Lukáš 16
1 Pravil pak i učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Yesu walabambila beshikwiya bakendi eti, Kwalikuba muntu mubile walikukute kapitawo weshi kubona buboni. Bantu balamwamba muntu uyo eti lonongonga buboni bwa mwami wakendi.
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vládařství svého, nebo již nebudeš moci déle vládnouti.
Lino walakuwa kapitawo wabuboni nekumwipusheti, “Nomba nicani ncondanyufunga pali njobe? Mpandulwile sha bukapitawo bwakobe pakwinga nkowelela kuba kapitawo sobwe.”
3 I dí vládař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vládařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
Lino kapitawo walatatika kuyeya mumoyo mwakendi eti, “Ninjiseconi mwami wakame layandanga kumfunya incito? Ndiya ngofu shakulima kayi kusenga kukutekumpa insoni.
4 Vím, co učiním, aby, když budu zsazen z vládařství, přijali mne do svých domů.
Lino nceti njinse nici, kwambeti bantu bakantambule mumandabo, ndakafuma incito.”
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
Lino walatika kukuwa bonse balikukute nkongole ku mwami wakendi umo ne umo nekwipusha mutanshi eti, “Walakweleta shingaye kumwami wakame?”
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
Neye walakumbuleti, “Ndalakweleta mingomo mwanda ya mafuta”. Neco kapitawo uyo walamwambileti, “Manta lipepa apo palembwa nkongole yakobe, ufwambane wikale panshi ulembepo eti, mingomo yakwana makumi asanu.”
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Lino walepusha umbi eti, “Nomba obe walakweleta shingaye?” Walakumbuleti, “Ndalakweleta masaka ali mwanda a maila.” Lino neye walamwambileti, “Manta Lipepa palembwa nkongole yakobe, Ulembepo masaka makumi asanu ne atatu.”
8 I pochválil ten pán vládaře toho nepravého, že opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, než synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
Mwami wakendi uyo walalumbaisha kapitawo wa buboni wabula kushomeka pakucenjela kwakendi. Pakwinga bantu ba mucishi ca panshi pano nibasongo pa kubamba makani abo kupita bantu bali mu mumuni wa Lesa. (aiōn g165)
9 I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do oněch věčných stanů. (aiōnios g166)
Yesu walapitilisha kubambileti, “Ndamwambilinga kamulicanina banenu babuboni bwa mucishi cino kwambeti, buboni bwakapwa nibakamutambule mumanda amuyayaya. (aiōnios g166)
10 Kdo jest věrný v mále, i ve mnoze věrný jest. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
Muntu uliyense washomeka pabintu bing'ana, nakashomeke pa bintu bingi. Uyo wabula kushomeka pabintu bing'ana, nteshi akashomeke pabintu bingi.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrni jste nebyli, spravedlivé kdo vám svěří?
Lino na nkamwashomeka pabuboni bwa pacishi cino, nomba niyani eti akamushome nekumupani buboni bwancincine?
12 A když jste v cizím věrni nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
Na kamulimwabula kushomeka pabuboni bwa bantu bambi, nomba niyani eti akamupeni buboni bwelela kuba bwenu?”
13 Žádný čeledín nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
“Kuliya musebenshi wela kusebensela bami babili, pakwinga ukute kupatapo umbi nekusuna umbi, nambi kunyumfwila umbi nekusula umbi. Anu ekwambeti nkamwela kusebensela Lesa ne buboni.”
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
Bafalisi mpolabanyumfwa makani aya balatatika kushibuluka Yesu pakwinga balo balikusunisha mali.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
Nsombi Yesu walabambileti, “Amwe mukute kulibonesha kubantu eti mwalulama, necikabeco Lesa winshi myoyo yenu. Pakwinga bintu byonse bantu mbyobakute kwambeti byaina, nsombi kuli Lesa kuliya mobibelele.”
16 Zákon a proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
Milawo Lesa njalapa Mose ne Maswi alalemba bashinshimi byali kusebensa cindi ca Yohane mubatishi. Kufuma pacindico Mulumbe Waina wa Bwami bwa Lesa ukute kukambaukwa, kayi ne bantu bangi baleleshenga ne ngofu kwambeti bengile mu Bwami ubu.
17 Snázeť jest zajisté nebi i zemi pominouti, nežli v zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Nsombi capuba kwambeti kwilu necishi kupwa, kupita liswi limo lya Milawo kupwa ngofu.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
“Muntu uliyense laleke mukashendi nekweba mukashi naumbi, lenshi bupombo. Neye uyo lebe mutukashi ngwalaleka munendi lenshinga bupombo”.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Kwalikuba muntu mubile walikufwala byadula uyo walikulya cena lyonse.
20 A byl jeden žebrák, jménem Lazar, kterýž ležel u vrat jeho vředovitý,
Lino kwalikuba muntu wapenga lina lyakendi walikuba Lazalo. Walikukute bilonda mubili wonse, walikusuna kona pa cishinga ca ng'anda ya muntu mubile uyo.
21 Žádaje nasycen býti těmi drobty, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
Lazalo walikaminina mate uto twakulya twalikulaka panshi pa tebulu ya muntu mubile uyo, naboyo bakabwa bali kabesa akumyanguta pabilonda byakendi.
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
Muntu wapenga uyo walafwa, bangelo balamutwala kwilu mumakasa a Abulahamu. Muntu mubile uyo neye walafwa nekumufukila mumanda.
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
Lino mubile uyo mpwalikupenga mumusena wa bafu, walalanga kwilu nekubona Lazalo kulubasu lwa Abulahamu nkali patali. (Hadēs g86)
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
Lino walolobesha eti, “Ta Abulahamu kamunyumfwilako inkumbo. Kamutumani Lazalo kwambeti abike cikumo cakendi mumenshi kwambeti atontoshe lulemi lwakame pakwinga ndashupiki mumulilo muno.”
25 I řekl Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se těší, ale ty se mučíš.
Lino Abulahamu walambeti, “Mwaname kwanuka mpowalikuba muyumi walatambula bintu byonse byaina, neye Lazalo walatambula bintu byeshikubaba. Lino neye kuno wakondwa, obe uli mumapensho anene.
26 A nad to nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani od onud k nám přejíti.
Kayi pakati petu nenjobe pali cisengu, cakwambeti kuliya muntu ulikuno wela kucikonsha kusabuka kwisa uko, nambi uli uko kwisa kuno.”
27 I řekl: Ale prosím tebe, otče, abys ho poslal do domu otce mého.
Kufumapo mubile uyo walambeti, “Anu ndasengenga Ta, mutume Lazalo kung'anda ya bata.
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
Pakwinga nkute bakwetu basanu. Enga abacenjeshe kwambeti naboyo batakesa kumusena wa mapensho kuno.”
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a proroky, nechť jich poslouchají.
Nsombi Abulahamu walambeti, “abo bakute mabuku alalembwa ne Mose ne bashinshimi, kabanyumfwani byalembwamo.”
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel s nim, budou pokání činiti.
Nendi walakumbuleti, sobwe ta Abulahamu, na umbi ufuma kubafu nekuyako, mpobela kusanduka kubwipishi bwabo.
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Abulahamu walamwambileti, “na nkabanyumfwilinga Mabala alalembwa ne Mose ne bashinshimi nteshi bakanyumfwepo nambi umbi akapunduke kubafu.”
