Lukáš 16
1 Pravil pak i učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
And he sayd also vnto his disciples. Ther was a certayne rych man which had a stewarde that was acused vnto him that he had wasted his goodes.
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vládařství svého, nebo již nebudeš moci déle vládnouti.
And he called him and sayd vnto him: How is it that I heare this of the? Geve a comptes of thy steward shippe: For thou mayste be no longer stewarde.
3 I dí vládař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vládařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
The stewarde sayd wt in him selfe: what shall I do? for my master will take awaye fro me ye stewarde shippe. I canot digge and to begge I am ashamed.
4 Vím, co učiním, aby, když budu zsazen z vládařství, přijali mne do svých domů.
I woote what to do yt when I am put out of ye stewardshippe they maye receave me into their houses.
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
Then called he all his masters detters and sayd vnto ye fyrst: how moche owest thou vnto my master?
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
And he sayd: an hondred tonnes of oyle. And he sayd to him: take thy bill and syt doune quickly and wryte fiftie.
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Then sayd he to another: what owest thou? And he sayde: an hondred quarters of wheate. He sayd to him: Take thy bill and write foure scoore.
8 I pochválil ten pán vládaře toho nepravého, že opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, než synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
And the lorde comended the vniust stewarde because he had done wysly. For ye chyldren of this worlde are in their kynde wyser then ye chyldren of lyght. (aiōn g165)
9 I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do oněch věčných stanů. (aiōnios g166)
And I saye also vnto you: make you frendes of the wicked mammon that when ye shall departe they may receave you into everlastinge habitacions. (aiōnios g166)
10 Kdo jest věrný v mále, i ve mnoze věrný jest. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
He that is faithfull in that which is leste ye same is faithfull in moche. And he yt is vnfaithfull in ye least: is vnfaithfull also in moche.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrni jste nebyli, spravedlivé kdo vám svěří?
So then yf ye have not ben faithfull in ye wicked mamon? who will beleve you in that which is true?
12 A když jste v cizím věrni nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
And yf ye have not bene faithfull in another manes busines: who shall geve you youre awne?
13 Žádný čeledín nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
No servaunt can serve. ii. masters for other he shall hate ye one and love ye other or els he shall lene to the one and despyse the other. Ye can not serve God and mammon.
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
All these thinges herde the pharises also which were coveteous and they mocked him.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
And he sayd vnto the: Ye are they which iustifie youre selves before me: but God knoweth youre hertes. For ye which is highlie estemed amoge me is abhominable in yt sight of god
16 Zákon a proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
The lawe and the Prophetes raygned vntyll the tyme of Iohn: and sence that tyme the kyngdom of God is preached and every man stryveth to goo in.
17 Snázeť jest zajisté nebi i zemi pominouti, nežli v zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Soner shall heven and erth perisshe then one tytle of the lawe shall perisshe.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Whosoever forsaketh his wyfe and marieth another breaketh matrimony. And every man which marieth her that is devorsed from her husbande committeth advoutry also.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Ther was a certayne ryche man which was clothed in purple and fyne bysse and fared deliciously every daye.
20 A byl jeden žebrák, jménem Lazar, kterýž ležel u vrat jeho vředovitý,
And ther was a certayne begger named Lazarus whiche laye at his gate full of soores
21 Žádaje nasycen býti těmi drobty, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
desyringe to be refresshed with the cromes whiche fell from the ryche manes borde. Neverthelesse the dogges came and licked his soores.
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
And yt fortuned that the begger dyed and was caried by the angelles into Abrahas bosome. The riche man also died and was buried.
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
And beinge in hell in tormetes he lyfte vp his eyes and sawe Abraham a farre of and Lazarus in his bosome (Hadēs g86)
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
and he cryed and sayd: father Abraham have mercy on me and sende Lazarus that he maye dippe the tippe of his fynger in water and cole my tonge: for I am tourmented in this flame.
25 I řekl Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se těší, ale ty se mučíš.
But Abraha sayd vnto him Sonne remembre that thou in thy lyfe tyme receavedst thy pleasure and contrary wyse Lazarus payne. Now therfore is he comforted and thou art punysshed.
26 A nad to nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani od onud k nám přejíti.
Beyonde all this bitwene you and vs ther is a greate space set so that they which wolde goo from thence to you cannot: nether maye come from thence to vs.
27 I řekl: Ale prosím tebe, otče, abys ho poslal do domu otce mého.
Then he sayd: I praye the therfore father send him to my fathers housse.
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
For I have fyve brethren: for to warne the left they also come into this place of tourmet.
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a proroky, nechť jich poslouchají.
Abraha sayd vnto him: they have Moses and the Prophetes let them heare them.
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel s nim, budou pokání činiti.
And he sayd: naye father Abraham but yf one came vnto the from the ded they wolde repent.
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
He sayd vnto him: If they heare not Moses and ye prophetes nether will they beleve though one roose from deeth agayne.
