< Lukáš 17 >
1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
U muxlislirigha mundaq dédi: — Insanni putlashturidighan ishlar bolmay qalmaydu; lékin shu putlashturush wasitichisi bolghan ademning haligha way!
2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
Bundaq ademning bu kichik balilardin birini [gunahqa] putlashturghan bolsa, boynigha tügmen téshi ésilghan halda déngizgha tashliwétilgini ewzel bolatti.
3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
Özünglargha agah bolunglar! Eger qérindishing gunah qilghan bolsa, uninggha tenbih-nesihet qilghin. U towa qilsa uni epu qilghin.
4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
Mubada u bir kün ichide sanga yette mertiwe gunah qilsa we yette mertiwe yéninggha kélip: Towa qildim, dése, uni yenila epu qilghin.
5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
Shuning bilen rosullar Rebge: Ishench-étiqadimizni ashurghin, — déyishti.
6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
We Reb ulargha mundaq dédi: — Silerde qicha uruqidek zerriche ishench bolsa idi, siler awu üjme derixige: «Yiltizingdin qomurulup, déngizgha köchüp tikil!» désenglar, u sözünglarni anglap köchetti.
7 Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
Lékin aranglardin kimning yer heydeydighan yaki mal baqidighan bir quli bolsa we u étizliqtin qaytip kelgende, uninggha: «Tézrek kélip dastixanda olturghin», deydighanlar barmu?
8 Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
U belki uninggha: «Méning tamiqimni teyyar qil, men yep-ichip bolghuche bélingni baghlap méni kütkin, andin özüng yep-ichkin, démesmu?
9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
Qul emr qilin’ghinidek qilghini üchün xojayin uninggha rehmet éytamdu? Méningche, éytmaydu.
10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
Shuninggha oxshash, silermu özünglargha emr qilin’ghanning hemmisini ada qilghininglardin kéyin: Biz erzimes qullarmiz; biz peqet tégishlik burjimizni ada qilduq, xalas», deydighan bolisiler.
11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
We shundaq boldiki, u Yérusalémgha chiqip kétiwatqanda, Samariye bilen Galiliyening otturisidin ötüp,
12 A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
bir kentke kirginide maxaw késilige giriptar bolghan on adem uninggha uchrap, yiraqta toxtap,
13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
awazlirini kötürüp: Ey Eysa, ustaz, bizge rehim qilghaysen, dep ötündi.
14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
Ularni körgende u ulargha: Bérip özünglarni kahinlargha körsitinglar, dédi. We shundaq boldiki, ular yolda kétiwatqanda, [maxawdin] paklandi.
15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
Ulardin bireylen özining saqayghinini körgende yuqiri awaz bilen Xudani ulughlap, keynige burulup, qaytti.
16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
U kélip Eysaning ayighigha yiqilip düm yétip teshekkür éytti. U Samariyelik idi.
17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
Eysa bu ishqa qarap: Pak qilin’ghanlar on kishi emesmidi? Qalghan toqquzeylen qéni?
18 Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
Bu yat ellik musapirdin bashqa, Xudagha hemdusana oqughili héchkim qaytip kelmeptighu?! — dédi.
19 I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
Andin u héliqi ademge: — «Ornungdin tur, yolunggha mangghin! Étiqading séni saqaytti!» — dédi.
20 Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
[Bir küni] Perisiyler uningdin: «Xudaning padishahliqi qachan kélidu?» dep sorighanda u ulargha jawab bérip mundaq dédi: — Xudaning padishahliqining kélishini köz bilen körgili bolmas;
21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
kishiler: «Qaranglar, u mana bu yerde!» yaki «U yerde!» déyelmeydu. Chünki mana, Xudaning padishahliqi aranglardidur.
22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
Kéyin u muxlislirigha yene mundaq dédi: — «Shundaq künler kéliduki, siler Insan’oghlining künliridin birer künini bolsimu körüshke teshna bolisiler, lékin körelmeysiler.
23 A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
Shu chaghda kishiler silerge: «Mana u bu yerde!» we yaki «Mana u u yerde!» deydu; siler ne barmanglar ne ularning keynidin yügürmenglar.
24 Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
Chünki goya asmanning bir chétidin chaqmaq chéqip yene bir chétigiche yorutidighandek, Insan’oghlining öz künide hem shundaq bolidu.
25 Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
Lékin u awwal köp azab-oqubetlerni tartishi bu dewrdikiler teripidin chetke qéqilishi muqerrerdur.
26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
We Nuh [peyghemberning] künliride qandaq bolghan bolsa, Insan’oghlining künliride hem shundaq bolidu.
27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
Taki Nuh kémige kirip olturghan kün’giche, kishiler yep-ichip, öylinip we yatliq bolup kéliwatqanidi; andin topan kélip hemmisini halak qildi.
28 A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
Hem yene, Lutning künliride qandaq bolghan bolsa shundaq bolidu — kishiler yep-ichip, soda-sétiq qilip, tériqchiliq qilatti we öylerni salatti.
29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
Lékin Lut Sodom shehiridin chiqqan küni, asmandin ot bilen günggürt yéghip, [bu sheherdikilerning] hemmisini halak qildi.
30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
Emdi Insan’oghli ashkara bolidighan künde ene shundaq bolidu.
31 V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
Shu küni, herkim ögzide turup, nerse-kérekliri öyide bolsimu, alghili chüshmisun; we shuninggha oxshash kimki étizliqta bolsa [öyige] héch yanmisun.
32 Pomněte na Lotovu ženu.
Lutning ayalini yadinglargha keltürünglar!
33 Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
Kimki öz hayatini qutquzmaqchi bolsa, uningdin mehrum bolidu, lékin öz hayatidin mehrum bolghan kishi uninggha érishidu.
34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
Silerge shuni éytayki, u kéchide ikki adem bir orunda yatidu; ulardin biri élip kétilidu, yene biri qaldurulidu.
35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
Ikki ayal yarghunchaq béshida turup un tartiwatqan bolidu; ulardin biri élip kétilidu, yene biri qaldurulidu».
36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
We ular uninggha jawaben: Ey Reb, bu ishlar qeyerde yüz béridu? — dep soridi. U ulargha: Jeset qaysi yerde bolsa, quzghunlar shu yerge toplishidu!