Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, O Lord, what has happened to us: behold, and look on our reproach.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance has been turned away to aliens, our houses to strangers:
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
we are become orphans, we have no father, our mothers are as widows.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
We have drunk our water for money; our wood is sold to us [for a burden] on our neck:
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
we have been persecuted, we have laboured, we have had no rest.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Egypt gave the hand [to us], Assur to their own satisfaction.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers sinned, [and] are not: we have borne their iniquities.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Servants have ruled over us: there is none to ransom [us] out of their hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
We shall bring in our bread with [danger of] our lives, because of the sword of the wilderness.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin is blackened like an oven; they are convulsed, because of the storms of famine.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
They humbled the women in Sion, the virgins in the cities of Juda.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Princes were hanged up by their hands: the elders were not honored.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
The chosen men lifted up [the voice in] weeping, and the youths fainted under the wood.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
And the elders ceased from the gate, the chosen men ceased from their music.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
The joy of our heart has ceased; our dance is turned into mourning.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
The crown has fallen [from] our head: yes, woe to us! for we have sinned.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
For this has grief come; our heart is sorrowful: for this our eyes are darkened.
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
Over the mountain of Sion, because it is made desolate, foxes have walked therein.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
But you, O Lord, shall dwell for ever; your throne [shall endure] to generation and generation.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Therefore will you utterly forget us, and abandon us a long time?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Turn us, O Lord, to you, and we shall be turned; and renew our days as before.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
For you have indeed rejected us; you have been very angry against us.
