Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Ich bin ein elender Mann, der die Rute seines Grimmes sehen muß.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Er hat mich geführt und lassen gehen in die Finsternis und nicht in Licht.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Er hat seine Hand gewendet wider mich und handelt gar anders mit mir für und für.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Er hat mir Fleisch und Haut alt gemacht und mein Gebein zerschlagen.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
Er hat mich verbaut und mich mit Galle und Mühe umgeben.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
Er hat mich in Finsternis gelegt wie die, so längst tot sind.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Er hat mich vermauert, daß ich nicht heraus kann, und mich in harte Fesseln gelegt.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Und wenn ich gleich schreie und rufe, so stopft er die Ohren zu vor meinem Gebet.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
Er hat meinen Weg vermauert mit Werkstücken und meinen Steig umgekehrt.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Er hat auf mich gelauert wie ein Bär, wie ein Löwe im Verborgenen.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Er läßt mich des Weges fehlen. Er hat mich zerstückt und zunichte gemacht.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
Er hat seinen Bogen gespannt und mich dem Pfeil zum Ziel gesteckt.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
Er hat aus dem Köcher in meine Nieren schießen lassen.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Ich bin ein Spott allem meinem Volk und täglich ihr Liedlein.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Er hat mich mit Bitterkeit gesättigt und mit Wermut getränkt.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
Er hat meine Zähne zu kleinen Stücken zerschlagen. Er wälzt mich in der Asche.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
Meine Seele ist aus dem Frieden vertrieben; ich muß des Guten vergessen.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
Ich sprach: Mein Vermögen ist dahin und meine Hoffnung auf den HERRN.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Gedenke doch, wie ich so elend und verlassen, mit Wermut und Galle getränkt bin!
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Du wirst ja daran gedenken; denn meine Seele sagt mir es.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
Das nehme ich zu Herzen, darum hoffe ich noch.
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
Die Güte des HERRN ist's, daß wir nicht gar aus sind; seine Barmherzigkeit hat noch kein Ende,
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
sondern sie ist alle Morgen neu, und deine Treue ist groß.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
Der HERR ist mein Teil, spricht meine Seele; darum will ich auf ihn hoffen.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
Denn der HERR ist freundlich dem, der auf sie harrt, und der Seele, die nach ihm fragt.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
Es ist ein köstlich Ding, geduldig sein und auf die Hilfe des HERRN hoffen.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Es ist ein köstlich Ding einem Mann, daß er das Joch in seiner Jugend trage;
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
daß ein Verlassener geduldig sei, wenn ihn etwas überfällt,
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
und seinen Mund in den Staub stecke und der Hoffnung warte
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
und lasse sich auf die Backen schlagen und viel Schmach anlegen.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Denn der Herr verstößt nicht ewiglich;
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
sondern er betrübt wohl, und erbarmt sich wieder nach seiner Güte.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
Denn er nicht von Herzen die Menschen plagt und betrübt,
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
als wollte er die Gefangenen auf Erden gar unter seine Füße zertreten
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
und eines Mannes Recht vor dem Allerhöchsten beugen lassen
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
und eines Menschen Sache verkehren lassen, gleich als sähe es der Herr nicht.
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Wer darf denn sagen, daß solches geschehe ohne des Herrn Befehl
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
und daß nicht Böses und Gutes komme aus dem Munde des Allerhöchsten?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Wie murren denn die Leute im Leben also? Ein jeglicher murre wider seine Sünde!
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Und laßt uns erforschen und prüfen unser Wesen und uns zum HERRN bekehren!
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Laßt uns unser Herz samt den Händen aufheben zu Gott im Himmel!
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Wir, wir haben gesündigt und sind ungehorsam gewesen; darum hast du billig nicht verschont;
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
sondern du hast uns mit Zorn überschüttet und verfolgt und ohne Barmherzigkeit erwürgt.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Du hast dich mit einer Wolke verdeckt, daß kein Gebet hindurch konnte.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Du hast uns zu Kot und Unflat gemacht unter den Völkern.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Alle unsre Feinde sperren ihr Maul auf wider uns.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Wir werden gedrückt und geplagt mit Schrecken und Angst.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Meine Augen rinnen mit Wasserbächen über den Jammer der Tochter meines Volks.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Meine Augen fließen und können nicht ablassen; denn es ist kein Aufhören da,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
bis der HERR vom Himmel herabschaue uns sehe darein.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Mein Auge frißt mir das Leben weg um die Töchter meiner Stadt.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Meine Feinde haben mich gehetzt wie einen Vogel ohne Ursache;
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
sie haben mein Leben in einer Grube fast umgebracht und Steine auf mich geworfen;
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
sie haben mein Haupt mit Wasser überschüttet; da sprach ich: Nun bin ich gar dahin.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
Ich rief aber deinen Namen an, HERR, unten aus der Grube,
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
und du erhörtest meine Stimme: Verbirg deine Ohren nicht vor meinem Seufzen und Schreien!
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Du nahest dich zu mir, wenn ich dich anrufe, und sprichst: Fürchte dich nicht!
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Du führest, Herr, die Sache meiner Seele und erlösest mein Leben.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Du siehest, HERR, wie mir so Unrecht geschieht; hilf mir zu meinem Recht!
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Du siehst alle ihre Rache und alle ihre Gedanken wider mich.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
HERR, du hörest ihr Schmähen und alle ihre Gedanken über mich,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
die Lippen meiner Widersacher und ihr dichten wider mich täglich.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Schaue doch, sie sitzen oder stehen auf, so singen sie von mir ein Liedlein.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Vergilt ihnen, HERR, wie sie verdient haben!
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Laß ihnen das Herz erschrecken, laß sie deinen Fluch fühlen!
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Verfolge sie mit deinem Grimm und vertilge sie unter dem Himmel des HERRN.
