Lukáš 13
1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchž krev Pilát smísil s obětmi jejich.
There were present also at the same time some who told him of the Galilaeans, whose blood Pilate mingled with their sacrifices.
2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni Galilejští, že takové věci trpěli?
And he answering said to them, Do ye think that these Galilaeans were sinners above all the Galilaeans, because they have suffered such things?
3 Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
I tell you, nay; but unless ye repent, ye will all in like manner perish.
4 Aneb oněch osmnácte, na kteréž upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi, přebývající v Jeruzalémě?
Or those eighteen, on whom the tower in Siloam fell, and slew them, think ye that they were offenders above all the men that dwell in Jerusalem?
5 Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
I tell you, nay; but unless ye repent, ye will all in like manner perish.
6 Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
He spoke also this parable: A certain man had a fig-tree planted in his vineyard; and he came seeking fruit thereon, and found none.
7 I řekl vinaři: Aj, po tři léta přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, ale nenalézám. Vytniž jej. Proč i tu zemi darmo kazí?
Then said he to the vine-dresser, Lo! three years I have come seeking fruit on this fig-tree, and have found none; cut it down; why cumbereth it the ground?
8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
And he answering saith to him, Lord, let it alone this year also; till I shall dig about it, and dung it;
9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
and if it bear fruit hereafter, well; but if not, thou shalt cut it down.
10 Učil pak v jedné škole v sobotu.
And he was teaching in one of the synagogues on the sabbath.
11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnáct let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zpřímiti.
And lo! there was a woman who had had a spirit of infirmity eighteen years; and she was bent together, and wholly unable to lift herself up.
12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
And Jesus, seeing her, called to her, and said to her, Woman, thou art set free from thy infirmity.
13 I vložil na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha.
And he laid his hands on her; and immediately she stood upright, and gave glory to God.
14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
But the ruler of the synagogue answering, being filled with indignation because Jesus had performed a cure on the sabbath, said to the multitude, There are six days in which it is proper to work; on those therefore come and be cured, and not on the sabbath-day.
15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodí napájeti?
But the Lord answered him and said, Hypocrites, doth not each of you on the sabbath loose his ox or his ass from the stall, and lead him away and water him?
16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní?
And ought not this woman, a daughter of Abraham, whom Satan hath bound, lo! for eighteen years, to be loosed from this bond on the sabbath-day?
17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
And on his speaking thus, all his adversaries were ashamed; and all the multitude rejoiced for all the glorious things that were done by him.
18 I řekl: Čemu podobno jest království Boží, a k čemu je přirovnám?
He said therefore, To what is the kingdom of God like? and to what shall I compare it?
19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
It is like a grain of mustard, which a man took, and cast into his garden; and it grew, and became a tree, and the birds of the air lodged in its branches.
20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
And again he said, To what shall I liken the kingdom of God?
21 Podobno jest kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
It is like leaven, which a woman took and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.
22 I chodil po městech a městečkách, uče, bera se do Jeruzaléma.
And he went through the cities and villages, teaching, and journeying towards Jerusalem.
23 I řekl jemu jeden: Pane, co nemnozí jsou ti, kteří spaseni býti mají? On pak řekl jim:
And one said to him, Lord, are there few that are to be saved? And he said to them,
24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám, ) mnozí usilovati budou vjíti, ale nebudou moci.
Strive to enter in through the narrow door; for many, I say to you, will seek to enter in, and will not be able.
25 Když vstane hospodář, a zavře dvéře, a počnete vně státi a tlouci na dvéře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
When once the master of the house shall have risen, and shut the door, and ye begin to stand without, and to knock at the door, saying, Lord, open to us, and he answering shall say to you, I know not whence ye are;
26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učíval.
then will ye begin to say, We ate and drank in thy presence, and thou didst teach in our streets.
27 I dí: Pravím vám, neznám vás, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
And he will say, I tell you, I know not whence ye are; depart from me, all ye workers of iniquity.
28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama, a Izáka, a Jákoba, a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
There will be wailing and gnashing of teeth there, when ye see Abraham and Isaac and Jacob and all the prophets in the kingdom of God, and yourselves thrust out.
29 I přijdouť od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
And from the east and the west and the north and the south will men come, and take their places at table in the kingdom of God.
30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
And lo! there are last who will be first, and there are first who will be last.
31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Heródes chce tě zamordovati.
In the same hour there came certain Pharisees, saying to him, Depart, and go hence; for Herod designeth to kill thee.
32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
And he said to them, Go, tell that fox, Lo! I cast out demons and perform cures to-day and to-morrow, and on the third day I make an end.
33 Ale však musím dnes a zítra i po zejtří choditi; neboť nelze proroku zahynouti kromě Jeruzaléma.
But to-day and to-morrow and the next day I must go on; for it cannot be that a prophet should perish out of Jerusalem.
34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky, a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? Ale nechtěli jste.
Jerusalem! Jerusalem! that killeth the prophets, and stoneth those who are sent to her! How often would I have gathered thy children together, as a hen gathereth her brood under her wings, and ye would not!
35 Aj, zanechán bude vám dům váš pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde, když díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
Lo! your house is abandoned to you. I declare to you, Ye will not see me until the time come when ye shall say, Blessed is he that cometh in the name of the Lord.
