Lukáš 10
1 Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
Adomo imumu ginome, ugomo Asere makuri maturi aye ukirau, kanu sunare, maharawe wa rere, barki wadusa ati pintinpin nan na hira me sa manyar u haname.
2 A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žně, ať vypudí dělníky na žeň svou.
Magun we, “Ukuzame u ori ana kana tuma wahuma cin. Barki anime wuzani biringara kan u hana Asere ukuzame, barki ma tumin inana katuma anyimo u ruu umeme.
3 Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
Dusanni, wa matumashi kasi muzara anyimo ikukure.
4 Nenostež pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
Kati ziki ubadu ikirfi, nani u badau ana tanu, nani akwatak, kati issi uye azesere una ba.
5 A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprvé rcete: Pokoj tomuto domu.
Vat ta akura sa ya ribe, itubi uguna, 'aca urunta u cukuno aku ra aginome.
6 A bude-liť tu syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
Inki uye una ticukum tirunta mara ni akurame, urunta urunta ushi udi cukuno ani ce nume, inki uzome ba, urunta ushi udi kuri ahira ashi.
7 A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest, nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
Cukunoni akura aginome, iri isi imum be sawa nyara shini. Yawuna uri una katuma makabi ukalum ume. Kati tarsi tikura tikura ba.
8 Ale do kteréhožkoli města vešli byste, a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
Vatti nipinme saya kuri yarbeni, iri imumbe sawa inko aje ashi.
9 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
I humuzan nanu uzatu nuhuma a hira me. igunwe, 'tigomo ta Asere ta aya mamu nan shi.
10 A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
Vatti nipinme saya ribeni, inki daki wakaba shi ba, idusa anyi mo ati na tu we me, igu.
11 Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
'Inki usussuru unipin nishime watafi na atibuna tiru, ti kubur kashi u ni anyo uinko u ira ace ashi! Senke irusi tigomo ta Asere ta aye mamu nan shi'.
12 Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude než tomu městu.
Mabuka shi, roni uweku tize u sadoma udi teki innu sheu.
13 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
Hu wono sis anime, ukirosino! Huwono sis anime u Baitsaida! Biwuza wuza bidang sa awuza anyimo ashi, dagi a wuza ini anyimo u Taya nan nu Sidon, sa dati wakabi tize ta Asere wa ciki anyimo amuto in turum ga titiyom.
14 A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
Aname roni weki utize Utaya nan nu Sidon wadi teki innu kenu us Sheu.
Hu U Kafarnahum, ubasa uhana azesere adi nonzowe? Mmmm, a di tiburkowe uhana uhadas. (Hadēs g86)
16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
Deve sa makunna shi makun nam, des a magaa shi, ma gaa mi, aname desa magaami magaa desama tuma”.
17 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
We ainoo ino kanu sunare me waze inti puru tirum, wazinnu gusa, “Asere, a gbergene cangi wa kunnan duru, anyimo ani zanuwe.
18 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
Bayeso magun we, “Ma ira u nu uburu mazin nu rizizo kasi u melme azesere.
19 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
Ira ni manya shi ubari inni, iwa nan ninu, nan nu vat ubari u na ticari, ko cin madake mada aye shi in ire mu ba.
20 A však z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
Vat a anime katu iwuzi apuru arum in nuguna anime cas agi ibe iburu ikunna shi, anime wu zani apuru arum barki a nyeti ke tiza tishi anyimo Asesere”.
21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je nemluvňátkům. Ovšem, Otče, nebo se tak líbilo před tebou.
Anyimo uganiya uginome, ma wuzi apuru arum kank anyimo abibe bilau, magu, manyawe ti nanu, hu acoo, ugoma Asere nan nadizi. Barki umpo iginome ti mumum to suro anu rusa, ubuki tini ahiran desa daki wamazaba, kasi ahana acincin e acoo a ne ani ya wunawe.
22 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
Vatti imum, acoo ma nyam ini, badesa marusa vaname, Senke acoo me, anime ani badesa maru sa coo me, Senke vaname. Desa vaname manyari ma poki acoome ahirame”.
23 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
Magamirka ahira anu tarsa u me, magun we ame isisi ime, “Anu ringirka ulani an desa wa ira imumbe saya ira.
24 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, ale neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, ale neslyšeli.
Mabuka shi, anu kur zuzo utize gbardang, nan na gomo gbardang wanya ra wada ira mumme sa izin nu hira me, daki wa iraba. Wanyara wa da kunna imumme sa ikunna, daki wa kunna ba”.
25 A aj, jeden zákonník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (aiōnios g166)
Ba akem uye unu dungara utize tini kubu tima yahudawa, ma e ma masame in nu guna, “unu dungara, nyani indi wuzi barki inkem u vengize uzatu mara?” (aiōnios g166)
26 A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
Ba Yeso magun me, “Ine ni uhira u hira imumbe sa anyitike anyimo uweki utize tini kubume?”
27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
Makabarka, magu, “Ya cukuno uhem innu gomo Asere vat inni riba i we, nan nikara nuwe, nan nubasa u we. Ukuri uhem innu puru u we kasi nice nuwe”.
28 I řekl mu: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
Yeso magun ne, “Wakabirka rep, inki wawuna ani me udi vengize”.
29 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
Unu dungara me manyari ubura uni ce nume, bama gun inye so, “A veni unu puru ume?”
30 I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
Ma kabirka magu, “Ure unu mahaka usuro a urshalima mahaza uyari ko. Ba ma rizi atari tanu gartize anu. Wa susome turunga, waburi vat imumbe sama zini, wa tiri me, wace ki me kasi ikizi.
31 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
A kem ure una katuma matasa uname, samaa wame ba matarsi ni kira ni inde ma aki.
32 Též i Levíta přišed až k tomu místu, a uzřev jej, pominul.
Akuri a iri ure ubalawi, sama aye ahirame, ma iri me ba ma tarsi nikira ma akki.
33 Samaritán pak jeden, cestou se ubíraje, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
Ure u samariyawa, ma zin tanu sama aye ahira me sa unume maraa ni, sama ira unume ba ugogoni umekime.
34 A přistoupiv, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
Ma ē ahira sa umume marani, ma tirzi me tinuru me sa a kunnome ni, mazin nu humma ume mani nan mei mu inabi. Maturi me abi zenki bumeme ma en me ahira amusa, mahirime.
35 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl jemu: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
A hira asani ma ēn nidinari inire ma nya hira amura me magu, 'hirame, inki wahu na imumbe sa ite ki anime, inki mazee indi indi kur zo we ni'.
36 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
Anyimo we wataru me, aveni u basa mara upuru unu ugino me sa ma rizo atari tanu gartize anu me?”
37 A on řekl: Ten, kterýž prokázal milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
Ba unu dungara magu, “Unuge sama bezime ubura” ba Yeso ma gun me, “Huma kawuza anime”.
38 I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
Sa wa haka ba ma ribe anyimo are agiro, ba uru ne uni ni marta ma wume rabahu akura meme.
39 A ta měla sestru, jménem Marii, kteráž seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
Ma zin henu ni zame Maryamu, desa ma cukuno ati buna tu gomo Asere mazin nu kunna imum sa ma buka.
40 Ale Marta pečlivá byla při mnohé službě. Kteráž přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
Me marta mazin na banga imumare. Ba ma ahira ye so magu, “Ugomo Asare, adaa igizo in nu henu um sa ma cekum isisi im? Gunan me ma benkum”.
41 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
Ugomo Asere ma kabir ka me, “Marta, Marta, uzin ma aye a hira imum gbardang.
42 Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kteráž nebude odjata od ní.
I mum inde ini ya cukuno gbas. Maryamu ma zauka imum iri ri. Igebe sa adake aburi ini ame ba”.
