Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
Lishaka limu watoza kodi wavua pamuwera na wanavidoda wiziti kumpikinira Yesu,
2 I reptali farizeové a zákonníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá, a jí s nimi.
Wamafalisayu na wafunda wa Malagaliru wanjiti kung'ong'a, mumoyu mwawu, walonga, “Muntu ayu kuwashemera wanavidoda na ata kuliya pamuwera na womberi!”
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
Su Yesu kawagambira mfanu agu,
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
“Yumu pakati penu pakawera na wakondolu miya na pagwerewa yumu kagamila, hagutendi ashi? Haguwaleki walii wakondolu malongu tisa na tisa kuntundu na kugenda kumsakula kondolu ulii yakagamiliti mpaka gumwoni.
5 A nalezna, vložil by na ramena svá s radostí.
Pagumwona hagunemeleli nentu na hagumpapi mumakombi mwaku
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
na kuuya nayu ukaya. Shakapanu pagusoka ukaya, haguwashemi waganja waku na wapakwegera pamuwera na kuwagambira, ‘Nana shereku shereku nentu toziya numwona kondolu gwangu yakagamiliti. Su tunemeleli pamuwera!’
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
Ndo ntambu ira ayi, nukugambirani haiweri nemeru nentu kumpindi kwa yakatenda vidoda yumu pakaleka vidoda vyakatenditi kuliku wantu malongu tisa na tisa yawamfiriziya Mlungu, ndoweni yawalihola wahera vidoda vyakuleka.
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
“Ama payiwera mdala yumu yakawera na magwala lilongu limu na ligwala limu paliyagamila, su hakatendi ashi? Hakawashi shikoloboyi, hakafyagili numba yakuwi na kusakula weri kila pahala mpaka kaliwoni.
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
Handa pakayiwona kala, ndo hakawashemi waganja wakuwi na wapakwegera pamuwera na kuwagambira, ‘Nana nemeli nentu toziya mona mpiya yaiyagamiliti. Su tunemeleli pamuwera!’
10 Takť, pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
Nankuwagambira nakaka ndo hera hangu, wantumintumi wa kumpindi kwa Mlungu hawanemeleri toziya ya muntu yumu yakatenda vidoda pakaleka vidoda vyakatenditi.”
11 Řekl také: Člověk jeden měl dva syny.
Yesu kendereyiti kulonga, “Kwanaga muntu yumu yakaweriti na wana wawili wapalu.
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
Muhasha kamgambiriti tati gwakuwi, ‘Tati gunupi vinu uhala wangu.’ Su muntu ulii kawagawira sawa wana wakuwi awili.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv všecko mladší ten syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, byv prostopašně živ.
Gapita ndiri mashaka gavuwa muhasha ulii kawuza uhala wakuwi woseri, shakapanu kawuka ukaya kagenda zakuwi na mpiya zakapatiti. Kagenditi isi ya kutali kweni aku su katumiyiti mpiya zilii vuluvulu.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
Kamaliriti kila shintu shakaweriti nashi. Su ilawira njala na kueneya muisi yoseri, na yomberi kaweriti kahera shintu.
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal na pole své, aby pásl vepře.
Su kagenditi kutenda lihengu kwa muntu yumu gwa isi ilii, mweni kamtuliti mulirambu lyakuwi kuwalolera wamtumbi.
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, ale žádný nedával jemu.
Kafiriti kuliya viboga vyawalekiti wamtumbi, toziya kwahera muntu yakamupiti shintu shakuliya.
17 Přišed pak sám k sobě, řekl: Jak mnozí nájemníci u otce mého hojnost mají chleba, a já hladem mru!
Upeleru kanjiti kulihola mumoyu na kutakula, ‘Wantumintumi wa tati gwangu waliya viboga mpaka waleka, pahala panu neni nankufuwa njala!
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
Hambuyi kwa tati gwangu na kulonga, Tati, ntenda vitendu vifaa ndiri kwa Mlungu na kwaku viraa.
19 Aniž jsem hoden více slouti synem tvým. Učiň mne jako jednoho z nájemníků svých.
Neni nfaa ndiri kushemwa mwana gwaku, guntendi neni gambira yumu gwa wantumintumi waku.’
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím byv hnut, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
Su kanjiti mwanja kuwuya ukaya kwa tati gwakuwi.” “Pakaweriti kankali kakutali kulawa ukaya, kumbiti tati gwakuwi kamwoniti kala, su moyu gwakuwi gumwoniliti lusungu, su kumtugira na kamkisikira mwana gwakuwi na kumnonera.
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, aniž jsem hoden více slouti synem tvým.
Mwana ulii kamgambira tati gwakuwi, ‘Tati, neni numkosera Mlungu na gwenga viraa. Nfaa ndiri kunshema namwana gwaku.’
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste to roucho první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
Kumbiti tati gwakuwi kawashemiti wantumintumi wakuwi na kawagambira, ‘Kanongola! Mtoli nguwu ziherepa nentu mumvalisiyi na pete mvalisiyi mushyala na mumvalisiyi vilwatu mumagulu.
23 A přivedouce to tele tučné, zabíte, a hodujíce, buďme veseli.
Shakapanu mgendi mkamlikatuli ndama kaherepa tuliyi, na tunemeleli mumsambu!
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
Toziya mwana gwangu kahowiti, kumbiti vinu kazyuka, kaweriti kagamila, kumbiti leru kawoneka.’ Su wanjiti kuvina msambu.
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
“Shipindi shilii mkulu gwakuwi kaweriti kankali keniwuyi kulirambu. Pakaweriti munjira pakwegera na ukaya kwakuwi kankuwuya, kapikaniriti zilaa shereku na ng'oma.
26 I povolav jednoho z služebníků, otázal se, co by to bylo.
Su kamshemiti yumu gwa wantumitumi na kamkosiya, ‘Kwana shishi pakaya panu?’
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
Ntumintumi ulii kamwankula, ‘Mlongu gwaku kawuya pakaya panu, su tati gwaku kamshinjira lindama likulukulu, toziya kamwona kankali mkomu.’
28 I rozhněval se, a nechtěl vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
“Su muntemba mkulu ulii kakalariti nentu, kalemiti kwingira mnumba, su tati gwakuwi kalawiti kunja na kamgambira kingiri.
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázaní tvého nepřestoupil, a však nikdy jsi mi nedal kozelce, abych s přátely svými vesel pobyl.
Kumbiti yomberi kamwankula tati gwakuwi, ‘Guloli, mivinja yoseri ayi nukutendera lihengu gambira ntumintumi, na ng'enda ndiri shinyumi na lilagaliru lyaku. Gunupa shishi neni? Pota na kunupa mbuzi ntendi msambu pamuwera na waganja wangu!
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu to tele tučné.
Kumbiti leru kiza mwana gwaku ayu yakatumiyiti ulunda waku woseri pamuwera na wandiyandiya, na pakawuyiti pakaya panu, gwenga gumshinjira ula ndama likulukulu!’
31 A on řekl jemu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
Tati gwakuwi kamwankula, ‘Mwana gwangu, gwenga gulikala pahala panu na neni mashaka goseri, vinu vintu vyoseri vyanwera navyi ndo vya gwenga.
32 Ale veseliti a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
Kumbiti tufiruwa tuvini msambu na kunemelera, toziya mlongu gwaku kahowiti, kumbiti vinu kazyuka, kaweriti kagamila, kumbiti vinu kawoneka.’”
