Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
O, Yehowa, ɖo ŋku nu si dzɔ ɖe mía dzi la dzi, ɖo ŋku anyi eye nàkpɔ míaƒe ŋukpe ɖa.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Wotsɔ míaƒe domenyinu, na amedzrowo eye wotsɔ míaƒe aƒewo na du bubu me tɔwo.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Míezu tsyɔ̃eviwo kple tɔmanɔsitɔwo eye mía nɔwo zu ahosiwo.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Ɖe míedzea tsi hafi nona eye ɖe míeƒlea míawo ŋutɔ ƒe nake.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Ame siwo ti mía yome la gogo, ɖeɖi te mía ŋu, ke gbɔɖeme meli o.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Míetsɔ mía ɖokui dzra na Egipte kple Asiria be míakpɔ abolo aɖu.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Mía fofowo wɔ nu vɔ̃ eye womegale agbe o gake woƒe tohehe va mía dzi.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Kluviwo ɖu amegã ɖe mía dzi eye ame aɖeke meli axɔ mí le woƒe asi me o.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
Míetsɔ míaƒe agbe ɖo anyi hafi kpɔa abolo ɖuna, le yi si le gbegbe la ta.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Míaƒe ŋutilã xɔ dzo abe kpodzo ene eye asrã lé mí le dɔwuame ta.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Wogblẽ Zion nyɔnuwo kple ɖetugbi manyaŋutsuwo le Yuda duwo me.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Wobla dumegãwo tsɔ ku ati eye womede bubu ame tsitsiwo ŋu o.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Ɖekakpuiwo le te tum atraɖii, eye ŋutsuviwo le ŋeŋem le nakegba te.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
Ame tsitsiwo vɔ le agbonu eye ɖekakpuiwo ƒe hadzidzi nu tso.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Dzidzɔ vavã dzo le míaƒe dziwo me eye míaƒe ɣeɖuɖu trɔ zu nuxaxa.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Fiakuku ge le ta na mí. Baba na mí elabena míewɔ nu vɔ̃!
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Le esia ta míaƒe dziwo le nu xam, le nu siawo ta míaƒe ŋkuwo dzi tsyɔ,
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
Elabena Zion to tsi ƒuƒlu eye amegaxiwo koe le fefem le afi ma.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
O, Yehowa, èle fia ɖum tegbee, wò fiazikpui li ke tso dzidzime yi dzidzime.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Nu ka ta nèŋlɔa mí be ɣe sia ɣi? Nu ka ta nègblẽ mi ɖi eteƒe didi alea?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
O Yehowa, trɔ mí ɖe ɖokuiwò ŋu be míate ŋu atrɔ agbɔ, wɔ míaƒe ŋkekewo yeye abe le blema ene.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
Ne menye ɖe nègbe mí keŋkeŋ, eye nèdo dziku ɖe mía ŋu wu ale si dze hã o.
