Lukáš 11
1 I stalo se, když se na jednom místě modlil, když přestal, řekl jemu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
And as He was praying in a certain retired place, as soon as He had done, one of his disciples said to Him, Lord, teach us to pray as John also taught his disciples.
2 I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přiď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
And He said unto them, when ye pray, say, "Our Father who art in heaven, hallowed be thy name; thy kingdom come; thy will be done as in heaven so also upon earth;
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
give us day by day our daily bread; and forgive us our sins,
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku svému. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
for we also forgive every one that is indebted to us; and lead us not into temptation, but deliver us from the evil one."
5 I řekl jim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
And He said unto them, Which of you shall have a friend, and shall go to him at midnight, and say to him, Friend, lend me three loaves; for a friend of mine on his journey is come to me,
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
and I have nothing to set before him:
7 A on vnitř jsa, odpověděl by: Nečiň mi nevole; dvéře již zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
and he from within shall answer and say, Do not be troublesome; the door is now shut, and my children are with me in bed, I cannot rise to give thee.
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, proto že jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikžkoli potřebuje.
I tell you, tho' he will not rise and give him, because he is his friend: yet because of his importunity he will rise and give him as many as he wants.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
And so I tell you, Ask and it shall be given you, seek and ye shall find, knock and it shall be opened unto you.
10 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
For every one that asketh receiveth, and he that seeketh findeth, and to him that knocketh it shall be opened.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
If a son ask bread of any father among you, will he give him a stone? and if he ask for a fish, will he instead of a fish give him a serpent? or if he ask for an egg,
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
will he give him a scorpion?
13 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
If ye then, who are evil, know how to give good gifts to your children, how much more shall your heavenly Father give the holy Spirit to them that ask Him?
14 I vymítal ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, mluvil ten němý. I divili se zástupové.
And He was casting out a demon, and it was dumb: and when the demon was gone out, the dumb man spake; and the people wondered.
15 Ale někteří z nich pravili: Skrze Belzebuba, kníže ďábelské, vymítá ďábly.
But some of them said, He casteth out demons by Beelzebub the prince of demons:
16 A jiní pokoušejíce, znamení od něho hledali s nebe.
and others, to try Him, desired of Him a sign from heaven.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
But He who well knew their thoughts, said unto them, Every kingdom divided against itself becomes desolate, and a house against a house falleth: if Satan also be divided against himself,
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já skrze Belzebuba vymítám ďábly.
how shall his kingdom stand? because ye say, that I cast out demons by Beelzebub.
19 Jestliže já skrze Belzebuba vymítám ďábly, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
And if I by Beelzebub cast out demons, by whom do your own people cast them out? wherefore they shall be your judges.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť přišlo k vám království Boží.
But if I cast out demons by the power of God, you may be sure the kingdom of God is come unto you:
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
for when a strong man well-armed defends his palace, his substance is secure:
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
but when a stronger than he cometh upon him and conquers him, he taketh away his armour, wherein he trusted, and divideth his spoils.
23 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
He, that is not with me, is against me; and he, that gathereth not with me, scattereth.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
When an impure spirit is gone out of a man, he wanders through dry desert places, seeking rest: and finding none he saith, I will return into my house, that I came out of;
25 A přijda, nalezne vymetený a ozdobený.
and when he cometh he findeth it swept and set in order.
26 Tehdy jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších, než jest sám, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Then he goeth and taketh with him seven other spirits more wicked than himself, and they enter in and dwell there: and so the last state of that man is worse than the first.
27 I stalo se, když on to mluvil, že pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
As He was speaking these things, a certain woman lifted up her voice from amidst the croud, and said, Happy is the womb that bare thee, and the breasts which thou didst suck!
28 On pak řekl: Anobrž blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží, a ostříhají jeho.
but He replied, Yea rather happy are they, that hear the word of God and keep it.
29 A když se zástupové scházeli k němu, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, ale znamení jemu nebude dáno, než znamení to Jonáše proroka.
And when the multitudes were gathering thick together He began to say, This is a wicked generation: they demand a sign, but no sign shall be given them, except that of the prophet Jonah:
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
for as Jonah was a sign to the Ninevites, so shall also the Son of man be to this generation.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto.
The queen of the south shall rise up in the day of judgement against the men of this generation and condemn them: for she came from the remote parts of the earth to hear the wisdom of Solomon; and behold a greater than Solomon is here.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázaní Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto.
And the men of Nineveh shall rise up in the judgement against this generation, and condemn it; for they repented upon the preaching of Jonas, and behold a greater than Jonas is here.
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
But yet no one having lighted a candle putteth it into a secret place, nor under a bushel, but on a candlestick, that they who come in may see the light.
34 Svíce těla jest oko. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, i tělo tvé tmavé bude.
The eye is the candle of the body: therefore when thine eye is clear, thy whole body also is light; but when it is bad, thy body also is dark.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Take heed therefore least the light which is in thee be darkness.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
For if thy whole body be light, having no part dark, it will be (when all enlightened) as when a candle giveth thee light by its brightness.
37 A když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
And as He spake, a certain pharisee asked Him to dine with him: and He went in and sat down at table.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
And when the pharisee saw it he wondered that He did not wash first, before dinner.
39 I řekl Pán jemu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a misy čistíte, ale to, což vnitř jest u vás, plno jest loupeže a nešlechetnosti.
But the Lord said unto him, ye pharisees clean the outside of the cup and of the platter, but your inward part is full of rapine and wickedness.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Senseless creatures! Did not He who made the outside, make also that which is within? give alms rather according to your ability:
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
and behold all things are clean to you.
42 Ale běda vám farizeům, že desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží. Tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
But wo unto you pharisees, who tithe even your mint, and rue, and all your herbs, and pass by judgement and the love of God: these ought ye to practise and not to omit the others.
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Wo unto you pharisees; for ye love the chief seat in synagogues, and salutations in public places.
44 Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, a lidé chodíce po nich, nevědí.
Wo unto you scribes and pharisees, hypocrites; for ye are like graves that do not appear, and those that walk over them are not aware of them.
45 I odpověděv jeden z zákonníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
And one of the doctors of the law answered and said unto Him, Master, in saying these things thou reproachest us also.
46 A on řekl: I vám zákonníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
And He said, Wo unto you also, ye interpreters of the law, for ye load men with insupportable burthens, and ye yourselves touch not the burthens with one of your fingers.
47 Běda vám, proto že vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Wo unto you; who build the sepulchres of the prophets, and your fathers killed them.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců svých. Nebo oni zajisté zmordovali je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Thus ye testify that ye approve of the deeds of your fathers; for they put them to death, and ye build their sepulchres.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
And therefore the wisdom of God hath said, I will send them prophets and apostles, and some of them they will kill and persecute:
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
that the blood of all the prophets which has been shed from the foundation of the world may be required of this generation, from the blood of Abel to the blood of Zachariah,
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno jí bude od pokolení tohoto.
who perished between the altar and the temple. Verily I tell you, it shall be required of this generation.
52 Běda vám zákonníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Wo unto you interpreters of the law; for ye have taken away the key of knowledge, ye entered not in yourselves, and those that were entering in, ye hindered.
53 A když jim to mluvil, počali zákonníci a farizeové přísně na něj dotírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati.
As He was saying these things unto them the scribes and pharisees began vehemently to attack Him, and urge Him to speak of many things,
54 Úklady činíce jemu, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
laying snares for Him, and endeavouring to catch something out of his mouth, that they might accuse Him.
