Lukáš 11
1 I stalo se, když se na jednom místě modlil, když přestal, řekl jemu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
It happened that Jesus was praying in a certain place; and when he had done, one of his disciples said to him, Master, teach us to pray, as John also taught his disciples.
2 I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přiď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
He said to them, When you pray, say, Father, thy name be hallowed; thy Reign come;
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
give us each day our daily bread;
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku svému. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
and forgive us our sins, for even we forgive all who offend us; and lead us not into temptation.
5 I řekl jim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
Moreover, he said to them, Should one of you have a friend, and go to him at midnight, and say, Friend, lend me three loaves;
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
for a friend of mine is come off his road to see me, and I have nothing to set before him;
7 A on vnitř jsa, odpověděl by: Nečiň mi nevole; dvéře již zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
and he, from within, should answer, Do not disturb me; the door is now locked; I and my children are in bed; I can not rise to give you:
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, proto že jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikžkoli potřebuje.
I tell you, though he will not rise and supply him, because he is his friend; he will, because of his importunity, get up, and give him as many as he wants.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
I likewise tell you, ask, and you shall obtain; seek, and you shall find; knock, and the door shall be opened to you:
10 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
for whosoever asks, obtains; whosoever seeks, finds; and to every one who knocks, the door is opened.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
What father amongst you, would give his son a stone when he asks bread; or, when he asks a fish, would, instead of a fish, give him a serpent;
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
or, when he asks an egg, would give him a scorpion?
13 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
If you, therefore, bad as you are, can give good things to your children; how much more will your heavenly Father give the Holy Spirit to them that ask him!
14 I vymítal ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, mluvil ten němý. I divili se zástupové.
Again, he was expelling a demon, which caused dumbness; and when the demon was gone out, the dumb spake, and the people wondered.
15 Ale někteří z nich pravili: Skrze Belzebuba, kníže ďábelské, vymítá ďábly.
Some, however, said, He expels demons by Beelzebub, the prince of demons.
16 A jiní pokoušejíce, znamení od něho hledali s nebe.
Others, to try him, asked of him a sign from heaven.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
But he, knowing their thoughts, said to them, By intestine broils, any kingdom may be desolated, one family falling after another.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já skrze Belzebuba vymítám ďábly.
Now, if there be intestine broils in the kingdom of Satan; how can that kingdom subsist? for, you say, that I expel demons by Beelzebub.
19 Jestliže já skrze Belzebuba vymítám ďábly, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Moreover, if I by Beelzebub expel demons; by whom do your sons expel them? Wherefore they shall be your judges.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť přišlo k vám království Boží.
But if I, by the finger of God, expel demons, the Reign of God has overtaken you.
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
When the strong one armed, guards his palace, his effects are secure.
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
But if he who is stronger, shall attack and overcome him, he will strip him of his armor, on which he relied, and dispose of his spoils.
23 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
He who is not for me, is against me; and he who gathers not with me, scatters.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
The unclean spirit, when he is gone out of a man, wanders over parched deserts, in search of a resting place. But not finding any, he says, I will return to my house, whence I came.
25 A přijda, nalezne vymetený a ozdobený.
Being come, he finds it swept and embellished.
26 Tehdy jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších, než jest sám, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Then he goes and brings seven other spirits more wicked than himself; and having entered, they dwell there; and the last state of that man becomes worse than the first.
27 I stalo se, když on to mluvil, že pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
While he was saying these things, a woman, raising her voice, cried to him, from amidst the crowd, Happy the womb which bore you! and the breast which suckled you!
28 On pak řekl: Anobrž blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží, a ostříhají jeho.
Say, rather, replied he, Happy they who hear the word of God, and obey.
29 A když se zástupové scházeli k němu, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, ale znamení jemu nebude dáno, než znamení to Jonáše proroka.
When the people crowded together, he said, This is an evil generation. They demand a sign; but no sign shall be given them, only the sign of Jonah.
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
For, as Jonah was a sign to the Ninevites, so shall the Son of Man be to this generation.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto.
The queen of the south country will arise in the judgment against the men of this generation, and cause them to be condemned: because she came from the extremities of the earth, to hear the wise discourses of Solomon: and behold, here is something greater than Solomon.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázaní Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto.
The men of Nineveh will stand up in the judgment against this generation, and cause it to be condemned: because they reformed when warned by Jonah: and behold, here is something greater than Jonah.
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
A lamp is lighted, not to be concealed, or put under a vessel, but on a stand; that they who enter may have light.
34 Svíce těla jest oko. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, i tělo tvé tmavé bude.
The lamp of the body is the eye: when, therefore, your eye is sound, the whole body is enlightened; but when your eye is distempered, your body is in darkness.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Take heed, then, lest the light which is in you, be darkness.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
If your whole body, therefore, be enlightened, having no part dark; the whole will be so enlightened, as when a lamp lights you by its flame.
37 A když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
While he was speaking, a Pharisee asked him to dine with him. And he went and placed himself at table.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
But the Pharisee was surprised to observe that he used no washing before dinner.
39 I řekl Pán jemu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a misy čistíte, ale to, což vnitř jest u vás, plno jest loupeže a nešlechetnosti.
Then the Lord said to him, As for you, Pharisees, you cleanse the outside of your cups and dishes, while you yourselves are inwardly full of rapacity and malevolence.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Unthinking men! did not he who made the outside, make the inside also?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
Only give in alms what you have, and all things shall be clean to you.
42 Ale běda vám farizeům, že desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží. Tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
Alas, for you, Pharisees! because you pay the tithe of mint and rue, and of every kind of herb, and neglect justice and the love of God. These things you ought to have practiced, and not to have omitted those.
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Alas, for you, Pharisees! because you love the most conspicuous seats in synagogues, and salutations in public places.
44 Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, a lidé chodíce po nich, nevědí.
Alas, for you! because you are like concealed graves, over which people walk without knowing it.
45 I odpověděv jeden z zákonníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
Here, one of the lawyers interposing, said, By speaking thus, Rabbi, you reproach us also.
46 A on řekl: I vám zákonníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
He answered, Alas, for you, lawyers! also; because you lade men with intolerable burdens--burdens which you yourselves will not so much as touch with one of your fingers.
47 Běda vám, proto že vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Alas, for you! because you build the monuments of the prophets, whom your fathers killed.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců svých. Nebo oni zajisté zmordovali je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Surely you are both vouchers and accessories to the deeds of your fathers; for they killed them, and you build their monuments.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Wherefore, thus says the wisdom of God, I will send them prophets and Apostles: some of them they will kill, others they will banish;
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
so that the blood of all the prophets, which has been shed since the formation of the world, shall be required of this generation;
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno jí bude od pokolení tohoto.
from the blood of Abel, to the blood of Zechariah, who fell between the altar and the house of God. Yes, I assure you, all shall be required of this generation.
52 Běda vám zákonníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Alas, for you, lawyers! because you have carried off the key of knowledge; you have not entered yourselves, and those who entering, you hindered.
53 A když jim to mluvil, počali zákonníci a farizeové přísně na něj dotírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati.
While he spoke these things, the Scribes and the Pharisees began vehemently to press him with questions, on many points;
54 Úklady činíce jemu, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
laying snares for him, in order to draw from his own mouth, matter of accusation against him.
