Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu nějakého knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
We shundaq boldiki, bir shabat küni u Perisiylerdin bolghan bir hökümdarning öyige ghizagha bardi; emdi ular uni paylap yürüwatatti.
2 A aj, člověk nějaký vodnotelný byl před ním.
We mana, u yerde suluq ishshiq késilige giriptar bolghan bir adem bar idi.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Eysa Tewrat ehliliri we Perisiylerdin: — Shabat küni késel saqaytish Tewrat qanunigha uyghunmu-yoq? — dep soridi.
4 Oni pak mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Biraq ular lam-jim démidi. U héliqi késelge qolini tegküzüp, saqaytip yolgha saldi.
5 A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní?
Andin u ulardin yene: — Aranglardin biringlarning mubada shabat künide éshiki ya kalisi quduqqa chüshüp ketse, uni derhal tartip chiqarmaydighan zadi kim bar? — dep soridi.
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
We ular uning bu sözlirige héch jawab bérelmidi.
7 Pověděl také i pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak přední místa vyvolovali, ) řka jim:
Eysa chaqirilghan méhmanlarning özlirige tördin orunlarni qandaq tallighinini körüp, ulargha mundaq bir temsilni éytip berdi:
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, aťby snad vzácnější než ty nebyl pozván od něho.
— Birsi séni toy ziyapitige teklip qilsa, törde olturmighin. Bolmisa, sendin hörmetlikrek birsi teklip qilin’ghan bolsa,
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
U chaghda séni we uni chaqirghan sahibxana kélip sanga: «Bu kishige orun bergeysiz» dep qalsa, sen xijalette qélip pegahgha chüshüp qalisen.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, řekl by tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Lékin sen chaqirilghanda, bérip pegahda olturghin. Shuning bilen séni chaqirghan sahibxana kélip: «Ey dostum, yuqirigha chiqing» déyishi mumkin we shuning bilen séning bilen dastixanda olturghanlarning hemmisining aldida sanga izzet bolidu.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Chünki herkim özini üstün tutsa töwen qilinidu we kimdekim özini töwön tutsa üstün qilinidu.
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd neb večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani příbuzných svých, ani sousedů bohatých, aťby snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
U özini méhman’gha chaqirghan sahibxanigha mundaq dédi: — Méhmanni tamaqqa yaki ziyapetke chaqirghiningda, dost-burader, qérindash, uruq-tughqan yaki bay qolum-qoshniliringni chaqirmighin. Chünki ularmu séni méhman’gha chaqirip, merhemitingni qayturushi mumkin.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Shuning üchün ziyapet bérey déseng, ghérib-ghurwa, méyip-nakar, aqsaq-cholaq, kor-emalarni chaqirghin
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
we bext-beriket körisen; chünki u kishilerning yaxshiliqingni qayturushning amali yoqtur. Shuning bilen heqqaniylarning qayta tirilgen künide qilghining özüngge qayturulidu.
15 I uslyšav to jeden z spolupřísedících, řekl jemu: Blahoslavený, kdož jí chléb v království Božím.
Uning bilen hemdastixan olturghanlardin biri bu sözlerni anglap, uninggha: — Xudaning padishahliqida ghizalan’ghuchilar némidégen bextlik-he! — dédi.
16 On pak řekl jemu: Člověk nějaký učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Biraq u uninggha jawaben mundaq dédi: — Bir kishi katta ziyapetke tutush qilip, nurghun méhmanlarni chaqirip qoyuptu.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Poďte, nebo již připraveno jest všecko.
Dastixan sélin’ghan shu saette, chakirini ewetip, chaqirilghan méhmanlargha: «Merhemet, hemme nerse teyyar boldi!» dep éytiptu.
18 I počali se všickni jednomyslně vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, i musím vyjíti a shlédnouti ji; prosím tebe, vymluv mne.
Biraq, méhmanlarning hemmisi barmasliqqa bir-birlep özre-bahane körsetkili turuptu. Birinchisi uninggha: «Men hélila bir parche yer sétiwalghanidim, bérip körüp kelmisem bolmaydu. Méni epu qilghayla, baralmaymen» deptu.
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Yene biri: «Men besh qoshluq öküz sétiwaldim, hazir bérip ularni sinap körüshüm kérek. Méni epu qilghayla, baralmaymen» deptu.
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Yene birsi: «Men yéngi öylen’gen, shunga baralmaymen» deptu.
21 I navrátiv se ten služebník, zvěstoval ty věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Chakar qaytip kélip, bu ishlarni xojayinigha melum qiptu. Xojayin ghezeplen’gen halda chakirigha: «Derhal sheherning chong-kichik kochilirigha kirip, ghérib-ghurwa, méyip-nakar, aqsaq-cholaq we kor-emalarni mushu yerge yighip kel» deptu.
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakž jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
Andin chakar qaytip kélip: «Xojayin, emr berginingdek ada qilindi, we yene bosh orun bar!» deptu.
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Shuning bilen xojayin chakargha: — «Öyüm méhmanlargha tolush üchün yézilardiki chong-kichik yollarni, mehellilerni arilap, udul kelgen adimingni zorlap élip kelgin!
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Chünki men silerge shuni éytayki, bashta chaqirilghan ademlerning héchqaysisi dastixinimdin tétimaydu», deptu.
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A obrátiv se, řekl jim:
Emdi top-top ademler uninggha hemrah bolup kétiwatatti. U burulup ulargha qarap mundaq dédi:
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
— Manga egeshkenler [manga bolghan söyüshliridin] öz atisi we anisi, ayali we baliliri, aka-ukiliri we acha-singilliri, hetta öz jéninimu yaman körmise manga muxlis bolalmas.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Kimdekim özining kréstini yüdüp manga egeshmise u manga muxlis bolalmas.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prvé sedna, nepočetl nákladu, má-li to, nač by ji dokonal?
Aranglardin birsi munar salmaqchi bolsa, aldi bilen olturup bu qurulushni pütküzgüdek xirajet özümde barmu-yoq dep hésab qilmasmu?
29 Aby snad, když by základ položil, a dokonati nemohl, všickni, kteříž by to viděli, nepočali se posmívati jemu,
Undaq qilmighanda, ulni sélip pütküzelmise, körgenlerning hemmisi mazaq qilip: «Bu adem binani bashlap qoyup pütküzelmidi» — démey qalmaydu.
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
31 Aneb který král, bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prvé nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Yaki bir padishah yene bir padishah bilen jeng qilghili chiqsa aldi bilen olturup: — Méning üstümge kélidighan yigirme ming kishilik qoshun igisige men on ming eskirim bilen taqabil turalarmenmu? dep mölcherlep körmemdu?!
32 Sic jinak, když by onen ještě podál od něho byl, pošle posly k němu, žádaje za to, což jest ku pokoji.
Eger u «Soqushalmaymen» dep oylisa, düshmen téxi yiraqtiki chaghda elchi ewetip, sulh shertlirini soraydu.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Shuninggha oxshash, silerdin kimdekim [könglide] özining bar-yoqi bilen xoshlashmisa, manga muxlis bolalmas.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Tuz yaxshi nersidur; halbuki, tuz öz temini yoqatsa, uninggha qaytidin tuz temini qandaqmu kirgüzgili bolidu?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ven ji vymítají. Kdo má uši k slyšení, slyš.
U tupraqqa ishlitishke yaki oghutqa arilashturushqimu yarimay, talagha tashlinidu. Anglighudek quliqi barlar buni anglisun!
