3 Mojžišova 13

1 Mluvil také Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, řka:

Још рече Господ Мојсију и Арону говорећи:

2 Člověk ješto by na kůži těla jeho byla nějaká oteklina aneb prašivina, aneb poškvrna pobělavá, a bylo by na kůži těla jeho něco podobného k ráně malomocenství: tedy přiveden bude k Aronovi knězi, aneb k některému z synů jeho kněží.

Човек у кога би на кожи тела његовог био оток или краста или бубуљица, и било би на кожи тела његовог налик на губу, нека се доведе к Арону свештенику или ка коме сину његовом свештенику.

3 I pohledí kněz na ránu, kteráž jest na kůži těla jeho. Jestliže chlupové na té ráně zbělejí, a ta rána bude-li na pohledění hlubší nežli jiná kůže těla jeho, rána malomocenství jest. Když tedy spatří ji kněz, za nečistého vyhlásí jej.

И нека свештеник види бољетицу на кожи тела његовог; ако длака на бољетици буде побелела и бољетица буде на очи нижа од остале коже тела његовог, онда је губа; па кад га види свештеник прогласиће га да је нечист.

4 Pakli by poškvrna pobělavá byla na kůži těla jeho, a rána ta nebyla by hlubší nežli jiná kůže, a chlupové její nezběleli by: tedy rozkáže zavříti kněz majícího takovou ránu za sedm dní.

Ако ли буде бела бубуљица на кожи тела његовог и не буде на очи нижа од остале коже нити длака на њој побелела, онда нека затвори свештеник за седам дана човека са таквом бољетицом.

5 Potom pohledí na něj kněz v den sedmý, a jestli rána ta zůstává tak před očima jeho a nerozmáhá se po kůži: tedy rozkáže ho zavříti kněz po druhé za sedm dní.

А седмог дана нека види свештеник; ако опази да је бољетица остала како је била и није се даље разишла по кожи, нека га затвори свештеник опет за седам дана.

6 I pohledí na ni kněz v den sedmý po druhé, a jestliže ta rána pozčernalá bude, a nerozmohla by se po kůži: tedy za čistého vyhlásí ho kněz, nebo prašivina jest. I zpéře roucha svá a čistý bude.

И нека га свештеник опет види седмог дана, па ако опази да се бољетица смањила и није се даље разишла по кожи; краста је; и он нека опере хаљине своје и биће чист.

7 Pakliť by se dále rozmohla ta prašivina po kůži jeho, již po ukázání se knězi k očištění svému, tedy ukáže se znovu knězi.

Ако ли се даље рашири краста по кожи његовој, пошто га свештеник види и прогласи да је чист, наново нека се покаже свештенику;

8 I pohledí na něj kněz, a jestliže se rozmohla ta prašivina po kůži jeho, za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo malomocenství jest.

Ако види свештеник да се краста раширила по кожи његовој, прогласиће свештеник да је нечист; губа је.

9 Rána malomocenství když bude na člověku, přiveden bude k knězi.

Кад је губа на човеку, нека га доведу к свештенику.

10 I pohledí na něj kněz, a bude-li oteklina bílá na kůži, až by učinila chlupy bílé, byť pak i zdravé maso bylo na té oteklině:

И свештеник нека га види; ако буде бео оток на кожи и длака буде побелела, ако би и здраво месо било на отоку,

11 Malomocenství zastaralé jest na kůži těla jeho. Protož za nečistého vyhlásí jej kněz, a nedá ho zavříti, nebo zjevně nečistý jest.

Губа је застарела на кожи тела његовог; зато ће га свештеник прогласити да је нечист, и неће га затворити, јер је нечист.

12 Jestliže by se pak vylilo malomocenství po kůži, a přikrylo by malomocenství všecku kůži nemocného, od hlavy jeho až do noh jeho, všudy kdež by kněz očima viděti mohl:

Ако ли се губа изаспе по кожи и покрије сву кожу човеку од главе до пете, где би год свештеник очима погледао,

13 I pohledí na něj kněz, a přikrylo-li by malomocenství všecko tělo jeho, tedy za čistého vyhlásí nemocného. Nebo všecka ta rána v bělost se změnila, protož čistý jest.

Кад свештеник види да је губа покрила сву кожу на њему, прогласиће да је човек чист, јер је све побелело, па је чист.

14 Ale kdykoli ukáže se na ní živé maso, nečistý bude.

Али ако се покаже на њему дивље месо, биће нечист.

15 I pohledí kněz na to živé maso a vyhlásí jej za nečistého, nebo to maso živé nečisté jest, malomocenství jest.

Па кад свештеник види дивље месо, прогласиће га да је нечист; оно је дивље месо нечисто, губа је.

16 Když by pak odešlo zase maso živé a změnilo by se v bělost, tedy přijde k knězi.

А кад би се дивље месо променило и побелело, нека дође к свештенику.

17 A vida kněz, že obrátila se rána ta v bělost, za čistou vyhlásí ji; čistá jest.

И кад види свештеник да је бољетица побелела, свештеник ће прогласити да је чист, чист је.

18 Když by pak byl na kůži těla vřed, a byl by zhojen,

Кад у кога на кожи буде чир, па прође,

19 Byla-li by na místě vředu toho oteklina bílá, aneb poškvrna pobělavá a náryšavá, tedy ukázána bude knězi.

А после на месту где је био чир изађе оток бео или бубуљица бела и црвенкаста, нека се покаже свештенику.

20 A vida kněz, že na pohledění to místo jest nižší nežli jiná kůže, a chlupové na něm by zběleli, za nečistého vyhlásí jej kněz. Rána malomocenství jest, kteráž na vředu vyrostla.

Ако свештеник види да је на очи нижа од остале коже и длака на њој побелела, прогласиће га свештеник да је нечист, губа је, изашла је из чира.

21 Pakli, když pohledí na ni kněz, uzří, že chlupové nezběleli na něm, a není nižší nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalé místo, tedy zavře ho kněz za sedm dní.

Ако ли свештеник гледајући види да није длака на њој побелела нити је нижа од коже, него се смањила, онда ће га затворити свештеник за седам дана.

22 Pakliť by šíře se rozmáhala po kůži, za nečistého vyhlásí jej kněz; rána malomocenství jest.

Ако се рашири по кожи, онда ће га свештеник прогласити да је нечист; болест је.

23 Pakli by ta poškvrna pobělavá zůstávala na místě svém, a nerozmáhala by se, znamení toho vředu jest; protož za čistého vyhlásí jej kněz.

Ако ли остане на свом месту бубуљица и не рашири се, ожиљак је од чира; зато ће га свештеник прогласити да је чист.

24 Tělo, na jehož kůži byla by spálenina od ohně, a po zhojení té spáleniny zůstala by poškvrna pobělavá a náryšavá, anebo bílá toliko:

Ако се ко по кожи ожеже огњем, па пошто се залечи остане бубуљица бела и црвенкаста или само бела,

25 Pohledí na ni kněz, a jestliže chlupové na ní zběleli, a lsknou se, způsob také její jest hlubší nežli jiné kůže vůkol: malomocenství jest, kteréž zrostlo na spálenině; protož za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo rána malomocenství jest.

Нека га види свештеник; ако длака на бубуљици буде побелела и ако на очи буде нижа него кожа, губа је, изашла је из ожеглине; зато ће га свештеник прогласити да је нечист; губа је.

26 Pakli uzří kněz, an na poškvrně pobělavé není žádného chlupu bílého, a že nižší není nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalá, poručí ho zavříti kněz za sedm dní.

Ако ли свештеник види да на бубуљици нема беле длаке нити је нижа од коже, него се смањила, затвориће га за седам дана.

27 I pohledí na ni kněz dne sedmého. Jestliže se více rozmohla po kůži, tedy za nečistého vyhlásí jej; nebo rána malomocenství jest.

Па ће је седмог дана погледати свештеник; ако се буде раширила по кожи, тада ће га свештеник прогласити да је нечист; губа је.

28 Pakli bělost lsknutá na svém místě zůstávati bude, a nerozmůže se po kůži, ale bude pozčernalá: zprýštění od spáleniny jest; za čistého vyhlásí jej kněz, nebo šrám spáleniny jest.

Ако ли бубуљица буде остала на свом месту, и не буде се раширила по кожи, него се смањила, онда је рана од тога што се ожегао; зато ће га свештеник прогласити да је чист, јер је ожиљак од ожеглине.

29 Byla-li by pak rána na hlavě aneb na bradě muže neb ženy,

Ако у човека или у жене буде бољетица на глави или на бради,

30 Tedy pohledí kněz na tu ránu, a jestliže způsob její bude hlubší nežli jiná kůže, a bude na ní vlas prožlutlý a tenký: tedy za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo poškvrna černá jest; malomocenství na hlavě aneb na bradě jest.

Свештеник нека види бољетицу; ако на очи буде нижа од остале коже и на њој длака жућкаста и танка, свештеник ће прогласити да је нечист; оспа је, губа на глави или на бради;

31 Když pak pohledí kněz na ránu poškvrny černé a uzří, že způsob její není hlubší nežli jiná kůže, a že není vlasu černého na ní: zavříti dá kněz majícího ránu poškvrny černé za sedm dní.

А кад свештеник види бољетицу, и опази да на очи није нижа од остале коже и да нема на њој црне длаке, тада ће затворити свештеник за седам дана оног на коме је оспа.

32 I pohledí kněz na tu ránu dne sedmého, a aj, nerozmohla se ta poškvrna černá, a není vlasu žlutého na ní, a způsob té poškvrny černé není hlubší nežli kůže:

Па кад свештеник седми дан види, а оспа се није даље разишла нити длака на њој пожутела, нити је на очи оспа нижа од коже,

33 Tedy oholen bude člověk ten, ale poškvrny té černé nedá holiti. I dá zavříti kněz majícího tu poškvrnu za sedm dní po druhé.

Тада нека се обрије, али оспу да не обрије, и свештеник нека затвори још за седам дана оног на коме је оспа.

34 I pohledí kněz na poškvrnu černou dne sedmého, a jestliže se nerozmohla poškvrna černá dále po kůži, a místo její není-li hlubší nežli jiná kůže: za čistého vyhlásí ho kněz, i zpéře roucha svá a čistý bude.

И седмог дана нека свештеник опет види оспу; ако опази да се оспа није даље разишла по кожи нити је на очи нижа од остале коже, тада ће га прогласити свештеник да је чист, па нека опере хаљине своје, и биће чист.

35 Pakli by se dále rozmohla poškvrna ta černá po kůži, již po očištění jeho,

Ако ли се рашири оспа по кожи, пошто буде проглашен да је чист,

36 Tedy pohledí na ni kněz, a uzří-li, že se dále rozmohla ta poškvrna černá po kůži, nebude více šetřiti vlasu žlutého; nečistý jest.

Тада нека га види свештеник; ако се буде раширила оспа по кожи, нека више не гледа свештеник има ли жутих длака; нечист је.

37 Pakli poškvrna černá tak zůstává před očima jeho, a černý vlas vzrostl by na ní, tedy zhojena jest ta poškvrna černá; čistý jest, a za čistého vyhlásí jej kněz.

Ако ли опази да је оспа остала где је била и да је црна длака израсла по њој, залечила се оспа, чист је, и свештеник ће прогласити да је чист.

38 Když by na kůži těla muže aneb ženy byly poškvrny, totiž poškvrny pobělavé,

Кад у човека или у жене буду бубуљице по кожи тела њиховог, бубуљице беле,

39 I pohledí kněz, a jestliže budou na kůži těla jejich poškvrny bílé, pozčernalé, tedy poškvrna bílá jest, kteráž na kůži zrostla; čistý jest.

Свештеник нека види; ако на кожи тела његовог буду беле бубуљице мале, бела је оспа, изашла по кожи, чист је.

40 Muž, z jehož by hlavy vlasové slezli, lysý jest a čistý jest.

Коме опадне коса с главе, ћелав је, чист је.

41 Jestliže pak po jedné straně obleze hlava jeho, nálysý jest a čistý jest.

Ако му спреда опадне коса с главе, пола је ћелав, и чист је.

42 Pakli na té lysině, aneb na tom oblysení byla by rána bílá a ryšavá, tedy malomocenství zrostlo na lysině jeho, aneb na oblysení jeho.

Кад на глави сасвим ћелавој или пола ћелавој буде бела и црвенкаста бољетица, губа је, изашла на глави свој ћелавој или пола ћелавој.

43 I pohledí na něj kněz, a uzří-li oteklinu rány bílou a ryšavou na lysině jeho, aneb na oblysení jeho, jako způsob malomocenství na kůži těla:

И нека га види свештеник; ако опази да је бео и црвенкаст оток на глави свој ћелавој или пола ћелавој налик на губу по кожи осталог тела,

44 Člověk malomocný jest a nečistý jest. Bez meškání za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo na hlavě jeho jest malomocenství jeho.

Човек је губав, нечист је, и свештеник ће га прогласити да је нечист; губа му је на глави.

45 Malomocný pak, na němž by ta rána byla, bude míti roucho roztržené a hlavu odkrytou a ústa zastřená, a Nečistý, nečistý jsem! volati bude.

А губавац на коме је та болест, нека иде у хаљинама раздртим и гологлав, и уста нека застре, и нека виче: Нечист, нечист.

46 Po všecky dny, v nichž ta rána bude na něm, za nečistého jmín bude; nebo nečistý jest. Sám bydliti bude, vně za stany bude přebývání jeho.

Докле је год болест на њему, нека буде нечист; нечист је, нека живи сам, иза логора нека му буде стан.

47 Když by pak na rouchu byla rána malomocenství, buď na rouchu soukenném aneb na rouchu lněném,

И ако на хаљини буде губа, на хаљини вуненој или ланеној,

48 Buď na osnově aneb na outku ze lnu aneb z vlny, buď na kůži aneb na každé věci kožené,

Или на основи или на поучици од лана или од вуне, или на кожи, или на чем год од коже,

49 A byla by ta rána zelená neb náryšavá na rouchu aneb na kůži, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené: rána malomocenství jest, ukázána bude knězi.

И ако бољетица буде зеленкаста или црвенкаста на хаљини или на кожи или на основи или на поучици или на чем год од коже, губа је, и нека се покаже свештенику.

50 I pohledí kněz na tu ránu, a dá zavříti tu věc mající ránu za sedm dní.

И кад види свештеник болест, нека затвори за седам дана ствар на којој је губа.

51 A pohledě na tu ránu dne sedmého, uzří-li, že se dále rozmohla ta rána na rouchu, neb po osnově anebo po outku, aneb na kůži, k čemuž by jí koli užíváno bylo: rána ta malomocenství rozjídavá jest, věc nečistá jest.

И седмог дана ако види да се даље разишла болест по хаљини или по основи или по поучици или по кожи или по чему год од коже, љута је губа болест, она ствар је нечиста.

52 I spálí to roucho aneb osnovu, aneb outek z vlny neb ze lnu, aneb jakoukoli nádobu koženou, na níž by byla rána ta; nebo malomocenství škodlivé jest, protož ohněm spáleno bude.

Зато нека спали ону хаљину или основу или поучицу од вуне или од лана, или шта год буде од коже, на чем буде болест; јер је љута губа, огњем нека се спали.

53 Pakli pohledě kněz, uzřel by, že se nerozmohla rána ta na rouchu, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené:

Ако ли опази свештеник да се болест није разишла по хаљини или по основи или по поучици, или по чему год од коже,

54 Rozkáže kněz, aby zeprali tu věc, na níž byla by rána, i káže ji zavříti za sedm dní po druhé.

Тада нека заповеди свештеник да се опере оно на чем је болест, па онда нека затвори опет за седам дана.

55 I pohledí kněz po zeprání té věci na ránu. Jestliže nezměnila rána barvy své, byť se pak nerozmohla dále, předce nečistá jest. Ohněm spálíš ji; nebo rozjídavá věc jest na vrchní neb spodní straně její.

Па нека види свештеник пошто се опере ствар на којој је болест, и ако опази да болест није променила боје своје, ако се и не буде даље разишла, ствар је нечиста, спали је огњем; јер је љута губа на горњој или на доњој страни.

56 Pakli pohledě kněz, uzřel by, an pozčernala rána po zeprání svém, odtrhne ji od roucha aneb od kůže, aneb od osnovy, aneb od outku.

Ако ли види свештеник да се место смањило пошто је опрано, онда нека откине од хаљине или од коже или од основе или од поучице.

57 Jestliže se pak ukáže ještě na rouchu aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené, malomocenství rozjídající se jest. Ohněm spálíš věc tu, na kteréž by ta rána byla.

Ако ли се опет покаже на хаљини или на основи или на поучици или на чем год од коже, губа је која се шири, огњем спали оно на чем буде.

58 Roucho pak aneb osnovu, aneb outek, aneb kteroukoli nádobu koženou, když bys zepral, a odešla by od ní ta rána, ještě po druhé zpéřeš, a čisté bude.

А хаљину или основу или поучицу или шта му драго од коже, кад опереш па отиде с њега та болест, опери још једном, и биће чисто.

59 Tenť jest zákon o ráně malomocenství na rouchu soukenném aneb lněném, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené, kterak má za čistou aneb za nečistou uznána býti.

Ово је закон за губу на хаљини вуненој или ланеној, или на основи или на поучици, или на чем год од коже, како се може знати је ли шта чисто или нечисто.