Sudcov 6
1 Činili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.
Ie amy zao nanao haratiañe am-pivazohoa’ Iehovà o ana’ Israeleo, naho nitolora’ Iehovà am-pità’ i Midiane fito taoñe.
2 A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.
Le nitan-kagàñe am’ Israele ty fità’ o nte-Midianeo kanao nihaly lakato ambohitsey naho kobom-pipalirañe ty amo nte-Midianeo o ana’ Israeleo.
3 A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.
Amy te, ie vata’e nitongy o ana’ Israeleo, le nionjomb’eo o nte-Midianeo naho o nte-Amalekeo vaho o anan-tatiñanañeo haname iareo,
4 Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.
hitobea’e, hampiantoe’e ty voka’ i tane’ Israeley pak’ Azà añe, le tsy apo’ iareo e Israele ao ty hahaveloñe añondry ndra añombe ndra borìke.
5 Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji.
Ie nionjoñe mb’eo reketse hare naho kibohotse ami’ty havalobohò’e hoe valala, ie naho o rameva’ iareo tsy nihay iaheñeo, te nimoak’ an-tane ao hamongots’ aze.
6 Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.
Nampifotsake Israele ambane ty Midiane; vaho nikoaik’ am’ Iehovà o ana’ Israeleo.
7 Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,
Aa ie nitoreove’ o ana’ Israeleo am’ Iehovà i Midiane,
8 Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,
le nañitrifa’ Iehovà mpitoky o ana’ Israeleo, le hoe re am’ iereo, Hoe ty tsara’ Iehovà, Andrianañahare’ Israele; Nakareko boake Mitsraime añe nahareo vaho nampionjoneko hirik’ an-trañom-pañondevozañe ao;
9 A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich.
le nivotsorako am-pità’ o nte-Mitsraimeo, naho am-pità’ o namorekekeo naho nataoko soik’ añatrefa’ areo vaho natoloko anahareo o tane’eo.
10 I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.
Aa hoe ty asako ama’ areo: Izaho Iehovà Andrianañahare’ areo; ko añeveña’ areo o ‘ndraharen-te-Amoreo, ie mimoneñe an-tane’e ao, fe tsy hinao’ areo ty feoko.
11 Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.
Aa le nivotrake eo ty anjeli’ Iehovà niambesatse ambane’ ty kile’ Ioase nte-Abiezere e Ofrà añe; namofoke vare-bolè ampipiritan-divay ao t’i Gidone ana’e haeta’e amo nte-Midianeo.
12 I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.
Niheo ama’e i anjeli’ Iehovày, le nanoe’e ty hoe: Ama’o t’Iehovà ry fanalolahio.
13 Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.
Le hoe t’i Gidone ama’e, O Talèko, kanao ama’ay t’Iehovà, ino ty nametsaha’e ze he’e zao? Aa vaho aia iaby o raha tsitantane’e natalilin-droae’ay ama’aio, ami’ty hoe: Tsy nakare’ Iehovà boake Mitsraime añe hao tika? fe naforintse’ Iehovà henaneo, vaho nasese’e am-pità’ o nte-Midianeo.
14 A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?
Nitolik’ ama’e t’Iehovà nanao ty hoe: Akia ami’ty haozara’o hañaha Israele am-pità’ i Midiane; tsy fa niraheko?
15 Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého.
Le hoe re tama’e: O Talèko, akore ty haharombahako Israele? hehe te boroka amy Menasè o taminga’aio vaho tsitso’e añ’ anjomban-draeko iraho.
16 Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.
Le hoe t’Iehovà ama’e. Toe ho ama’o iraho, le ho lafae’o hoe ondaty raike o nte-Midianeo.
17 Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.
Aa le hoe ty natoi’e aze: Aa ie nahaoni-palalàñe am-pivazohoa’o eo, ehe toloro viloñe te Ihe ro nitsara amako.
18 Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.
Ehe, ko mienga atoy, ampara’ te harineako, hibanabana naho hanjotsoako. Le hoe re, ho liñasako ty fibali’o.
19 Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval.
Aa le nimoak’ ao t’i Gidone, nañalankañe vik’ ose naho mofo tsy aman-dalivay ami’ty mona’e efà raike; napo’e an-karoñe ao i henay naho am-pinga-kodoboñe ao i ro’ey naho nibanabanae’e ambane’ i kiley vaho nazotso’e.
20 I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.
Aa hoe i anjeli’ Iehovày ama’e, Rambeso o henao naho o mofo pisakeo vaho apoho amo vato tiañe le adoaño ama’e ty ro’e. Aa le nanoe’e.
21 Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho.
Natondro’ i anjeli’ Iehovà mb’ ama’e i kobay am-pità’ey le natsovo’e i henay naho i mofo tsy aman-dalivaiy, le nisolebotse boak’ amy vatoy ty afo namorototo i henay naho i mofo pisakey. Nienga am-pahaoniña’e amy zao t’Iehovà.
22 A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel?
Aa le nioni’ i Gidone t’ie anjeli’ Iehovà; le hoe t’i Gidone, Hoy abey! ry Talè Iehovà! te izaho nahatrea ty laharan’ anjeli’ Iehovà, tarehe naho laharañe.
23 I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.
Le hoe t’Iehovà ama’e: Fanintsiñañe ama’o; ko hemban-drehe fa tsy hihomake.
24 Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.
Nandranjy kitrely ho am’ Iehovà eo t’i Gidone vaho natao’e Iehovà-salome ty añara’e; ie e Ofrà’ o nte-Abiezeo henaneo.
25 Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš.
Ie amy haleñey, le nitsara’ Iehovà ty hoe: Andrambeso bania raike ami’ty anjomban-drae’o naho añombe fito-ay ho faharoe’e, le afetsaho ambane i kitreli’ i Baale aman-drae’oy vaho firao i Aserà marine azey;
26 A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš.
le mandrajia kitrely ambone’ o lamilamio amy Iehovà Andrianañahare’o, am-pilahara’e do’e naho rambeso i añombelahy faharoey vaho engao am-pisoroñañe amy hataen’ Aserà finira’oy.
27 Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci.
Aa le rinambe’ i Gidone ty lahilahy folo amo mpitoro’eo vaho nanoe’e i tsinara’ Iehovày. Fe nihembañe tsy nimete nanoe’e antoandro ty amy anjomban-drae’ey naho ty am’ ondati’ i rovaio, fa nanoe’e haleñe.
28 Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.
Aa ie nitroatse maraindraiñe ondati’ i rovaio, hehe te nirotsak’ ambane ty kitreli’ i Baale, naho finira ka i Aserà marine azey, vaho fa nisoroñañe amy kitrely niranjieñey i añombelahy faharoey.
29 I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.
Le hoe ty nifanoa’ iereo: Ia ty nanao o raha zao? Aa naho nañontane iereo, le hoe ty asa’e: Sata’ i Gidone ana’ Ioase zao.
30 Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.
Aa le hoe ty asa’ ondati’ i rovaio am’ Ioase; Akaro i ana’oy, havetrake; amy te rinotsa’e ty kitreli’ i Baale; vaho finira’e i Aserà marine azey.
31 Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.
Aa le hoe t’Ioase amo nijohañe ama’eo: Hialy ho a i Baale hao nahareo? Hañaro aze hao? Havetrake aolo’ ty maraiñe ze hialy ho aze; aa naho ‘ndrahare re, angao harova’e kanao eo ty nandrotsake i kitreli’ey.
32 I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.
Aa le natao Ierob’ baale i tahina’ey ami’ty hoe: Angao hiatrek’ aze t’i Baale amy t’ie nandrotsak’ i kitreli’ey.
33 Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.
Ie amy zao fa nifanontoñe iaby o nte-Midianeo naho o nte-Amalekeo naho o ana’ tatiñanañeo; nitsake vaho nitobe am-bavatane’ Iizreele ao.
34 Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě.
Fe nivotrak’ amy Gidone t’i Arofo’ Iehovà le nitiofe’e i tsifay le nañampea’ o nte-Abiezereo.
35 A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.
Le nampihitrife’e ty hanitsike i Menasè, naho nireketa’e, nampihitrifa’e ka t’i Asere naho i Zebolone vaho i Naftalý; le nionjomb’ ama’e mb’eo ka iereo nifanampe ama’e.
36 Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,
Le hoe t’i Gidone aman’ Añahare, Ho rombahe’o an-tañako hao t’Israele ty amy tsara’oy?
37 Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.
Hehe te hapoko an-toem-pifofohañe eo ty volon’ añondry; aa naho amy volon’ añondriy avao ty zono vaho maike iaby o taneo, le hapotako te ho rombahe’o an-tañako t’Israele ty amy tsara’oy.
38 I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody.
Aa ie izay; nañaleñaleñe re, le nifeahe’e i volon’ añondriy nañafake i zonoy vaho nahapea ty soakazo.
39 Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.
Fe hoe t’i Gidone aman’ Añahare, Ko ampisolebore’o amako ty haviñera’o naho mbe ivolañako henaneo; angao hamentesako indraik’ amy volon’ añondriy. Ehe te i volon’añondriy avao ty ho maike, vaho ho tsitsike zono o taneo.
40 I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.
Aa le nanoen’ Añahare izay amy haleñey; i volon’ añondriy avao ty nimaike vaho nitsitsihen-jono o taneo.
