Lukáš 10
1 Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
Afterward, the Lord appointed seventy others, also, and sent them, two and two, before him, into every city and place whither he intended to go.
2 A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žně, ať vypudí dělníky na žeň svou.
And he said to them, The harvest is plentiful, but the reapers are few: pray, therefore, the Lord of the harvest, that he would send laborers to reap it.
3 Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
Go, then; behold, I send you forth as lambs amongst wolves.
4 Nenostež pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
Carry no purse, nor bag, nor shoes; and salute no person by the way.
5 A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprvé rcete: Pokoj tomuto domu.
Whatever house you enter, say, first, Peace be to this house.
6 A bude-liť tu syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
And if a son of peace be there, your peace shall rest upon him; if not, it shall return upon itself.
7 A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest, nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
But remain in the same house, eating and drinking such things as it affords; for the workman is worthy of his wages; go not from house to house.
8 Ale do kteréhožkoli města vešli byste, a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
And whatever city you enter, if they receive you, eat such things as are set before you;
9 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
cure the sick, and say to them, The Reign of God comes upon you.
10 A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
But whatever city you enter, if they do not receive you, go out into the streets, and say,
11 Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
The very dirt of your streets, which cleaves to us, we wipe off against you; know, however, that the Reign of God draws nigh to you.
12 Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude než tomu městu.
I assure you, that the condition of Sodom shall be more tolerable on that day, than the condition of that city.
13 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
Alas, for thee, Chorazin! Alas, for thee, Bethsaida! For if the miracles which have been performed in you, had been performed in Tyre and Sidon, they had reformed long ago, sitting in sackcloth and ashes.
14 A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
Wherefore, the condition of Tyre and Sidon shall be more tolerable, in the judgment, than yours.
And thou, Capernaum, which has been exalted in heaven, shall be thrown down to hades. (Hadēs g86)
16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
He that hears you, hears me; and he that rejects you, rejects me; and he that rejects me, rejects him who sent me.
17 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
And the seventy returned with joy, saying, Master, even the demons are subject to us, through your name.
18 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
He said to them, I beheld Satan fall like lightning from heaven.
19 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
Lo! I empowered you to turn on serpents, and scorpions, and all the might of the enemy, and nothing shall hurt you.
20 A však z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
Nevertheless, rejoice not in this, that the spirits are subject to you; but rejoice that your names are enrolled in heaven.
21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je nemluvňátkům. Ovšem, Otče, nebo se tak líbilo před tebou.
At that time, Jesus was joyful in spirit, and said, I adore thee, O Father, Lord of heaven and earth; because, having hid these things from sages, and the learned, thou hast revealed them to babes. Yes, Father, because such is thy pleasure.
22 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
My Father has imparted everything to me; and none knows who the Son is, but the Father; nor who the Father is, but the Son, and he to whom the Son will reveal him.
23 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
Then, turning apart, he said to his disciples: Blessed are the eyes which see what you see.
24 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, ale neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, ale neslyšeli.
For I assure you, that many prophets and kings have wished to see the things which you see; but have not seen them: and to hear the things which you hear; but have not heard them.
25 A aj, jeden zákonník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (aiōnios g166)
Then a lawyer stood up, and said, trying him, Rabbi, what must I do to obtain eternal life? (aiōnios g166)
26 A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
Jesus said to him, What does the law prescribe? What do you read there?
27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
He answered, "You shall love the Lord your God with all your heart, and with all your soul, and with all your strength, and with all your mind; and your neighbor as yourself."
28 I řekl mu: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
Jesus replied, You have answered right. Do this, and you shall live.
29 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
But he, desirous to appear blameless, said to Jesus, Who is my neighbor?
30 I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
Jesus said, in return, A man of Jerusalem, traveling to Jericho, fell among robbers; who, having stripped and wounded him, went away, leaving him half dead.
31 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
A priest, accidentally going that way, and seeing him, passed by on the father side.
32 Též i Levíta přišed až k tomu místu, a uzřev jej, pominul.
Likewise a Levite, on the road, when he came near the place, and saw him, passed by on the farther side.
33 Samaritán pak jeden, cestou se ubíraje, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
But a certain Samaritan, as he journeyed, came where he was, and when he saw him, he had compassion,
34 A přistoupiv, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
and went up to him; and having poured wine and oil into his wounds, he bound them up. Then he set him on his own beast, brought him to an inn, and took care of him.
35 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl jemu: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
On the morrow, when he was going away, he took out two denarii, and giving them to the host, said, Take care of this man, and whatever you spend more, when I return I will repay you.
36 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
Now which of these three, do you think, was neighbor to him who fell among the robbers?
37 A on řekl: Ten, kterýž prokázal milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
The lawyer answered, He who took pity upon him. Then said Jesus, Go you and do in like manner.
38 I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
And, as he traveled, he went into a village, where a woman named Martha entertained him at her house.
39 A ta měla sestru, jménem Marii, kteráž seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
She had a sister called Mary, who sat at the feet of Jesus, listening to his discourse:
40 Ale Marta pečlivá byla při mnohé službě. Kteráž přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
but Martha, who was much cumbered about serving, came to him and said, Master, do you not care that my sister leaves me to serve alone? Bid her, therefore, assist me.
41 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
Jesus answering, said to her, Martha, Martha, you are anxious, and trouble yourself about many things.
42 Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kteráž nebude odjata od ní.
One thing only is necessary. And Mary has chosen the good part, which shall not be taken from her.
