱪ bolƣan bolsa, Insan’oƣlining künliridǝ ⱨǝm xundaⱪ bolidu.
27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
Taki Nuⱨ kemigǝ kirip olturƣan küngiqǝ, kixilǝr yǝp-iqip, ɵylinip wǝ yatliⱪ bolup keliwatⱪanidi; andin topan kelip ⱨǝmmisini ⱨalak ⱪildi.
28 A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
Ⱨǝm yǝnǝ, Lutning künliridǝ ⱪandaⱪ bolƣan bolsa xundaⱪ bolidu — kixilǝr yǝp-iqip, soda-setiⱪ ⱪilip, teriⱪqiliⱪ ⱪilatti wǝ ɵylǝrni salatti.
29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
Lekin Lut Sodom xǝⱨiridin qiⱪⱪan küni, asmandin ot bilǝn günggürt yeƣip, [bu xǝⱨǝrdikilǝrning] ⱨǝmmisini ⱨalak ⱪildi.
30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
Əmdi Insan’oƣli axkara bolidiƣan kündǝ ǝnǝ xundaⱪ bolidu.
31 V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
Xu küni, ⱨǝrkim ɵgzidǝ turup, nǝrsǝ-kerǝkliri ɵyidǝ bolsimu, alƣili qüxmisun; wǝ xuningƣa ohxax kimki etizliⱪta bolsa [ɵyigǝ] ⱨeq yanmisun.
32 Pomněte na Lotovu ženu.
Lutning ayalini yadinglarƣa kǝltürünglar!
33 Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
Kimki ɵz ⱨayatini ⱪutⱪuzmaⱪqi bolsa, uningdin mǝⱨrum bolidu, lekin ɵz ⱨayatidin mǝⱨrum bolƣan kixi uningƣa erixidu.
34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
Silǝrgǝ xuni eytayki, u keqidǝ ikki adǝm bir orunda yatidu; ulardin biri elip ketilidu, yǝnǝ biri ⱪaldurulidu.
35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
Ikki ayal yarƣunqaⱪ bexida turup un tartiwatⱪan bolidu; ulardin biri elip ketilidu, yǝnǝ biri ⱪaldurulidu».
36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
Wǝ ular uningƣa jawabǝn: Əy Rǝb, bu ixlar ⱪǝyǝrdǝ yüz beridu? — dǝp soridi. U ularƣa: Jǝsǝt ⱪaysi yǝrdǝ bolsa, ⱪuzƣunlar xu yǝrgǝ toplixidu!

< Lukáš 17 >