Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu nějakého knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
ⲁ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ϩⲙ ⲡⲧⲣⲉϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲏⲓ ⲛⲟⲩⲁⲣⲭⲱⲛ ⲙⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲙⲡⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ⲉⲩⲙⲟⲉⲓⲕ ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲛⲉⲩⲡⲁⲣⲁⲧⲏⲣⲓ ⲉⲣⲟϥ
2 A aj, člověk nějaký vodnotelný byl před ním.
ⲃ̅ⲛⲉⲩⲛⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲇⲉ ⲛϩⲩⲇⲣⲱⲡⲓⲕⲟⲥ ϩⲁⲧⲉϥϩⲏ
3 I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
ⲅ̅ⲁⲓⲏⲥ ⲟⲩⲱϣⲃ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲛⲛⲟⲙⲓⲕⲟⲥ ⲙⲛ ⲛⲉⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲝⲉⲥⲧⲓ ⲉⲣⲡⲁϩⲣⲉ ϩⲙ ⲡⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ϫⲉⲛⲟⲩⲕ ⲉⲝⲉⲥⲧⲓ
4 Oni pak mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
ⲇ̅ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲕⲁⲣⲱⲟⲩ ⲁϥⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲇⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲁϥⲧⲁⲗϭⲟϥ ⲁϥⲕⲁⲁϥ ⲉⲃⲟⲗ
5 A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní?
ⲉ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲛⲓⲙ ⲛϩⲏⲧⲧⲏⲟⲩⲧⲛ ⲡⲉⲧⲉⲣⲉ ⲡⲉϥϣⲏⲣⲉ ⲏ ⲡⲉϥⲙⲁⲥⲉ ⲛⲁϩⲉ ⲉⲩϣⲱⲧⲉ ⲉⲛϥⲛⲁⲛⲧϥ ⲁⲛ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲛⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲙⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲙⲡⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲙⲡⲟⲩϭⲙϭⲟⲙ ⲉⲟⲩⲟϣⲃⲉϥ ⲛⲛⲁϩⲣⲛ ⲛⲁⲉⲓ
7 Pověděl také i pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak přední místa vyvolovali, ) řka jim:
ⲍ̅ⲁϥϫⲱ ⲇⲉ ⲛⲟⲩⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ ⲛⲛⲁϩⲣⲛ ⲛⲉⲧⲧⲁϩⲙ ⲉϥⲛⲁⲩ ⲉⲑⲉ ⲉⲧⲟⲩⲥⲱⲧⲡ ⲛⲁⲩ ⲛⲙⲙⲁ ⲛⲛⲟϫⲟⲩ ⲛⲧⲡⲉ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲁⲩ
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, aťby snad vzácnější než ty nebyl pozván od něho.
ⲏ̅ϫⲉ ϩⲟⲧⲁⲛ ⲉⲣϣⲁⲛⲟⲩⲁ ⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲙⲡⲣⲛⲟϫⲕ ⲛⲧⲡⲉ ⲙⲏⲡⲟⲧⲉ ⲁϥⲧⲁϩⲙⲟⲩⲁ ⲉϥⲧⲁⲓⲏⲩ ⲉⲣⲟⲕ
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
ⲑ̅ⲛϥⲉⲓ ⲛϭⲓ ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲛⲙⲙⲁϥ ⲛϥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲕ ⲛϥϫⲟⲟⲥ ⲛⲁⲕ ϫⲉ ⲕⲁⲡⲙⲁ ⲙⲡⲁⲓ ⲧⲟⲧⲉ ⲕⲛⲁⲁⲣⲭⲓ ϩⲛ ⲟⲩϣⲓⲡⲉ ⲉϫⲓ ⲙⲡⲙⲁ ⲛϩⲁⲉ
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, řekl by tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
ⲓ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲩϣⲁⲛⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲃⲱⲕ ⲛⲅⲛⲟϫⲕ ⲙⲡⲙⲁ ⲛϩⲁⲉ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲣϣⲁⲛ ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲉⲓ ⲛϥϫⲟⲟⲥ ⲛⲁⲕ ϫⲉ ⲡⲉϣⲃⲏⲣ ⲟⲗⲉⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲡϫⲓⲥⲉ ⲧⲟⲧⲉ ⲟⲩⲛⲟⲩⲉⲟⲟⲩ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲕ ⲙⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛⲉⲧⲛⲏϫ ⲛⲙⲙⲁⲕ ⲧⲏⲣⲟⲩ
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
ⲓ̅ⲁ̅ϫⲉ ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧϫⲓⲥⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲥⲉⲛⲁⲑⲃⲃⲓⲟϥ ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧⲑⲃⲃⲓⲟ ⲙⲙⲟϥ ⲥⲉⲛⲁϫⲁⲥⲧϥ
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd neb večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani příbuzných svých, ani sousedů bohatých, aťby snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
ⲓ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲟⲛ ⲙⲡⲉⲛⲧⲁϥⲧⲁϩⲙⲉϥ ϫⲉ ⲉⲕϣⲁⲛⲣ ⲟⲩⲁⲣⲓⲥⲧⲟⲛ ⲏ ⲟⲩⲇⲉⲓⲡⲛⲟⲛ ⲙⲡⲣⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲛⲉⲕϣⲃⲉⲉⲣ ⲟⲩⲇⲉ ⲛⲉⲕⲥⲛⲏⲟⲩ ⲟⲩⲇⲉ ⲛⲉⲕⲥⲩⲅⲅⲉⲛⲏⲥ ⲟⲩⲇⲉ ⲣⲣⲙⲙⲁⲟ ⲉⲧϩⲓⲧⲟⲩⲱⲕ ⲙⲏⲡⲟⲧⲉ ϩⲱⲟⲩ ⲛⲥⲉⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲛⲧⲉⲟⲩⲧⲟⲩⲓⲟ ϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲕ
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
ⲓ̅ⲅ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲕϣⲁⲛⲣ ⲟⲩϣⲟⲡⲥ ⲧⲉϩⲙ ⲛϩⲏⲕⲉ ⲙⲛ ⲛⲉⲧⲙⲟⲕϩ ⲛⲙⲛϭⲁⲗⲉ ⲛⲙⲛⲃⲃⲗⲗⲉ
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
ⲓ̅ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲕⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲙⲙⲁⲕⲁⲣⲓⲟⲥ ϫⲉ ⲙⲙⲛⲧⲁⲩ ⲙⲙⲁⲩ ⲉⲧⲱⲱⲃⲉ ⲛⲁⲕ ⲥⲉⲛⲁⲧⲟⲟⲃⲟⲩ ⲅⲁⲣ ⲛⲁⲕ ϩⲛ ⲧⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⲛⲛⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ
15 I uslyšav to jeden z spolupřísedících, řekl jemu: Blahoslavený, kdož jí chléb v království Božím.
ⲓ̅ⲉ̅ⲟⲩⲁ ⲇⲉ ⲉϥⲛⲏϫ ⲛⲙⲙⲁϥ ⲁϥⲥⲱⲧⲙ ⲉⲛⲁⲓ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲛⲁⲓⲁⲧϥ ⲙⲡⲉⲧⲛⲁⲟⲩⲱⲙ ⲛⲟⲩⲟⲓⲕ ϩⲛ ⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
16 On pak řekl jemu: Člověk nějaký učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
ⲓ̅ⲋ̅ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲡⲉ ⲛⲧⲁϥⲣⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲇⲓⲡⲛⲟⲛ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲧⲉϩⲙ ⲟⲩⲙⲏⲏϣⲉ
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Poďte, nebo již připraveno jest všecko.
ⲓ̅ⲍ̅ⲁϥϫⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲙⲡⲉϥϩⲙϩⲁⲗ ⲙⲡⲛⲁⲩ ⲙⲡⲇⲉⲓⲡⲛⲟⲛ ⲉϫⲟⲟⲥ ⲛⲛⲉⲧⲧⲁϩⲙ ϫⲉ ⲁⲙϩⲓⲧⲛ ϫⲉ ⲁⲛⲕⲁ ⲛⲓⲙ ⲥⲟⲃⲧⲉ
18 I počali se všickni jednomyslně vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, i musím vyjíti a shlédnouti ji; prosím tebe, vymluv mne.
ⲓ̅ⲏ̅ⲁⲩⲁⲣⲭⲓ ⲇⲉ ϩⲓⲟⲩⲥⲟⲡ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉⲡⲁⲣⲁⲓⲧⲓ ⲡⲉϫⲉⲡϣⲟⲣⲡ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁⲓϣⲉⲡⲟⲩⲥⲱϣⲉ ϯⲛⲁϫⲡⲓⲃⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟⲥ ϯⲥⲟⲡⲥ ⲙⲙⲟⲕ ⲕⲁⲁⲧ ⲛⲧⲟⲟⲧⲕ ϩⲱⲥⲉⲓⲡⲁⲣⲁⲓⲧⲓ
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
ⲓ̅ⲑ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲕⲉⲩⲁ ⲇⲉ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁⲓϣⲉⲡϯⲟⲩ ⲛⲥⲟⲓϣ ⲛⲉϩⲉ ϯⲛⲁⲃⲱⲕ ⲧⲁϫⲟⲛⲧⲟⲩ ϯⲥⲟⲡⲥ ⲙⲙⲟⲕ ⲕⲁⲁⲧ ⲛⲧⲟⲟⲧⲕ ϩⲱⲥⲉⲓⲡⲁⲣⲁⲓⲧⲓ
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
ⲕ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲕⲉⲟⲩⲁ ⲇⲉ ϫⲉ ⲁⲓϩⲙⲟⲟⲥ ⲛⲙⲟⲩⲥϩⲓⲙⲉ ⲉⲧⲃⲉ ϫⲉⲙⲙⲛϣϭⲟⲙ ⲙⲙⲟⲓ ⲉⲉⲓ
21 I navrátiv se ten služebník, zvěstoval ty věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
ⲕ̅ⲁ̅ⲁⲡϩⲙϩⲁⲗ ⲇⲉ ⲉⲓ ⲁϥϫⲱ ⲛⲛⲁⲓ ⲉⲡⲉϥϫⲟⲉⲓⲥ ⲧⲟⲧⲉ ⲁⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲛⲟⲩϭⲥ ⲡⲉϫⲁϥ ⲙⲡⲉϥϩⲙϩⲁⲗ ϫⲉ ⲃⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ϭⲉⲡⲏ ⲉⲛⲉⲡⲗⲁⲧⲓⲁ ⲛⲙⲛϩⲓⲣ ⲛⲙⲙⲡⲟⲗⲓⲥ ⲛⲕⲛⲛϩⲏⲕⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲛⲙⲛⲉⲧⲙⲟⲕϩ ⲛⲙⲛⲃⲗⲗⲉ ⲛⲙⲛϭⲁⲗⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲉⲓⲙⲁ
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakž jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
ⲕ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲉⲡϩⲙϩⲁⲗ ⲇⲉ ϫⲉ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲁⲡⲉⲛⲧⲁⲕϫⲟⲟϥ ϣⲱⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲟⲛ ⲟⲩⲙⲙⲁ
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
ⲕ̅ⲅ̅ⲡⲉϫⲉⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲙⲡϩⲙϩⲁⲗ ϫⲉ ⲃⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲛⲉϩⲓⲟⲟⲩⲉ ⲛⲙⲙⲁ ⲙⲙⲟⲟϣⲉ ⲛⲅⲁⲛⲁⲅⲕⲁⲍⲉ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲉⲉⲓ ⲉϩⲟⲩⲛ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲡⲁⲏⲓ ⲙⲟⲩϩ
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
ⲕ̅ⲇ̅ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲙⲙⲛⲗⲁⲁⲩ ⲛⲛⲉⲧⲧⲁϩⲙ ⲛⲁϫⲓϯⲡⲉ ⲙⲡⲁⲇⲉⲓⲡⲛⲟⲛ
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A obrátiv se, řekl jim:
ⲕ̅ⲉ̅ⲛⲉⲩⲙⲟⲟϣⲉ ⲇⲉ ⲛⲙⲙⲁϥ ⲡⲉ ⲛϭⲓ ϩⲉⲛⲙⲏⲏϣⲉ ⲉⲛⲁϣⲱⲟⲩ ⲁϥⲕⲟⲧϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
ⲕ̅ⲋ̅ϫⲉ ⲡⲉⲧⲛⲏⲟⲩ ϣⲁⲣⲟⲓ ⲉⲛϥⲙⲟⲥⲧⲉ ⲁⲛ ⲙⲡⲉϥⲓⲱⲧ ⲛⲙ ⲧⲉϥⲙⲁⲁⲩ ⲛⲙ ⲧⲉϥⲥϩⲓⲙⲉ ⲙⲛ ⲛⲉϥϣⲏⲣⲉ ⲙⲛ ⲛⲉϥⲥⲛⲏⲟⲩ ⲙⲛ ⲛⲉϥⲥⲱⲛⲉ ⲉⲧⲓ ⲇⲉ ⲧⲉϥⲕⲉⲯⲩⲭⲏ ⲙⲙⲛϣϭⲟⲙ ⲉⲧⲣⲉϥⲣⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ⲛⲁⲓ
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
ⲕ̅ⲍ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧⲉⲛϥⲛⲁϥⲓ ⲁⲛ ⲙⲡⲉϥⲥⲧⲁⲩⲣⲟⲥ ⲙⲙⲏⲛⲉ ⲛϥⲟⲩⲁϩϥ ⲛⲥⲱⲓ ⲙⲙⲛϣϭⲟⲙ ⲉⲧⲣⲉϥϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲓ ⲙⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prvé sedna, nepočetl nákladu, má-li to, nač by ji dokonal?
ⲕ̅ⲏ̅ⲛⲓⲙ ⲅⲁⲣ ⲙⲙⲱⲧⲛ ⲉϥⲟⲩⲉϣⲕⲉⲧ ⲟⲩⲡⲩⲣⲅⲟⲥ ⲙⲏ ⲛϥⲛⲁϩⲙⲟⲟⲥ ⲁⲛ ⲛϣⲟⲣⲡ ⲛϥϥⲓⲡⲱⲡ ⲛⲧⲉϥⲧⲁⲡⲁⲛⲏ ϫⲉ ⲟⲩⲛⲧⲁϥ ⲉϫⲟⲕϥ ⲉⲃⲟⲗ
29 Aby snad, když by základ položil, a dokonati nemohl, všickni, kteříž by to viděli, nepočali se posmívati jemu,
ⲕ̅ⲑ̅ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲛⲛⲉϥⲥⲙⲛⲥⲛⲧⲉ ⲛϥⲧⲙϭⲙϭⲟⲙ ⲉϫⲟⲕϥ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲧⲉⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ⲥⲱⲃⲉ ⲛⲥⲱϥ
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
ⲗ̅ⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲁⲡⲉⲓⲣⲱⲙⲉ ⲁⲣⲭⲓ ⲛⲕⲱⲧ ⲙⲡϥⲉϣϭⲙϭⲟⲙ ⲉϫⲟⲕϥ ⲉⲃⲟⲗ
31 Aneb který král, bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prvé nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
ⲗ̅ⲁ̅ⲏ ⲛⲓⲙ ⲛⲣⲣⲟ ⲉϥⲛⲁⲃⲱⲕ ⲉⲙⲓϣⲉ ⲛⲙⲕⲉⲣⲣⲟ ⲙⲏ ⲛϥⲛⲁϩⲙⲟⲟⲥ ⲁⲛ ⲛϣⲟⲣⲡ ⲛϥϫⲓϣⲟϫⲛⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲛϭⲟⲙ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲧⲱⲙⲧ ϩⲛ ⲟⲩⲧⲃⲁ ⲉⲡⲉⲧⲛⲏⲟⲩ ⲉϫⲱϥ ⲛⲙ ⲧⲃⲁ ⲥⲛⲁⲩ
32 Sic jinak, když by onen ještě podál od něho byl, pošle posly k němu, žádaje za to, což jest ku pokoji.
ⲗ̅ⲃ̅ⲉϣⲱⲡⲉ ⲙⲙⲟⲛ ⲉⲧⲓ ⲉϥⲙⲡⲟⲩⲉ ϥⲛⲁϫⲟⲟⲩ ⲛϩⲉⲛϥⲁⲓϣⲓⲛⲉ ⲉϥⲥⲟⲡⲥ ϫⲉ ⲁⲣⲓⲉⲓⲣⲏⲛⲏ
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
ⲗ̅ⲅ̅ⲧⲁⲓ ϭⲉ ⲧⲉ ⲑⲉ ⲛⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲃⲟⲗ ⲛϩⲏⲧⲧⲏⲩⲧⲛ ⲉⲛϥⲛⲁⲁⲡⲟⲧⲁⲥⲥⲉ ⲁⲛ ⲛⲛⲉϥϩⲩⲡⲁⲣⲭ ⲟⲛⲧⲁ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲙⲙⲛϣϭⲟⲙ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲧⲣⲉϥϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲓ ⲙⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
ⲗ̅ⲇ̅ⲛⲁⲛⲟⲩⲡⲉϩⲙⲟⲩ ⲇⲉ ⲉⲣϣⲁⲛⲡⲕⲉϩⲙⲟⲩ ⲇⲉ ⲃⲁⲁⲃⲉ ⲉⲩⲛⲁⲙⲟⲗϩϥ ⲛⲟⲩ
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ven ji vymítají. Kdo má uši k slyšení, slyš.
ⲗ̅ⲉ̅ⲙⲉϥⲣϣⲁⲩ ⲉⲡⲕⲁϩ ⲟⲩⲧⲉ ⲉⲧⲕⲟⲡⲣⲓⲁ ⲉϣⲁⲩⲛⲟϫϥ ⲉⲃⲟⲗ ⲡⲉⲧⲉⲟⲩⲛ ⲙⲁⲁϫⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲥⲱⲧⲙ ⲙⲁⲣⲉϥⲥⲱⲧⲙ
