< Plaè 3 >

1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Je suis un homme voyant ma misère sous la verge de son indignation.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Il m’a conduit et amené dans les ténèbres et non à la lumière.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
C’est seulement contre moi qu’il tourne et retourne sa main durant tout le jour.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Il a fait vieillir ma peau et ma chair, il a brisé mes os.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
Il a bâti autour de moi, et il m’a environné de fiel et de peine.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
Il m’a mis dans des lieux ténébreux comme les morts éternels.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Il a bâti autour de moi, afin que je ne sorte pas; il a appesanti mes fers aux pieds.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Mais lors même que je crierais et que je prierais, il a repoussé ma prière.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
Il a fermé mes voies avec des pierres de taille, il a détruit mes sentiers.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Il est devenu pour moi un ours en embuscade, un lion dans des lieux cachés.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Il a détruit mes sentiers et il m’a brisé, il m’a mis dans la désolation.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
Il a tendu son arc, il m’a fait comme le but de ses flèches.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
Il a lancé dans mes reins les filles de son carquois.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Je suis devenu la raillerie de tout mon peuple, leur chanson durant tout le jour.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Il m’a rempli d’amertume, il m’a enivré d’absinthe.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
Et il a brisé toutes mes dents, il m’a nourri de cendre.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
Et mon âme a été éloignée de la paix, et j’ai oublié le bonheur.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
Et j’ai dit: Elle a péri, ma fin, et ce que j’espérais du Seigneur.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Souvenez-vous de ma pauvreté, et de l’excès commis contre moi, de l’absinthe et du fiel.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
J’en conserverai toujours la mémoire, et mon âme séchera en moi de douleur.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
Je repasserai ces choses dans mon cœur, c’est pourquoi j’espérerai.
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
C’est grâce aux miséricordes du Seigneur que nous n’avons pas été consumés; c’est parce que ses bontés n’ont pas fait défaut.
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
Elles se renouvellent au point du jour; votre fidélité est grande.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
Mon partage est le Seigneur, a dit mon âme; à cause de cela je l’attendrai.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
Le Seigneur est bon à ceux qui espèrent en lui, à l’âme qui le recherche.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
Il est bon d’attendre en silence le salut de Dieu.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Il est bon à l’homme de porter un joug dès sa jeunesse.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Il s’assiéra solitaire, et il se taira, parce qu’il a mis ce joug sur lui.
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
Il mettra sa bouche dans la poussière, pourvoir si par hasard il y a espérance.
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
Il tendra la joue à celui qui le frappera, il sera rassasié d’opprobres.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Parce que le Seigneur ne rejettera pas toujours;
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
Parce que s’il a rejeté, il aura aussi pitié selon la multitude de ses miséricordes.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
Car il n’a pas humilié d’après son cœur, il n’a pas rejeté les fils des hommes,
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
Afin de fouler sous ses pieds tous les captifs de la terre,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
Afin de faire incliner le droit de l’homme devant la face du Très-Haut.
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
Perdre un homme dans son jugement, le Seigneur ne le sait pas.
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Qui est celui qui a dit qu’une chose se fît, le Seigneur ne l’ayant pas commandé?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
De la bouche du Très-Haut, les maux et les biens ne sortiront-ils pas?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Pourquoi a murmuré l’homme vivant, l’homme, de la punition de ses péchés?
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Scrutons nos voies, interrogeons-les, et retournons au Seigneur.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Elevons nos cœurs avec nos mains vers le Seigneur qui est dans les cieux.
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Nous, nous avons iniquement agi, et au courroux nous vous avons provoqué, c’est pour cela que vous êtes inexorable.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Vous vous êtes enveloppé dans votre fureur, et vous nous avez frappés; vous avez tué et vous n’avez pas épargné.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Vous avez mis une nuée devant vous, afin que la prière ne passe pas.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Comme une plante arrachée et rejetée, vous m’avez mis au milieu des peuples.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Tous nos ennemis ont ouvert la bouche contre nous.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
La prophétie nous est devenue effroi, lacs et ruine.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Mon œil a fait couler des courants d’eaux sur la ruine de la fille de mon peuple.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Mon œil s’est affligé, et ne s’est pas tu, de ce qu’il n’y avait point de repos,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
Jusqu’à ce que le Seigneur regardât et vît des cieux.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Mon œil a tourmenté mon âme à cause de toutes les filles de ma ville.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Ils m’ont pris à la chasse comme un oiseau, mes ennemis, sans sujet.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
Ma vie est tombée dans la fosse, et ils ont posé une pierre sur moi.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Des eaux se sont débordées sur ma tête; j’ai dit: Je suis perdu.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
J’ai invoqué votre nom, Seigneur, du lac le plus profond.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Vous avez entendu ma voix; ne détournez pas votre oreille de mes sanglots et de mes cris.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Vous vous êtes approché de moi un jour, quand je vous ai invoqué; vous avez dit: Ne crains pas.
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Vous avez jugé, Seigneur, la cause de mon âme, rédempteur de ma vie.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Vous avez vu. Seigneur, leur iniquité contre moi; jugez leur jugement.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Vous avez vu toute leur fureur, toutes leurs pensées contre moi.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Vous avez entendu leurs outrages, Seigneur, toutes leurs pensées contre moi;
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
Les lèvres de ceux qui s’élèvent contre moi, et leurs projets contre moi tout le jour.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Quand ils sont assis, et quand ils se lèvent, voyez, je suis l’objet de leurs chansons.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
THAU. Vous leur rendrez la pareille, Seigneur, selon les œuvres de leurs mains.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
THAU. Vous leur mettrez comme un bouclier sur le cœur, la peine dont vous les accablerez.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
THAU. Vous les poursuivrez dans votre fureur, et vous les briserez sous le ciel. Seigneur.

< Plaè 3 >