Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
Now, all the publicans and the sinners resorted to Jesus, to hear him.
2 I reptali farizeové a zákonníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá, a jí s nimi.
But the Pharisees and the Scribes murmured, saying, This man admits sinners, and eats with them.
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
Then he addressed this similitude to them:
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
What man, amongst you, who has a hundred sheep, if he lose one of them, does not leave the ninety-nine in the desert, to go after that which is lost, till he find it?
5 A nalezna, vložil by na ramena svá s radostí.
And having found it, does he not joyfully lay it on his shoulders,
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
and when he is come home, convene his friends and neighbors, saying to them, Rejoice with me, for I have found my sheep which was lost?
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
Thus, I assure you, there is greater joy in heaven for one sinner who reforms, than for ninety-nine righteous persons, who need no reformation.
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
Or what woman, who has ten drachmas, if she lose one, does not light a lamp, and sweep the house, and search carefully till she find it?
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
And having found it, does she not assemble her female friends and neighbors, saying, Rejoice with me, for I have found the drachma which I had lost!
10 Takť, pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
Such joy, I assure you, have the angels of God, when any sinner reforms.
11 Řekl také: Člověk jeden měl dva syny.
He said, also, A certain man had two sons.
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
and the younger of them said to his father, Father, give me my portion of the estate. And he allotted to them their shares.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv všecko mladší ten syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, byv prostopašně živ.
Soon after, the younger son gathered all together, and traveled into a distant country, and there wasted his substance in riot.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
When all was spent, a great famine came upon that land, and he began to be in want.
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal na pole své, aby pásl vepře.
Then he applied to one of the inhabitants of the country, who sent him into his fields to keep swine.
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, ale žádný nedával jemu.
And he desired to appease his hunger with the husks on which the swine were feeding; for no person gave him anything.
17 Přišed pak sám k sobě, řekl: Jak mnozí nájemníci u otce mého hojnost mají chleba, a já hladem mru!
At length, coming to himself, he said, How many hirelings has my father, who have all more bread than suffices them, while I perish with hunger!
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
I will arise, and go to my father, and will say to him, Father, I have sinned against heaven and you,
19 Aniž jsem hoden více slouti synem tvým. Učiň mne jako jednoho z nájemníků svých.
and am no longer worthy to be called your son.
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím byv hnut, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
And he arose, and went to his father. When he was yet afar off, his father saw him, and had compassion, and ran, and threw himself upon his neck, and kissed him.
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, aniž jsem hoden více slouti synem tvým.
And the son said, Father, I have sinned against heaven and you, and am no longer worthy to be called your son.
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste to roucho první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
But the father said to his servants, Bring here the principal robe, and put it on him, and put a ring on his finger, and shoes on his feet:
23 A přivedouce to tele tučné, zabíte, a hodujíce, buďme veseli.
bring also the fatted calf, and kill it, and let us eat, and be merry;
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
for this, my son, was dead, and is alive again; he was lost, and is found. So they began to be merry.
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
Now his elder son was in the field, walking home. And as he drew near the house, he heard music and dancing.
26 I povolav jednoho z služebníků, otázal se, co by to bylo.
He, therefore, called one of the servants, and asked the reason of this.
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
He answered, Your brother is returned, and your father has killed the fatted calf, because he has received him in health.
28 I rozhněval se, a nechtěl vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
And he was angry, and would not go in; therefore, his father came out, and entreated him.
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázaní tvého nepřestoupil, a však nikdy jsi mi nedal kozelce, abych s přátely svými vesel pobyl.
He answering, said to his father, These many years I have served you, without disobeying your command in anything; yet you never gave me a kid, that I might entertain my friends;
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu to tele tučné.
but no sooner did this, your son, return, who had squandered your living on prostitutes, than you killed for him the fatted calf.
31 A on řekl jemu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
Son, replied the father, you are always with me, and all that I have is yours:
32 Ale veseliti a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
it was but reasonable that we should rejoice and be merry; because this, your brother, was dead, and is alive again; he was lost, and is found.
