Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
HABIENDO muchos tentado á poner en orden la historia de las cosas que entre nosotros han sido ciertísimas,
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
Como nos [lo] enseñaron los que desde el principio [lo] vieron por sus ojos, y fueron ministros de la palabra;
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
Me ha parecido tambien [á mí, ] despues de haber entendido todas las cosas desde el principio con diligencia, escribírte[las] por órden, oh muy buen Teófilo.
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Para que conozcas la verdad de las cosas, en las cuales has sido enseñado.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
HUBO en los dias de Heródes rey de Judéa, un sacerdote llamado Zacarías, de la suerte de Abías; y su mujer, de las hijas de Aaron, llamada Elisabet.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
Y eran ambos justos delante de Dios, andando sin reprension en todos los mandamientos y estatutos del Señor.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Y no tenian hijo: porque Elisabet era estéril, y ambos eran avanzados en dias.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Y aconteció que ejerciendo Zacarías el sacerdocio delante de Dios por el orden de su vez,
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Conforme á la costumbre del sacerdocio, salió en suerte á poner incienso, entrando en el templo del Señor.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Y toda la multitud del pueblo estaba fuera orando á la hora del incienso.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Y se le apareció el ángel del Señor puesto en pié á la derecha del altar del incienso.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Y se turbó Zacarías viéndole, y cayó temor sobre él.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Mas el ángel le dijo: Zacarías, no temas; porque tu oracion ha sido oida; y tu mujer Elisabet te parirá un hijo, y llamarás su nombre Juan.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
Y tendrás gozo y alegria, y muchos se gozarán de su nacimiento.
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Porque será grande delante de Dios; y no beberá vino ni sidra; y será lleno del Espíritu Santo aun desde el seno de su madre.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Y á muchos de los hijos de Israel convertirá al Señor Dios de ellos.
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
Porque él ira delante de él con el espíritu y virtud de Elías para convertir los corazones de los padres á los hijos, y los rebeldes á la prudencia de los justos, para aparejar al Señor un pueblo apercibido.
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Y dijo Zacarías al ángel: ¿En qué conoceré esto? porque yo soy viejo, y mi mujer avanzada en dias.
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Y respondiendo el ángel, le dijo: Yo soy Gabriel, que estoy delante de Dios; y soy enviado á hablarte, y á darte estas buenas nuevas.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Y hé aquí estarás mudo, y no podrás hablar, hasta el dia que esto sea hecho; por cuanto no creiste á mis palabras, las cuales se cumplirán á su tiempo.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Y el pueblo estaba esperando á Zacarías, y se maravillaban de que él se detuviese en el templo.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Y saliendo, no les podia hablar; y entendieron que habia visto vision en el templo: y él les hablaba por señas, y quedo mudo.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Y fué, que cumplidos los dias de su oficio, se vino á su casa.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Y despues de aquellos dias concibió su mujer Elisabet, y se encubrió por cinco meses, diciendo:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Porque el Señor me ha hecho así en los dias en que miró para quitar mi afrenta entre los hombres.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Y al sexto mes el ángel Gabriel fué enviado de Dios á [una] ciudad de Galiléa llamada Nazaret,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
A una vírgen desposada con un varon que se llamaba José, de la casa de David; y el nombre de la vírgen [era] María.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Y entrando el ángel adonde estaba, dijo ¡Salve, muy favorecida! el Señor [es] contigo: bendita tú entre las mujeres.
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Mas ella cuando le vió, se turbó de sus palabras, y pensaba qué salutacion fuese esta.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Entónces el ángel le dijo: María no temas, porque has hallado gracia cerca de Dios.
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Y hé aquí que concebirás en tu seno, y parirás un hijo, y llamarás su nombre JESUS.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Este será grande y será llamado Hijo del Altísimo; y le dará el Señor Dios el trono de David su padre.
Y reinará en la casa de Jacob por siempre; y de su reino no habrá fin. (aiōn g165)
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Entónces María dijo al ángel: ¿Cómo será esto? porque no conozco varon.
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Y respondiendo el ángel le dijo: El Espíritu Santo vendrá sobre tí, y la virtud del Altísimo te hará sombra: por lo cual tambien lo Santo que nacerá, será llamado Hijo de Dios.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Y hé aquí, Elisabet tu parienta, tambien ella ha concebido hijo en su vejez; y este es el sexto mes á ella que es llamada la estéril:
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Porque ninguna cosa es imposible para Dios.
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Entónces María dijo: Hé aquí la criada del Señor; hágase á mí conforme á tu palabra. Y el ángel partió de ella.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
En aquellos dias levantándose María, fué á la montaña con priesa, á una ciudad de Judá,
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Y entró en casa de Zacarías, y saludó á Elisabet.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Y aconteció, que como oyó Elisabet la salutacion de María, la criatura saltó en su vientre; y Elisabet fué llena de Espíritu Santo,
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Y exclamó á gran voz, y dijo: Bendita tu entre las mujeres, y bendito el fruto de tu vientre.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
¿Y de donde esto á mí, que la madre de mi Señor venga á mí?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Porque hé aquí, que como llegó la voz de tu salutacion á mis oidos, la criatura saltó de alegria en mi vientre.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Y bienaventurada la que creyó porque se cumplirán las cosas que le fueron dichas [de parte] del Señor.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Entónces María dijo: Engrandece mi alma al Señor;
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
Y mi espíritu se alegró en Dios mi Salvador.
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Porque ha mirado á la bajeza de su criada: porque hé aquí, desde ahora me dirán bienaventurada todas las generaciones.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Porque me ha hecho grandes cosas el Poderoso: y santo [es] su nombre.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Y su misericordia de generacion á generacion á los que le temen.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Hizo valentía con su brazo: esparció los soberbios del pensamiento de su corazon.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Quitó los poderosos de los tronos, y levantó á los humildes.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
A los hambrientos hinchió de bienes; y á los ricos envió vacíos.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Recibió á Israel su siervo, acordándose de la misericordia.
Como habló á nuestros padres, á Abraham y a su simiente para siempre. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
Y se quedó María con ella como tres meses: despues se volvió á su casa.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Y á Elisabet se le cumplió el tiempo de parir, y parió un hijo.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Y oyeron los vecinos y los parientes que Dios habia hecho con ella grande misericordia, y se alegraron con ella.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Y aconteció, que al octavo dia vinieron para circuncidar al niño, y le llamaban del nombre de su padre, Zacarías.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Y respondiendo su madre, dijo: No; sino Juan será llamado.
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Y le dijeron: ¿Por qué? nadie hay en tu parentela que se llama de este nombre.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Y hablaron por señas á su padre como le queria llamar.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Y demandando la tablilla, escribió, diciendo: Juan es su nombre. Y todos se maravillaron.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Y luego fué abierta su boca, y su lengua, y habló bendiciendo á Dios.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Y fué un temor sobre todos los vecinos de ellos; y en todas las montañas de Judéa fueron divulgadas todas estas cosas.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Y todos los que [las] oian, [las] conservaban en su corazon, diciendo: ¿Quién será este niño? Y la mano del Señor estaba con él.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
Y Zacarías su padre fué lleno de Espíritu Santo, y profetizó, diciendo:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
Bendito el Señor Dios de Israel que ha visitado y hecho redencion á su pueblo.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Y nos alzó un cuerno de salvacion en la casa de David su siervo,
Como habló por boca de sus santos profetas, que fueron desde el principio: (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Salvacion de nuestros enemigos, y de mano de todos los que nos aborrecieron;
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Para hacer misericordia con nuestros padres, y acordándose de su santo pacto;
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
Del juramento que juró á Abraham nuestro padre, que nos habia de dar,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Que sin temor librados de nuestros enemigos, le serviríamos
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
En santidad y justicia delante de él, todos los dias nuestros.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Y tú, niño, profeta del Altísimo serás llamado: porque irás ante la faz del Señor, para aparejar sus caminos,
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Dando conocimiento de salud á su pueblo, para remision de sus pecados,
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Por las entrañas de misericordia de nuestro Dios, con que nos visitó de lo alto el Oriente,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
Para dar luz á los que habitan en tinieblas y en sombra de muerte, para encaminar nuestros piés por camino de paz.
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Y el niño crecia, y se fortalecia en espíritu; y estuvo en los desiertos hasta el dia que se mostró á Israel.
