3 Mojžišova 22
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
И рече Господ Мојсију говорећи:
2 Mluv Aronovi a synům jeho, ať se zdržují od věcí těch, kteréž jsou posvěceny od synů Izraelských, a ať nepoškvrňují jména svatého mého v tom, což mi oni posvěcují: Já jsem Hospodin.
Кажи Арону и синовима његовим да се чувају од светих ствари синова Израиљевих, да не би оскврнили свето име моје у оном што ми они посвећују; ја сам Господ.
3 Rci jim: Kdo by koli ze všeho semene vašeho v pronárodech vašich přistoupil ku posvěceným věcem, kterýchž by posvětili synové Izraelští Hospodinu, když nečistota jeho na něm jest, vyhlazena bude duše ta od tváři mé: Já jsem Hospodin.
Реци им: Ко би год из семена вашег од колена на колено приступио к светим стварима, које би посветили синови Израиљеви Господу, кад је нечистота његова на њему, тај нека се истреби испред лица мог; ја сам Господ.
4 Kdo by koli z semene Aronova byl malomocný, aneb tok semene trpící, nebude jísti z věcí posvěcených, dokavadž by se neočistil. A kdož by se koli dotekl nečistoty těla mrtvého, aneb toho, z něhož by vyšlo símě scházení,
Ко би год из семена Ароновог био губав или би ишло семе од њега, нека не једе свете ствари докле не буде чист; тако и који би се дотакао кога нечистог од мртвог тела или оног од кога је изашло семе,
5 Aneb kdo by se dotkl kterého zeměplazu, jímž by se poškvrnil, aneb člověka, pro něhož by byl nečistý vedlé všelijaké nečistoty jeho:
Или ко би се дотакао чега што гамиже по земљи, од чега би се оскврнио, или човека од ког би се оскврнио какве му драго нечистоте његове,
6 Člověk, kterýž by se čehokoli toho dotekl, nečistý bude až do večera, a nebude jísti z věcí posvěcených, leč by umyl tělo své vodou.
Ко би се дотакао таквог чега, биће нечист до вечера; зато нека не једе свете ствари ако не окупа тело своје у води.
7 A po západu slunce čistý bude, a potom bude moci jísti z věcí posvěcených, nebo pokrm jeho jest.
А кад зађе сунце, биће чист, и онда може јести од светих ствари; јер му је храна.
8 Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin.
Мрцино или шта раскине зверка нека не једе, да се њим не скврни; ја сам Господ.
9 Protož ostříhati budou přisluhování mých, aby hříchů na se neuvedli, a nezemřeli v něm, proto že je zprznili: Jáť jsem Hospodin posvětitel jejich.
Тако нека држе шта сам уредио да се држи, да не навуку на се греха и не умру од њега оскврнивши се. Ја сам Господ који их посвећујем.
10 Žádný cizí nebude jísti z věcí posvěcených, ani podruh kněžský, ani nájemník nebude jísti věcí posvěcených.
Нико други да не једе свете ствари, ни укућанин свештеников ни надничар да не једе свете ствари.
11 Koupil-li by kněz člověka za své peníze, ten jísti bude z věcí těch, též v domě jeho zplozený; ti budou jísti z pokrmu jeho.
А кад свештеник купи кога за новце, тај нека их једе, и који се роди у кући његовој; они нека једу јело његово.
12 Ale dcera knězova, kteráž by se vdala za muže z jiného pokolení, ta z obětí vzhůru pozdvižených, totiž věcí svatých, nebude jísti.
Али кћи свештеничка кад се уда за човека другог племена, она да не једе од жртава подигнутих светих ствари.
13 Kdyby pak dcera knězova ovdověla, aneb zahnána byla od muže, nemající plodu, a navrátila by se do domu otce svého: tak jako v dětinství svém chléb otce svého jísti bude, cizí pak žádný nebude jísti z něho.
А кћи свештеничка ако обудови, или је пусти муж, ако нема порода, нека се врати кући оца свог као што је била у детињству свом, хлеб оца свог нека једе; али нико другог племена да га не једе.
14 Jedl-li by pak kdo z nedopatření věci posvěcené, pátý díl nad to přidá knězi, a nahradí jemu tu věc posvěcenou,
А ко би нехотице јео свету ствар, нека дометне пети део и накнади свештенику свету ствар.
15 Aby nepoškvrňovali věcí svatých, kteréž by synové Izraelští obětovali Hospodinu,
Да не би оскврнили свете ствари синова Израиљевих, које приносе Господу,
16 A neuvozovali na ně pokuty za provinění, že jedli věci posvěcené jejich; nebo já jsem Hospodin, kterýž jich posvěcuji.
И да не би навлачили на њих кар за преступ једући свете ствари њихове, јер сам ја Господ, који их посвећујем.
17 Dále mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
Још рече Господ Мојсију говорећи:
18 Mluv k Aronovi a k synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z pohostinných, kteříž jsou v Izraeli, obětovali obět svou vedlé všech slibů svých, vedlé všech darů dobrovolných svých, kteréž by obětovali Hospodinu v obět zápalnou:
Кажи Арону и синовима његовим и свим синовима Израиљевим и реци им: Ко год од дома Израиљевог или од странаца који су у Израиљу хоће да принесе жртву своју по каквом год завету свом, или од добре воље своје дар, што се приноси Господу на жртву паљеницу,
19 Z dobré vůle své obětovati budete samce bez poškvrny, z skotů, z ovcí a z koz.
Нека принесе драге воље мушко здраво од говеда или од оваца или од коза.
20 Což by koli mělo na sobě vadu, nebudete toho obětovati; nebo nebude příjemné od vás.
На чем би била мана, оно не приносите, јер вам се не би примило.
21 Pakli by kdo obětoval obět pokojnou Hospodinu, vykonávaje slib svůj, aneb dobrovolný dar, buď z skotů, aneb z bravů: ať jest bez vady, aby bylo příjemné; nebudeť žádné poškvrny na něm.
И кад ко хоће да принесе жртву захвалну Господу, извршавајући завет или од своје воље дајући дар, од говеда или од ситне стоке, нека буде здраво, да би било примљено; никакве мане да нема на њему.
22 Slepého aneb polámaného, osekaného aneb uhřivého, prašivého aneb s lišeji, takového neobětujte Hospodinu a nedávejte jich k ohnivé oběti na oltář Hospodinův.
Слепо, или коме је шта сломљено или одбијено, ни гутаво, ни краставо ни лишајиво, шта је такво не приносите Господу, и не мећите их на олтар Господњи на жртву огњену.
23 Vola neb dobytče s nedorostlými neb přerostlými oudy, v dobrovolný zajisté dar obětovati je budeš, ale za slib nebude příjemný.
А вола или овцу или козу са удом којим превеликим или премалим можеш принети за добровољни дар; али за завет неће се примити.
24 Ztlačeného aneb ztlučeného, odtrženého, vykleštěného nebudete obětovati Hospodinu; neučiníte toho v zemi vaší.
Ујаловљено увртањем, тучењем, кидањем или резањем, не приносите Господу; и не чините то у земљи својој.
25 A z ruky cizozemce nebudete obětovati chleba Bohu svému ze všech těch věcí, nebo porušení jejich jest na nich; vadu mají, nebudou příjemné od vás.
И из руке туђинске немојте узимати ни једне ствари да принесете хлеб Богу свом; јер је квар њихов у њима; имају ману, неће вам се примити.
26 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Још рече Господ Мојсију говорећи:
27 Vůl neb beran, aneb koza, když se urodí, za sedm dní při matce své zanecháno bude, osmého pak dne i potom bude příjemné k oběti ohnivé Hospodinu.
Теле и јагње и јаре кад се омлади, нека буде седам дана код мајке своје, па од осмог дана и после биће угодно за жртву огњену Господу.
28 Krávy pak a dobytčete s mladým jeho nezabijete jednoho dne.
А краву ни овцу ни козу не кољите у један дан с младетом њеним.
29 A když byste obětovali obět chvály Hospodinu, dobrovolně ji obětovati budete.
И кад приносите Господу жртву ради хвале, принесите је драговољно.
30 V tentýž den snědena bude a nepozůstavíte z ní ničeho až do jitra: Já jsem Hospodin.
Нека се једе истог дана, и не остављајте ништа до јутра; ја сам Господ.
31 Protož ostříhejte přikázaní mých a čiňte je: Já jsem Hospodin.
Зато држите заповести моје, и вршите их; ја сам Господ.
32 A nepoškvrňujte jména svatého mého, i buduť posvěcen u prostřed synů Izraelských: Já jsem Hospodin posvětitel váš,
И немојте скврнити свето име моје, и ја ћу се светити међу синовима Израиљевим; ја сам Господ, који вас посвећујем.
33 Kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já jsem Hospodin.
Који сам вас извео из земље мисирске да вам будем Бог; ја сам Господ.
