Lukáš 12
1 A v tom, když se na tisíce lidu sešlo, tak že jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, kterýž jest pokrytství.
He wode daro derey ba giddon issay issara yedhistana gakanas shiiqi uttidashe Yesussay bena kaallizayta “Farsawista irshofe naagettite, hessikka lo7o qoodheppe qommo hano” gides.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; aniž jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Qoncconta kamettidi attizaynne erettonta qotan attannay baa.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Hessa gish inte geeman haasa7idazi wuri qoncce kezena, qassekka inte qol7an haythan sasukketi haasa7idazi wuri dere sinthan yootettana.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, kteříž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Ta laggeto ta intes gizay asho xalla wodhanappe attin hara aykkokka oothanas dandda7ontaytas babbofite.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýž, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
Gido attin inte babbaanas bessizay oonakkoone ta intes bessana asho wodhidape guye ashonne shemponne issife gathi gaanname taman yegganas danda7izaysa babitte. Ee izas babbite gays. (Geenna g1067)
6 Zdaliž nebývá pět vrabečků prodáváno za dva penížky? A jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Gaashe kafo ichachchati nam77u santes bayzettettees, gido attin istafe issiniyokka Xoossi dogenna.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni v počtu jsou. Protož nebojtež se, mnohoť vy vrabečků převyšujete.
Inte hu7e ithikey kumeth taybboon dees. hessa gish babbofite, daro gaashe kafotappe inte aadhdhista.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
T intes yooays “ta gish asa sinthan markatiza asa wursos asa nay qassekka Xoossa kiitancha sinthan iza gish markkttana.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Gido attin asa sinthan tana kadida uray Xoossa kiitancha sinthan izi kaddistana.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Asa na bolla kawisha qaala haasa7iza uras naggaray wuri maaristana shin xillo ayanan cayiza uray maaretenna.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Asay intena oykkidi dere haarizaytakkonne Godatizaytako mukurabe oykki efikko ay zarino ay giino gidi hirgofite.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Ays giiko inte haasa7ana koshizaysa xillo ayaanaay he wode intena tamaarsana.”
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Daro asa garsafe issi uray “tamaarisizayso ta ishay nu aawa lata miishshafe tana gakkizaysa taas immana mala izas yoota” gides.
14 A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcím aneb děličem nad vámi?
Yesussaykka “hayso tana inte bolla pirdiza daanna oothiday oonee?” gides.
15 I řekl jim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Qassekka istas “asas daro miish deyikkokka shemppoy he duretethan deyonta gish naagetite, yiiqqetethafe intena keehi naagite” gides.
16 Pověděl pak jim podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Zarethidikka qasse istas leemuso hiz gidi yottidees “lo7ethi kath immiza gade Goda gidida issi dure asi dees.
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním? Nebo nemám, kde bych shromáždil úrody své.
He addezzika ba wozinan (ta kaththa shishshada wothizassoy bayndda gish ay oothoo?) gidi qoppides.
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své, a větších nastavím, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Addezzika (taas diza gootarata lalada hara aakkizaaz keexada kaththanne taas dizaz ubbaa izan shishshanna.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pí, měj dobrou vůli.
Ta shempiyokka ta shemppoye daro wodes gidiza kath shiishshida gish shemppa uttada ma, uya ufa7ista) gaana gides.
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Gido attin (Xoossi haysso eeyazo ne shemppiyo hach omars neppe ekkana koyetes, hessa gish ne nees shiishshidays oonas gidanee?) gides.
21 Takť jest, kdož sobě poklady shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Hessa gish Xoossa achchan dure gidonta bees miishshe shiishshiza asa wursethikka hessa mala.”
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďte pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Hessafe guye Yesussay bena kaallizaytas “intes ta yootays inte duusas ay maanakkonne, woykko inte bollas ay mayanaakkonne daro qoppofite.
23 Život více jest nežli pokrm, i tělo nežli oděv.
Ays giiko shemppoy kaththafe asatethi qasse mayoppe aadhdhees.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani nežnou, a nemají špižírny, ani stodoly a však Bůh živí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Quurota xellite zeretenna maaxetenna, kath shiishshiza gootaray istas baa shin Xoossi ista muzees. histtikko inte istafe keehi adhdheketii?
25 A kdož pak z vás pečlivě mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Gido attin intefe darsi qoppidi ba laytha bolla issi gallas gujjana dandda7izay oonee?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč se o jiné věci staráte?
Histtikko guutha miish oothooy intes dandda7etontashshe ays hara miishshas keehi qoppetii?
27 Patřte na kvítí, kterak rostou, nedělají, ani předou, pravímť pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Ciishshati waanidi diccizaakkonne ane xellite, waayyettenna, suqettenna gido attin ta intes yootays Solomoneykka giita asa shin istafe issineytho maybeynna.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Histtikko Xoossi hach beettiddi wonto taman wodhana maata hayssatho mayziza gidikko inteno amannoy paccidayto intena wosit aathi mayizanee?
29 I vy nehledejtež toho, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to roztržité mysli buďte.
Hessa gish ay minoo ay maynoo giidi inte wozinay darsi qoppofo.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají, Otec pak váš ví, že těch věcí potřebujete.
Biitta bollan diza asi wuri hayssa koyees, gido attin hayssi wuri intes koshizayyssa inte salo aaway eres.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Wursofekka koyrothidi Xoossa kawotethi koyite hayssi wuri intes gujjeti imettanna.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Inteno guutha mehe wude mala gididayto kawotethi intes immanas inte aawa lo7o qofa gidida gish babbofite.
33 Prodávejte statky své, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne v nebesích, kdež zloděj dojíti nemůž, aniž mol kazí.
Intes dizayssa bayziddi manqotas immite, kaysoy ekkonta son, bil77ay montason, cimonta korojjon wuronta miish salon shiishshite.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Inte wozinay inte miish dizason daana.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
qaqnthan gixxidi giigetite, inte poo7oykka poo77o,
36 A vy podobni lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
Ista Goday bulachcha diggisappe simmidi yaanashe naagetizaytanne izi yiidi pengge qoxishin elle doyanas giigi uttida asata milatite.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a vsadí je za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Ista Goday yiza wode dhiskonta naagidi uttida ashshkarati isti anjjettidayta, ta intes tumu gays ista Goday bees qaanthan gixxi eqqidi ista maaddan utisidi muzana.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetím bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou ti služebníci,
Omars woykko gidi giddoth yiidi isti dhiskkonta dishin demmikko he ashshkarati anjjettidayta.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Kaysoy ay wode yaanakkon eriza gididakko keeththa Goday kaysoy bookkishin co7u giidi besoonttayssa erite.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Asa nay inte qopponta woden yanayisa eridi intekka giigetidi naagite.”
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Phexirosaykka “Godo hayssa leemuso ne yootizay nuus xallaye wurso asasara yootizayii?” gides.
42 I dí Pán: Kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm?
Godaykka “histtikko beso asas koshshiza woden quma immana mala keethaddey keeththa asa bolla wothiza amanettidda wozinama asi oonee?” giidi zaarides.
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Goday simmiishni hessaththo oothishe beettizaddey izi anjjettidadde.
44 V pravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Ta intes tumu gays bees diza miish wurso bolla he ura goddasna.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a děvky, a jísti a píti i opíjeti se:
Gido attin he uray ta Goday elle yeena gam7ana giidi qoppidi addenne macca ashshkarata bukkikko, qassekka koyida mala miidi uyidi mathotikko
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
he ura Goday izi qopponta gallassan yaana giidi sidhonta saatten yana. yiidikka iza qanxerethidi iza exa amanonttaytara issife oothanna.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého, a nebyl hotov, a nečinil podlé vůle jeho, bit bude velmi.
Be Goda qofa eridi giigetontaynne Goda shene oothonta ashshkaray iita shoch shocettana.
48 Ale kterýž neznal, a činil hodné věci trestání, bit bude méně. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Gido attin eronta dishe shochas bessiza mooro oothida ashshkaray guuthara shocistana. Daro imetida asa wursofe daroy koyetes, daro haddara ekkida urappe daroy koyetes.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Tani yiday biitta bollan tama eethanassa. He tamay ha7i eexxi kezidakko tana daro ufaysanashin.
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem ssoužen, dokudž se nevykoná!
Gido attin tani xamaqistana xinqatay dees, he xinqatay polistanashe tani keeha metotettadis.
51 Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Intes tani biitta bolla saro ehanna yida milatizee? Gideenna, ta intes yootays tani yiday issa issafe shaakanassa.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domě rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Haysafe sinthan issi keeththan ba giddon shaakettida ichachu asati daana. Nam77ati heezata bolla heezati nam77ata bolla denddidi ba garssan shaakistanna.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Aaway ba attumma na bolla, attumma naykka ba aawa bolla, aaya ba macca nay bolla maca nayakka ba aayeyi bolla, bolota ba na machchey bolla, na machaka ba boloti bolla denddidi ba garsan shaakistana.
54 Pravil také i zástupům: Když vídáte oblak, an vzchází od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Qassekka derezas “inte awa arshey mokiza bagara shaaray kezishin beyidi elleraka iray yana gees geista inte gida malaka hanes.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Duge baggara pude carkishshin gallassay ho7o gidana geista, inte gida malaka hanes.
56 Pokrytci, způsob země i nebe umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nesoudíte?
Inteno lo7o milatiza iitato saloysanne sa7a medha beyidi hananayisa ereista shin histini ha wodeza eroy intena waani xoonizee?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého?
Histikko inte ays tuma firdeketii?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Ne morkera daana sinthan eqqana bishin buro oge bollan dashe izara giigana oge maqqa, ne histonta agikko nena gochchidi daana sinth efana, daannaykka nena aathiddi halaqas immana, halaqaykka nena woynen yeggana.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Ta nees yootays daannay firdida wursetha santime qanxa wursana gakanas heepe kezaka.”
