Lukáš 11
1 I stalo se, když se na jednom místě modlil, když přestal, řekl jemu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
Then it happened, when He finished praying in a certain place, that one of His disciples said to Him, “Lord, teach us to pray, just as John also taught his disciples.”
2 I řekl jim: Když se modlíte, říkejte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přiď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
So He said to them: “Whenever you pray, say: Our Father who is in the heavens, your name must be reverenced. Your Kingdom must come. Your will must be done on earth as it is in heaven.
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
Give us day by day our daily bread.
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku svému. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Also, forgive us our sins, because we also forgive everyone indebted to us. And, do not lead us into testing, but deliver us from the malignant one.”
5 I řekl jim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
Then He said to them: “Who among you will have a friend and go to him at midnight and say to him, ‘Friend, lend me three loaves,
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
because a friend has come to me from a journey, and I have nothing to set before him’;
7 A on vnitř jsa, odpověděl by: Nečiň mi nevole; dvéře již zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
and he will answer from within and say, ‘Don't bother me; the door is now shut, and my children are with me in bed; I cannot get up and give to you?’
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, proto že jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikžkoli potřebuje.
I say to you, even if he will not get up and give to him because he is his friend, yet because of his persistence he will get up and give him as many as he needs.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
“So I say to you: ask, and it will be given to you; seek, and you will find; knock, and it will be opened to you.
10 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Because everyone who asks receives, and he who seeks finds, and to him who knocks it will be opened.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
And which father among you, if your son asks for bread, will give him a stone? Or if a fish, will he give him a snake instead of a fish?
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Or if he asks for an egg, will he give him a scorpion?
13 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
If you then, being evil, know how to give good gifts to your children, how much more will the heavenly Father give the Holy Spirit to those who ask Him!”
14 I vymítal ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, mluvil ten němý. I divili se zástupové.
Then He was casting out a demon, and it was mute. As a result, when the demon had gone out the mute spoke! And the crowds marveled.
15 Ale někteří z nich pravili: Skrze Belzebuba, kníže ďábelské, vymítá ďábly.
But some of them said, “It's by Beelzebul, the ruler of the demons, that he casts out demons.”
16 A jiní pokoušejíce, znamení od něho hledali s nebe.
While others kept asking Him for a sign from heaven, testing.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, i dům rozdvojený padá.
But He, knowing their thoughts, said to them: “Every kingdom divided against itself is brought to desolation, and a house divided against itself falls.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já skrze Belzebuba vymítám ďábly.
So if Satan also is divided against himself, how will his kingdom stand?—since you say I cast out demons by Beelzebul!
19 Jestliže já skrze Belzebuba vymítám ďábly, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Further, if I am casting out demons by Beelzebul, by whom do your sons cast them out? Therefore they will be your judges.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť přišlo k vám království Boží.
But if I cast out demons by the finger of God, surely the Kingdom of God has come upon you.
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
“When a strong man, fully armed, guards his own dwelling, his possessions are safe.
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
But when someone stronger than he attacks, he overcomes him, takes away all his armor in which he trusted, and distributes his spoils.
23 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
“He who is not with me is against me, and he who does not gather with me scatters.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
“Whenever an unclean spirit goes out from a man, it passes through waterless places seeking rest; and not finding any it says, ‘I will return to my house from which I came out.’
25 A přijda, nalezne vymetený a ozdobený.
And coming it finds it swept and put in order.
26 Tehdy jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších, než jest sám, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Then it goes and picks up seven other spirits, more malignant than itself, and they go in and live there; so the last state of that man becomes worse than the first.”
27 I stalo se, když on to mluvil, že pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
And then, as He was saying these things, a woman in the crowd raised her voice and said to Him, “Blessed is the womb that bore you, and the breasts that you sucked!”
28 On pak řekl: Anobrž blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží, a ostříhají jeho.
But He said, “More than that, blessed are those who hear the word of God and obey it!”
29 A když se zástupové scházeli k němu, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, ale znamení jemu nebude dáno, než znamení to Jonáše proroka.
Now as the crowds were increasing, He began to say: “This is a malignant generation. It keeps wanting a sign, but no sign will be given to it except the sign of the prophet Jonah.
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
Just as Jonah became a sign to the Ninevites, so also will the Son of the Man be to this generation.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto.
The queen of the South will be raised up in the judgment with the men of this generation, and she will condemn them, because she came from the ends of the earth to hear the wisdom of Solomon, and indeed a greater than Solomon is here.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázaní Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto.
The men of Nineveh will rise up in the judgment with this generation, and they will condemn it, because they repented at the preaching of Jonah, and indeed a greater than Jonah is here.
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
“No one, having lit a lamp, puts it in hiding or under a basket, but on its stand, so that those who come in may see the light.
34 Svíce těla jest oko. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, i tělo tvé tmavé bude.
The lamp of the body is the eye. Therefore, whenever your ‘eye’ is good, your whole body is illuminated. But when it is malignant, your body also is darkened.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
So see to it that the ‘light’ in you not be darkness.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
If then your whole body is full of light, not having any part dark, the whole will be illuminated, as when the bright shining of a lamp gives you light.”
37 A když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
Now as He spoke, a certain Pharisee invited Him to eat with him. So He went in and reclined.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
But the Pharisee, noticing that He did not first wash before the meal, was critical.
39 I řekl Pán jemu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a misy čistíte, ale to, což vnitř jest u vás, plno jest loupeže a nešlechetnosti.
So the Lord said to him: “Now you Pharisees clean the outside of the cup and the dish, but your inside is full of greed and malignancy.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Fools! Did not He who made the outside also make the inside?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
Nevertheless, give what is possible as alms; then indeed all things are clean to you.
42 Ale běda vám farizeům, že desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží. Tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
“But woe to you Pharisees! You tithe mint and rue and every herb, but you ignore justice and the love of God. These it was necessary to do, without leaving those undone.
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Woe to you Pharisees! You love the best seat in the synagogues, and greetings in the marketplaces.
44 Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, a lidé chodíce po nich, nevědí.
Woe to you, scribes and Pharisees, hypocrites! You are like unperceived graves, that people walk on without knowing it.”
45 I odpověděv jeden z zákonníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
Then one of the lawyers reacted and said to him, “Teacher, by saying these things you insult us also!”
46 A on řekl: I vám zákonníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
So He said: “Woe to you lawyers also! You load men down with burdens hard to carry, but you yourselves do not touch the burdens with one of your fingers.
47 Běda vám, proto že vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Woe to you! You restore the tombs of the prophets, it being your fathers who killed them.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců svých. Nebo oni zajisté zmordovali je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Thereby you witness to and approve of the deeds of your fathers; because they indeed killed them, while you restore their tombs.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Also, because of this ‘the wisdom of God’ said: ‘I will send them prophets and apostles, and some of them they will kill and persecute,’
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
so that the blood of all the prophets which was shed from the foundation of the world may be required of this generation,
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno jí bude od pokolení tohoto.
from the blood of Abel to the blood of Zechariah, who perished between the altar and the sanctuary. Yes, I say to you, it shall be required of this generation!
52 Běda vám zákonníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Woe to you lawyers! You have taken away the key of knowledge; you yourselves have not entered, and you have hindered those who were entering!”
53 A když jim to mluvil, počali zákonníci a farizeové přísně na něj dotírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati.
Well when He had said these things to them, the scribes and the Pharisees began to urge Him on vehemently and to cross-examine Him about many things,
54 Úklady činíce jemu, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
lying in wait for Him, trying to catch Him in something He might say, so that they might accuse Him.
