Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
Moroitak Theophilus, ei lâia roi juong tung, mi tamtak ngeiin theidôr miziek rangin an pûta.
2 Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
Aphut renga ha neinunngei amu ngeiin kin lei ril le chong lei phuong anghan an miziek ani.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
Masikin nangma Mirittak, abul renga jâttin ânthârlaka sûiin adônin inthârlakin nata rangin miziek ronga ki ti ani.
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Tienna thurchi nang an lei ril hah adiktak ani iti na riet theina rangin.
5 Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Judea rama Herod rêngin an lallâiin, ochai a riming Zakariah a oma, ama hah ochai Abijah rûia mi ania, a lômnu riming chu Elizabeth ania, Aaron ochairûia mi ani.
6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
An ruonin Pathien mitmun mi diktakin an omma, demnaboiin Pumapa balam le a chong jômin an om ani.
7 A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Hannisenla Elizabeth aching sikin nâi nei maka, an ruonin an tar ok zoia.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Hanchu sûnkhat chu Zakariah hah nîngtina asin ngâi angin Biekina ochai sin a thoa.
9 Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Ochaingei balam angin mirimhoi hâl rangin taruo sânin ama hah thangin a oma, masikin Pumapa Biekina a sea.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Mirimhoi a hâl lâiin mipui ngeiin apêntieng chubai an lei thoa.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Mirimhoi hâlna mâichâm changtienga han, Pumapa vântîrton indingin a kôm a juong inlâra.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Zakariah'n amu lehan rolo innîkin a chia.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Hannisenla, vântîrton han a kôma, “Zakariah chi no roh, ne ngênna Pathien'n a rieta, no lômnu Elizabeth'n nâi nang nei pe a ta a riming John ni phuo rang ani.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
A suokin chu nangma le mi tamtak mulungrîl râisân atih.
15 Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Pumapa mitmûn milien nîng a ta, uain le jûngei reng nêk no nia. A suokni renga Ratha Inthiengin sip a ta,
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Isreal mi tamtak Pumapa an Pathien tieng hong tuong nôk a tih.
17 Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
Dêipu Elijah anghan rât le hâitakin Pumapa motona sêng a tih. Pangei le nâingei minmun nôk a ta, chongjômloi mingei mindonna satna tieng min hei a ta, Pumapa mingei ata rangin min thokdiem a tih” a tia.
18 I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Zakariah'n vântîrton kôma han, “mahah inmo ki riet rang? keima laka ka tar zoia, ko lômnu khom a tar zoia,” a tia.
19 I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Vântîrton han, “Pathien makunga inding ngâi Gabriel ki nia, hi thurchi nang ril rang piela juongtîr ki ni.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Hi chong azora taka juong tung rang ni iemloi sikin, ajuong tung mâka chu chong theiloiin dâirekin om ni tih,” a tia.
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Mipui ngeiin kholâia an lei ngâka, Biekin sûnga Zechariah a om sôt rai sikin an lei kamâma.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
A hong jôk tena chu a chong thei khâiloi sikin Biekina inlârna ai mu iti an rieta, a kut leh vai a chong zoia.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Biekina a sin rang a zoi suole chu a in tieng a kîr zoia.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Môrkhat suoleh chu a lômnu Elizabeth nâi a vong zoia, thâ rangnga tuol suok loiin a oma.
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
“Anûktaka Pumapa'n mi san nôk zoi, ki riming siet, sût minthelna rangin” a tia.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Elizabeth nâivong, atha ruk nân chu Pathien'n a vântîrton Gabriel Galilee ram Nazareth khopuia a tîra.
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
Rêng David rûia mi Joseph lômnu biek dôngmate Mary kôma chong juong ichôiin.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Mary kôma a lûta, “Nu chunga ratha inngamna om rese! Pumapa nu chunga a om, sat nang a vur ok” a tia.
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Ha chong hah a rieta anîn chu imo ani zoi, tiin a mulung a minjîng oka.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Hanchu, vântîrton han, “Mary chi no roh, Pathien'n ai minlut tak mi nini.
31 A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Nâivong na ta, nâipasal nei na ta, a riming Jisua ni phuo rang ani.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Mi lien nîng a ta, Ânchungtaka Pathien nâi tîng an tih. Pumapa Pathien'n David anghan Rêng minchang a tih.
Jakob richingei chunga rêngin om a ta, ânlalna ramin mong tik nei khâi no nih” a tia. (aiōn g165)
34 I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Hanchu Mary'n vântîrton kôma, “Mahah kho angin mo anithei ranga? dôngmate kêng ka lani hite” a tia.
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Vântîrton han a thuona, “Ratha Inthieng nu chunga juong a ta, Pathien Ratha nu chunga om a tih. Masikin kêng nâite inthieng khom Pathien Nâipasala be ani rang.
36 A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Nu juorpuinu Elizabeth khom aching an iti hah, a tar ok khoma a nâivongna thâ ruk ani zoi.
37 Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
Asikchu Pathien chu ite a tho theiloi omak,” a ti pea.
38 I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
Hanchu, Mary'n, “Pumapa tîrlâmnu ki ni, ni ti lam angtakin ku chunga tung rese,” a tia. Masuole chu vântîrton han ama amâk zoi.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Masuole inrangin Mary ânthoka, Judea rama khopui inkhata a se zoia.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Zakariah ina a lûta, Elizabeth chibai amûka.
41 I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Elizabeth'n Mary chibaimûk a riet lehan a sûnga nâite hah singânsa, Elizabeth Ratha Inthiengin a sipa.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Hanchu rôl inring takin ânieka, “Nang chu nupang lâia mi satvur tak ni nia, na nâivong rang khom hih satvur ani.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Ka Pumapa nûn ni na hongpan hih i ang tak mo ai ni zoi hi?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Nu chibaimûk ki riet lehan ku sûnga nâite râisânin ânchôm ani.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Pumapa chongbê na chunga tung rang ni iem sikin mi satvur ni ni” a tia.
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Hanchu Mary'n “ka mulungin Pumapa a minpâka,
47 A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
ki ringnân khom Minringpu Pathien chunga a râisân ok zoi.
48 Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
A tîrlâmnu intem tie a riettit sikin! Atûn renga chu mitinin satvur ni tîng an tih.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Sinthothei Pathien han ku chunga sin lientak a thoa, A riming khom ânthieng ani.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Ruol athar renga ruol thoithar nôk idênin, Ama mirit ngei chu a moroi ngâia,
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
A bân ranak an chunga a jâra, Mi inpâk ngei chu an mintuona ngei leh chekaminchâi ngâia.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
An sukmun renga rêng alien ngei a kaisuma, Rangâichîn ngei chu a domsâng zoia.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Vonchâmngei chu neinun sân a vâi minkhopa, Ânchongngei chu kut korongin a min rot ngei zoia.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Ei richibulngei kôma a chonginkhâm anghan, A tîrlâm Isrealngei san rangin a juong zoi.
Abraham le a richingei kumkhuon a moroi tie riettitna rangin” a tia. (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
Mary hah Elizabeth kôm thâ thum a oma, hanchu a in tieng a se nôk zoi.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
Elizabeth nâinei zora ahong chukin chu nâipasal a neia,
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
A bungmingei le a suongsuokngeiin, Pumapa'n lungkham a mu ok iti an rieta, an râisân puia.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Hanchu, sûnriet anîn chu nâite sertan rangin an honga, a pa riming pêlin Zakariah nanâk phuo rang an tia,
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Hannisenla, a nûn “nithei nonih, a riming chu John kêng” a tia.
61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Annin, “Hi anga riming hih nin suongsuokngei lâia khom la om ngâi mak” an tipea.
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Maleh a pa kôm han kut leh an chongpuia, nâite riming hah imo ai phuo nuom, tiin an rekela.
63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Zakariah'n a miziekna rang neinun a zonga, a riming chu John ani tiin a mizieka; an kamâm sabaka.
64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Harenghan, Zakariah hah a hong chong thei zoia, Pathien a minpâk kelen zoi.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
An kôl revêla om ngei murdi'n an chia, ha thurchi hah Judea tângram muntina ânthang zoia.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Ariet nâmin hi nâite hih i ang takin mo a hong ni rang na? Pumapa sinthotheina ranak laka a chunga a oma, an tia.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
John a pa Zakariah hah Ratha Inthiengin a sipa, Pathien chong a phuonga.
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
“Pumapa, Isreal Pathien chu minpâk ei tih u, A mingei san rangin a juonga, a mojôk ngei zoi.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
A tîrlâm David richi renga jôkna riki mi pêk zoi.
Zora sôt tak renga dêipungei kôma a lei khâm anga han, (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Ei râlngei le mi demngei renga mi mojôka,
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
A chongkhâm inthieng ei richibulngei kôma minlang rang ai ti riet titin.
73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
Ei richibul Abraham kôma a chongkhâm ei râlngei renga mi san minjôka, chi loia a sin ei tho theina rang le,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
Ei damsûnga a mitmua inthieng le adika ei om theina rangin.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Nangma ka nâi, Ânchungtaka Dêipu nang tîng an ta, A lampui sin rangin, Pumapa motona sêng ni tih.
77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
A mingei an sietna ngâidama omin, Sanminringna chong ril ni tih.
78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
Ei Pathien chu mi lungkham thei le moroithei ania, Masikin ei rangin sanminringna khuovâr mi minsuok pe a ta;
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
Thina dâilîm ijîngna nuioa omngei, Invân renga êlminvâr a ta, Ei kalchôina rathangamna lampui tieng mi tuong a tih” a tia.
80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Hanchu, nâite hah taksa le ratha tieng a hong insôn tira, Isreal mingei lâia ânlâr mâka chu ramchâra a om ani.
