Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Je suis l’homme qui ai vu l’affliction par la verge de sa fureur.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Il m’a conduit et amené dans les ténèbres, et non dans la lumière.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Certes c’est contre moi qu’il a tout le jour tourné et retourné sa main.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Il a fait vieillir ma chair et ma peau; il a brisé mes os.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
Il a bâti contre moi, et m’a environné de fiel et de peine.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
Il m’a fait habiter dans des lieux ténébreux, comme ceux qui sont morts depuis longtemps.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Il a fait une clôture autour de moi, afin que je ne sorte point; il a appesanti mes chaînes.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Même quand je crie et que j’élève ma voix, il ferme l’accès à ma prière.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
Il a barré mes chemins avec des pierres de taille; il a bouleversé mes sentiers.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Il a été pour moi un ours aux embûches, un lion dans les lieux cachés.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Il a fait dévier mes chemins et m’a déchiré; il m’a rendu désolé.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
Il a bandé son arc, et m’a placé comme un but pour la flèche.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
Il a fait entrer dans mes reins les flèches de son carquois.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Je suis la risée de tout mon peuple, leur chanson tout le jour.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Il m’a rassasié d’amertumes, il m’a abreuvé d’absinthe.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
Il m’a brisé les dents avec du gravier; il m’a couvert de cendre.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
Et tu as rejeté mon âme loin de la paix, j’ai oublié le bonheur;
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
et j’ai dit: Ma confiance est périe, et mon espérance en l’Éternel.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Souviens-toi de mon affliction, et de mon bannissement, de l’absinthe et du fiel.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Mon âme s’en souvient sans cesse, et elle est abattue au-dedans de moi. –
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
Je rappelle ceci à mon cœur, c’est pourquoi j’ai espérance:
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
Ce sont les bontés de l’Éternel que nous ne sommes pas consumés, car ses compassions ne cessent pas;
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
elles sont nouvelles chaque matin; grande est ta fidélité!
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
L’Éternel est ma portion, dit mon âme; c’est pourquoi j’espérerai en lui.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
L’Éternel est bon pour ceux qui s’attendent à lui, pour l’âme qui le cherche.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
C’est une chose bonne qu’on attende, et dans le silence, le salut de l’Éternel.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Il est bon à l’homme de porter le joug dans sa jeunesse:
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Il est assis solitaire, et se tait, parce qu’il l’a pris sur lui;
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
il met sa bouche dans la poussière: peut-être y aura-t-il quelque espoir.
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
Il présente la joue à celui qui le frappe, il est rassasié d’opprobres.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Car le Seigneur ne rejette pas pour toujours;
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
mais, s’il afflige, il a aussi compassion, selon la grandeur de ses bontés;
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
car ce n’est pas volontiers qu’il afflige et contriste les fils des hommes.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
Qu’on écrase sous les pieds tous les prisonniers de la terre,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
qu’on fasse fléchir le droit d’un homme devant la face du Très-haut,
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
qu’on fasse tort à un homme dans sa cause, le Seigneur ne le voit-il point?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Qui est-ce qui dit une chose, et elle arrive, quand le Seigneur ne l’a point commandée?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
N’est-ce pas de la bouche du Très-haut que viennent les maux et les biens?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Pourquoi un homme vivant se plaindrait-il, un homme, à cause de la peine de ses péchés?
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Recherchons nos voies, et scrutons-les, et retournons jusqu’à l’Éternel.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Élevons nos cœurs avec nos mains vers Dieu dans les cieux.
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Nous avons désobéi et nous avons été rebelles; tu n’as pas pardonné.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Tu t’es enveloppé de colère et tu nous as poursuivis; tu as tué, tu n’as point épargné.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Tu t’es enveloppé d’un nuage, de manière à ce que la prière ne passe point.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Tu nous as faits la balayure et le rebut au milieu des peuples.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Tous nos ennemis ont ouvert la bouche sur nous.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
La frayeur et la fosse sont venues sur nous, la destruction et la ruine.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Des ruisseaux d’eaux coulent de mes yeux à cause de la ruine de la fille de mon peuple.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Mon œil se fond en eau, il ne cesse pas et n’a point de relâche,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
jusqu’à ce que l’Éternel regarde et voie des cieux.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Mon œil afflige mon âme à cause de toutes les filles de ma ville.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Ceux qui sont mes ennemis sans cause m’ont donné la chasse comme à l’oiseau.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
Ils m’ont ôté la vie dans une fosse, et ont jeté des pierres sur moi.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Les eaux ont coulé par-dessus ma tête; j’ai dit: Je suis retranché!
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
J’ai invoqué ton nom, ô Éternel! de la fosse des abîmes.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Tu as entendu ma voix; ne cache point ton oreille à mon soupir, à mon cri.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Tu t’es approché au jour où je t’ai invoqué; tu as dit: Ne crains pas.
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Seigneur, tu as pris en main la cause de mon âme, tu as racheté ma vie.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Tu as vu, Éternel, le tort qu’on me fait; juge ma cause.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Tu as vu toute leur vengeance, toutes leurs machinations contre moi.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Tu as entendu leurs outrages, ô Éternel! toutes leurs machinations contre moi,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
les lèvres de ceux qui s’élèvent contre moi, et ce qu’ils se proposent contre moi tout le jour.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Regarde quand ils s’asseyent et quand ils se lèvent: je suis leur chanson.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Rends-leur une récompense, ô Éternel! selon l’ouvrage de leurs mains.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Donne-leur un cœur cuirassé; ta malédiction soit sur eux!
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Poursuis-les dans ta colère et détruis-les de dessous les cieux de l’Éternel.
