< Lukáš 1 >

1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
HABIENDO muchos tentado á poner en orden la historia de las cosas que entre nosotros han sido ciertísimas,
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
Como nos lo enseñaron los que desde el principio lo vieron por sus ojos, y fueron ministros de la palabra;
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
Me ha parecido también [á mí], después de haber entendido todas las cosas desde el principio con diligencia, escribírtelas por orden, oh muy buen Teófilo,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Para que conozcas la verdad de las cosas en las cuales has sido enseñado.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
HUBO en los días de Herodes, rey de Judea, un sacerdote llamado Zacarías, de la suerte de Abías; y su mujer, de las hijas de Aarón, llamada Elisabet.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
Y eran ambos justos delante de Dios, andando sin reprensión en todos los mandamientos y estatutos del Señor.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Y no tenían hijo, porque Elisabet era estéril, y ambos eran avanzados en días.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Y aconteció que ejerciendo Zacarías el sacerdocio delante de Dios por el orden de su vez,
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Conforme á la costumbre del sacerdocio, salió en suerte á poner el incienso, entrando en el templo del Señor.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Y toda la multitud del pueblo estaba fuera orando á la hora del incienso.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Y se le apareció el ángel del Señor puesto en pie á la derecha del altar del incienso.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Y se turbó Zacarías viéndo[le], y cayó temor sobre él.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Mas el ángel le dijo: Zacarías, no temas; porque tu oración ha sido oída, y tu mujer Elisabet te parirá un hijo, y llamarás su nombre Juan.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
Y tendrás gozo y alegría, y muchos se gozarán de su nacimiento.
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Porque será grande delante de Dios, y no beberá vino ni sidra; y será lleno del Espíritu Santo, aun desde el seno de su madre.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Y á muchos de los hijos de Israel convertirá al Señor Dios de ellos.
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
Porque él irá delante de él con el espíritu y virtud de Elías, para convertir los corazones de los padres á los hijos, y los rebeldes á la prudencia de los justos, para aparejar al Señor un pueblo apercibido.
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Y dijo Zacarías al ángel: ¿En qué conoceré esto? porque yo soy viejo, y mi mujer avanzada en días.
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Y respondiendo el ángel le dijo: Yo soy Gabriel, que estoy delante de Dios; y soy enviado á hablarte, y á darte estas buenas nuevas.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Y he aquí estarás mudo y no podrás hablar, hasta el día que esto sea hecho, por cuanto no creíste á mis palabras, las cuales se cumplirán á su tiempo.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Y el pueblo estaba esperando á Zacarías, y se maravillaban de que él se detuviese en el templo.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Y saliendo, no les podía hablar: y entendieron que había visto visión en el templo: y él les hablaba por señas, y quedó mudo.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Y fué, que cumplidos los días de su oficio, se vino á su casa.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Y después de aquellos días concibió su mujer Elisabet, y se encubrió por cinco meses, diciendo:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Porque el Señor me ha hecho así en los días en que miró para quitar mi afrenta entre los hombres.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Y al sexto mes, el ángel Gabriel fué enviado de Dios á una ciudad de Galilea, llamada Nazaret,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
A una virgen desposada con un varón que se llamaba José, de la casa de David: y el nombre de la virgen era María.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Y entrando el ángel á donde estaba, dijo, ¡Salve, muy favorecida! el Señor [es] contigo: bendita tú entre las mujeres.
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Mas ella, cuando le vió, se turbó de sus palabras, y pensaba qué salutación fuese ésta.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Entonces el ángel le dijo: María, no temas, porque has hallado gracia cerca de Dios.
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Y he aquí, concebirás en tu seno, y parirás un hijo, y llamarás su nombre JESUS.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Este será grande, y será llamado Hijo del Altísimo: y le dará el Señor Dios el trono de David su padre:
33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
Y reinará en la casa de Jacob por siempre; y de su reino no habrá fin. (aiōn g165)
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Entonces María dijo al ángel: ¿Cómo será esto? porque no conozco varón.
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Y respondiendo el ángel le dijo: El Espíritu Santo vendrá sobre ti, y la virtud del Altísimo te hará sombra; por lo cual también lo Santo que nacerá, será llamado Hijo de Dios.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Y he aquí, Elisabet tu parienta, también ella ha concebido hijo en su vejez; y este es el sexto mes á ella que es llamada la estéril:
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Porque ninguna cosa es imposible para Dios.
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Entonces María dijo: He aquí la sierva del Señor; hágase á mí conforme á tu palabra. Y el ángel partió de ella.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
En aquellos días levantándose María, fué á la montaña con priesa, á una ciudad de Judá;
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Y entró en casa de Zacarías, y saludó á Elisabet.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Y aconteció, que como oyó Elisabet la salutación de María, la criatura saltó en su vientre; y Elisabet fué llena del Espíritu Santo,
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Y exclamó á gran voz, y dijo: Bendita tú entre las mujeres, y bendito el fruto de tu vientre.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
¿Y de dónde esto á mí, que la madre de mi Señor venga á mí?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Porque he aquí, como llegó la voz de tu salutación á mis oídos, la criatura saltó de alegría en mi vientre.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Y bienaventurada la que creyó, porque se cumplirán las cosas que le fueron dichas [de parte] del Señor.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Entonces María dijo: engrandece mi alma al Señor;
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
Y mi espíritu se alegró en Dios mi Salvador.
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Porque ha mirado á la bajeza de su criada; porque he aquí, desde ahora me dirán bienaventurada todas las generaciones.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Porque me ha hecho grandes cosas el Poderoso; y santo es su nombre.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Y su misericordia de generación á generación á los que le temen.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Hizo valentía con su brazo: esparció los soberbios del pensamiento de su corazón.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Quitó los poderosos de los tronos, y levantó á los humildes.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
A los hambrientos hinchió de bienes; y á los ricos envió vacíos.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Recibió á Israel su siervo, acordándose de la misericordia,
55 Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
Como habló á nuestros padres á Abraham y á su simiente para siempre. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
Y se quedó María con ella como tres meses: después se volvió á su casa.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Y á Elisabet se le cumplió el tiempo de parir, y parió un hijo.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Y oyeron los vecinos y los parientes que Dios había hecho con ella grande misericordia, y se alegraron con ella.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Y aconteció, que al octavo día vinieron para circuncidar al niño; y le llamaban del nombre de su padre, Zacarías.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Y respondiendo su madre, dijo: No; sino Juan será llamado.
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Y le dijeron: ¿Por qué? nadie hay en tu parentela que se llame de este nombre.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Y hablaron por señas á su padre, cómo le quería llamar.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Y demandando la tablilla, escribió, diciendo: Juan es su nombre. Y todos se maravillaron.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Y luego fué abierta su boca y su lengua, y habló bendiciendo á Dios.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Y fué un temor sobre todos los vecinos de ellos; y en todas las montañas de Judea fueron divulgadas todas estas cosas.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Y todos los que las oían, las conservaban en su corazón, diciendo: ¿Quién será este niño? Y la mano del Señor estaba con él.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
Y Zacarías su padre fué lleno de Espíritu Santo, y profetizó, diciendo:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
Bendito el Señor Dios de Israel, que ha visitado y hecho redención á su pueblo,
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Y nos alzó un cuerno de salvación en la casa de David su siervo,
70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
Como habló por boca de sus santos profetas que fueron desde el principio: (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Salvación de nuestros enemigos, y de mano de todos los que nos aborrecieron;
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Para hacer misericordia con nuestros padres, y acordándose de su santo pacto;
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
Del juramento que juró á Abraham nuestro padre, que nos había de dar,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Que sin temor librados de nuestros enemigos, le serviríamos
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
En santidad y en justicia delante de él, todos los días nuestros.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Y tú, niño, profeta del Altísimo serás llamado; porque irás ante la faz del Señor, para aparejar sus caminos;
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Dando conocimiento de salud á su pueblo, para remisión de sus pecados,
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Por las entrañas de misericordia de nuestro Dios, con que nos visitó de lo alto el Oriente,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
Para dar luz á los que habitan en tinieblas y en sombra de muerte; para encaminar nuestros pies por camino de paz.
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Y el niño crecía, y se fortalecía en espíritu: y estuvo en los desiertos hasta el día que se mostró á Israel.

< Lukáš 1 >