< Lukáš 1 >
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
HABIENDO muchos tentado á poner en orden la historia de las cosas que entre nosotros han sido ciertísimas,
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
Como nos lo enseñaron los que desde el principio lo vieron por sus ojos, y fueron ministros de la palabra;
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
Me ha parecido también [á mí], después de haber entendido todas las cosas desde el principio con diligencia, escribírtelas por orden, oh muy buen Teófilo,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Para que conozcas la verdad de las cosas en las cuales has sido enseñado.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
HUBO en los días de Herodes, rey de Judea, un sacerdote llamado Zacarías, de la suerte de Abías; y su mujer, de las hijas de Aarón, llamada Elisabet.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
Y eran ambos justos delante de Dios, andando sin reprensión en todos los mandamientos y estatutos del Señor.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Y no tenían hijo, porque Elisabet era estéril, y ambos eran avanzados en días.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Y aconteció que ejerciendo Zacarías el sacerdocio delante de Dios por el orden de su vez,
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Conforme á la costumbre del sacerdocio, salió en suerte á poner el incienso, entrando en el templo del Señor.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Y toda la multitud del pueblo estaba fuera orando á la hora del incienso.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Y se le apareció el ángel del Señor puesto en pie á la derecha del altar del incienso.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Y se turbó Zacarías viéndo[le], y cayó temor sobre él.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Mas el ángel le dijo: Zacarías, no temas; porque tu oración ha sido oída, y tu mujer Elisabet te parirá un hijo, y llamarás su nombre Juan.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
Y tendrás gozo y alegría, y muchos se gozarán de su nacimiento.
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Porque será grande delante de Dios, y no beberá vino ni sidra; y será lleno del Espíritu Santo, aun desde el seno de su madre.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Y á muchos de los hijos de Israel convertirá al Señor Dios de ellos.
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
Porque él irá delante de él con el espíritu y virtud de Elías, para convertir los corazones de los padres á los hijos, y los rebeldes á la prudencia de los justos, para aparejar al Señor un pueblo apercibido.
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Y dijo Zacarías al ángel: ¿En qué conoceré esto? porque yo soy viejo, y mi mujer avanzada en días.
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Y respondiendo el ángel le dijo: Yo soy Gabriel, que estoy delante de Dios; y soy enviado á hablarte, y á darte estas buenas nuevas.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Y he aquí estarás mudo y no podrás hablar, hasta el día que esto sea hecho, por cuanto no creíste á mis palabras, las cuales se cumplirán á su tiempo.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Y el pueblo estaba esperando á Zacarías, y se maravillaban de que él se detuviese en el templo.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Y saliendo, no les podía hablar: y entendieron que había visto visión en el templo: y él les hablaba por señas, y quedó mudo.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Y fué, que cumplidos los días de su oficio, se vino á su casa.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Y después de aquellos días concibió su mujer Elisabet, y se encubrió por cinco meses, diciendo:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Porque el Señor me ha hecho así en los días en que miró para quitar mi afrenta entre los hombres.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Y al sexto mes, el ángel Gabriel fué enviado de Dios á una ciudad de Galilea, llamada Nazaret,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
A una virgen desposada con un varón que se llamaba José, de la casa de David: y el nombre de la virgen era María.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Y entrando el ángel á donde estaba, dijo, ¡Salve, muy favorecida! el Señor [es] contigo: bendita tú entre las mujeres.
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Mas ella, cuando le vió, se turbó de sus palabras, y pensaba qué salutación fuese ésta.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Entonces el ángel le dijo: María, no temas, porque has hallado gracia cerca de Dios.
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Y he aquí, concebirás en tu seno, y parirás un hijo, y llamarás su nombre JESUS.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Este será grande, y será llamado Hijo del Altísimo: y le dará el Señor Dios el trono de David su padre:
33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn )
Y reinará en la casa de Jacob por siempre; y de su reino no habrá fin. (aiōn )
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Entonces María dijo al ángel: ¿Cómo será esto? porque no conozco varón.
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Y respondiendo el ángel le dijo: El Espíritu Santo vendrá sobre ti, y la virtud del Altísimo te hará sombra; por lo cual también lo Santo que nacerá, será llamado Hijo de Dios.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Y he aquí, Elisabet tu parienta, también ella ha concebido hijo en su vejez; y este es el sexto mes á ella que es llamada la estéril:
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Porque ninguna cosa es imposible para Dios.
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Entonces María dijo: He aquí la sierva del Señor; hágase á mí conforme á tu palabra. Y el ángel partió de ella.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
En aquellos días levantándose María, fué á la montaña con priesa, á una ciudad de Judá;
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Y entró en casa de Zacarías, y saludó á Elisabet.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Y aconteció, que como oyó Elisabet la salutación de María, la criatura saltó en su vientre; y Elisabet fué llena del Espíritu Santo,
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Y exclamó á gran voz, y dijo: Bendita tú entre las mujeres, y bendito el fruto de tu vientre.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
¿Y de dónde esto á mí, que la madre de mi Señor venga á mí?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Porque he aquí, como llegó la voz de tu salutación á mis oídos, la criatura saltó de alegría en mi vientre.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Y bienaventurada la que creyó, porque se cumplirán las cosas que le fueron dichas [de parte] del Señor.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Entonces María dijo: engrandece mi alma al Señor;
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
Y mi espíritu se alegró en Dios mi Salvador.
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Porque ha mirado á la bajeza de su criada; porque he aquí, desde ahora me dirán bienaventurada todas las generaciones.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Porque me ha hecho grandes cosas el Poderoso; y santo es su nombre.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Y su misericordia de generación á generación á los que le temen.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Hizo valentía con su brazo: esparció los soberbios del pensamiento de su corazón.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Quitó los poderosos de los tronos, y levantó á los humildes.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
A los hambrientos hinchió de bienes; y á los ricos envió vacíos.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Recibió á Israel su siervo, acordándose de la misericordia,
55 Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn )
Como habló á nuestros padres á Abraham y á su simiente para siempre. (aiōn )
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
Y se quedó María con ella como tres meses: después se volvió á su casa.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Y á Elisabet se le cumplió el tiempo de parir, y parió un hijo.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Y oyeron los vecinos y los parientes que Dios había hecho con ella grande misericordia, y se alegraron con ella.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Y aconteció, que al octavo día vinieron para circuncidar al niño; y le llamaban del nombre de su padre, Zacarías.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Y respondiendo su madre, dijo: No; sino Juan será llamado.
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Y le dijeron: ¿Por qué? nadie hay en tu parentela que se llame de este nombre.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Y hablaron por señas á su padre, cómo le quería llamar.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Y demandando la tablilla, escribió, diciendo: Juan es su nombre. Y todos se maravillaron.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Y luego fué abierta su boca y su lengua, y habló bendiciendo á Dios.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Y fué un temor sobre todos los vecinos de ellos; y en todas las montañas de Judea fueron divulgadas todas estas cosas.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Y todos los que las oían, las conservaban en su corazón, diciendo: ¿Quién será este niño? Y la mano del Señor estaba con él.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
Y Zacarías su padre fué lleno de Espíritu Santo, y profetizó, diciendo:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
Bendito el Señor Dios de Israel, que ha visitado y hecho redención á su pueblo,
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Y nos alzó un cuerno de salvación en la casa de David su siervo,
70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn )
Como habló por boca de sus santos profetas que fueron desde el principio: (aiōn )
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Salvación de nuestros enemigos, y de mano de todos los que nos aborrecieron;
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Para hacer misericordia con nuestros padres, y acordándose de su santo pacto;
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
Del juramento que juró á Abraham nuestro padre, que nos había de dar,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Que sin temor librados de nuestros enemigos, le serviríamos
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
En santidad y en justicia delante de él, todos los días nuestros.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Y tú, niño, profeta del Altísimo serás llamado; porque irás ante la faz del Señor, para aparejar sus caminos;
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Dando conocimiento de salud á su pueblo, para remisión de sus pecados,
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Por las entrañas de misericordia de nuestro Dios, con que nos visitó de lo alto el Oriente,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
Para dar luz á los que habitan en tinieblas y en sombra de muerte; para encaminar nuestros pies por camino de paz.
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Y el niño crecía, y se fortalecía en espíritu: y estuvo en los desiertos hasta el día que se mostró á Israel.