Sudcov 6
1 Činili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.
Mwet Israel elos sifilpa orekma koluk ye mutun LEUM GOD, na LEUM GOD El eisalosyang nu inpoun mwet Midian ke lusen yac itkosr.
2 A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.
Mwet Midian elos ku liki mwet Israel, ke ma inge mwet Israel elos wikwik in luf ku kutepacna acn elos ku in wikla we fineol uh.
3 A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.
Pacl nukewa ma mwet Israel inge ac yukwi sacn sunalos uh, mwet Midian ac mwet Amalek ac mwet ma muta yen mwesis uh elos ac tuku ac orek lokoalok nu selos.
4 Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.
Mwet inge ac tuku tulokinya lohm nuknuk selos uh in acn elos imai inge, ac kunausla ima ac sacn sunalos uh. Elos ac kunausla acn inge som na nwe eir apkuran nu Gaza. Elos ac oayapa sruok sheep, cow, ac donkey natulos, ac tia filiya kutena ma nu sin mwet Israel.
5 Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji.
Ke mwet inge ac tuku wi ma orakrak natulos ac lohm nuknuk selos uh, elos arulana pus oana pusiyen locust uh. Mwet inge, weang camel natulos uh, elos arulana pusla, tia ku in oaoala. Elos ac fahsrot kunausla acn na lulap,
6 Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.
ac wangin ma mwet Israel ku in oru nu selos. Na mwet Israel elos wowoyak nu sin LEUM GOD tuh Elan kasrelos.
7 Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,
Ke mwet Israel elos wowoyak nu sin LEUM GOD ke sripen mwet Midian inge,
8 Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,
na LEUM GOD El ac supwama sie mwet palu nu yurin mwet Israel, ac el ac fahk nu selos, “LEUM GOD El fahk, Nga God lun Israel, su uskowosme liki sruoh lowos in acn Egypt.
9 A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich.
Nga molikowosla liki mwet Egypt, oayapa liki mwet su lain kowos in facl se inge. Nga lusak mwet lokoalok lowos ye motowos ac eisla facl selos ac asot tuh in ma lowos.
10 I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.
Nga tuh fahk nu suwos lah nga LEUM GOD lowos, ac kowos in tia alu nu sin god lun mwet Amor su kowos muta fin acn selos inge. Tuh pa kowos tiana porongeyu.”
11 Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.
Na sie lipufan lun LEUM GOD El tuku nu Ophrah ac muta ye sak oak soko sunal Joash, sie mwet in ota lal Abiezer. Gideon, wen natul, el wikla muta tuktuk wheat ke nien fut wain, mwet Midian inge in tia liyal.
12 I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.
Na lipufan sac sikyang nu sel ac fahk, “LEUM GOD El wi kom. Kom sie mwet ku ac pulaik!”
13 Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.
Na Gideon el fahk nu sel, “Oasr sie ma nga kena siyuk sum. LEUM GOD El fin wi kut, efu ku ma inge sikyak ouinge nu sesr— Pia sruhk ma wowo mwet matu lasr meet ah tuh srumun nu sesr mu LEUM GOD El tuh oru wo nu selos ke El tuh usalosme liki acn Egypt ah— Pacl inge LEUM GOD El siskutla ac filikuti ye poun mwet Midian inge.”
14 A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?
Na LEUM GOD El fahk nu sel Gideon, “Fahsrot ke ku lom kewa, ac molela mwet Israel liki mwet Midian. Nga pa supwekom uh.”
15 Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého.
Ac Gideon el topuk ac fahk, “O LEUM GOD, nga ac molela Israel fuka— Ota luk uh pa munas emeet ke sruf lal Manasseh, ac nga pa pilasr emeet in sou luk uh.”
16 Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.
LEUM GOD El fahk nu sel, “Kom ku in oru mweyen nga ac fah kasrekom. Kom ac fah itungya mwet Midian inge arulana fisrasr, oana in mwet sefanna.”
17 Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.
Ac Gideon el topuk, “Nga fin ohi sum, nga siyuk tuh kom in ase sie mwe akul in akpwayeye lah kom pa LEUM GOD.
18 Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.
Nunak munas, nikmet som nwe ke nga use kutu mwe mongo nu sum.” Na lipufan sac fahk, “Nga ac mutana nwe ke kom foloko.”
19 Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval.
Na Gideon el som nu in lohm sel ah, ac akmolyela nani fusr soko, ac el eis sie bushel in flao ac munanla bread wangin mwe pulol kac. El sang ikwa sac nu in fotoh se ac sup ah nu in tup se, ac use ma inge nu yurin lipufan lun LEUM GOD su muta ye sak oak soko ah, ac el sang nu sel tuh elan mongo.
20 I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.
Ac lipufan sac fahk nu sel, “Filiya ikwa ac bread an fin eot se inge, ac okoaung sup an nu fac.” Gideon el oru oana.
21 Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho.
Na lipufan lun LEUM GOD el asroela sak soko oan inpaol ah, ac pusralla ikwa ac bread inge ke mutun sak soko ah. Na e se sikyak ke eot sac twe esukak ikwa ac bread inge. Na lipufan sac wanginla.
22 A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel?
Ke ma inge Gideon el akilen lah lipufan lun LEUM GOD pa el liye ah. Na Gideon el sangeng ac fahk, “O LEUM GOD Fulat, nga liye na pwaye lipufan lom — kut angetani sie sin sie!”
23 I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.
A LEUM GOD El fahk nu sel, “Misla nu sum, ac nikmet sangeng. Kom ac fah tia misa.”
24 Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.
Ac Gideon el etoak sie loang nu sin LEUM GOD in acn sac, ac el pangon loang sac “LEUM GOD El Misla.” (Loang se inge srakna oan Ophrah nwe misenge. Acn sac ma lun ota lal Abiezer.)
25 Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš.
In fong sacna LEUM GOD El fahk nu sel Gideon, “Eis cow mukul nutin papa tomom an, ac soko pac ma yac itkosr matwa, ac kunausya loang lun Baal su papa tomom el orala, ac pakpakiya ma sruloala kacl god Asherah, su ma oanna siska an.
26 A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš.
Etoak sie loang na wowo an nu sin LEUM GOD lom fin tohktok se inge. Ac eis cow soko aklukwa ma yac itkosr an, ac oru sie kisa firir an kac, ac etongkin kutkut in sak ma kom pakpakiya ke ma sruloala kacl Asherah.”
27 Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci.
Na Gideon el eis mwet singoul sin mwet kulansap lal ac oru oana ma LEUM GOD El fahk nu sel. El arulana sangeng sin sou lal ah, ac sin mwet in siti uh, pwanang el kofla oru ma inge ke len, a el oru ke fong.
28 Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.
Ke mwet in siti uh toang tukakek in lotu tok ah, elos liye tuh loang lal Baal ac ma sruloala kacl Asherah ah musalsalu, ac cow soko aklukwa ah kisakinyuk tari fin loang se su musaiyukyak.
29 I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.
Mwet uh asiyuki sie sin sie ac fahk, “Su oru ma se inge?” Elos suk nwe konauk tuh na Gideon, wen natul Joash, pa oru ma sac.
30 Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.
Na elos fahk nu sel Joash, “Use wen nutum nu inge tuh kut in unilya! El kunausla loang lal Baal ac pakpakiya ma sruloala lal Asherah su oan siska.”
31 Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.
Ac Joash el fahk nu selos su tuku in lainul, “Ya kowos ac welul Baal lac— Ya kowos ac eis acn sel— Kutena mwet fin welul, el ac fah anwuki meet liki lututang. Baal el fin sie god, lela elan sifacna molella. Ma lal pa loang se ma kunausyukla ah.”
32 I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.
Tukun pacl se inge, pangpang Gideon “Jerubbaal,” ke sripen Joash el fahk mu, “Lela Baal elan sifacna molella. Ma lal pa loang se ma kunausyukla ah.”
33 Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.
Na mwet Midian, mwet Amalek, ac mwet yen mwesis uh elos toeni, ac fahsr sasla Infacl Jordan ac tulokunak lohm nuknuk selos ke Infahlfal Jezreel.
34 Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě.
Ngunin LEUM GOD tuku nu facl Gideon, ac el ukya mwe ukuk uh in pangon mwet in ota lal Abiezer tuh elos in fahsr tokol.
35 A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.
El supwala mwet utuk kas in fahsr sasla acn lun mwet Manasseh Roto ac mwet Manasseh Kutulap kewa elos in tuku fahsr tokol. El supwala pac mwet utuk kas nu sin sruf lal Asher ac Zebulun ac Naphtali, na elos tuku pac welul.
36 Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,
Na Gideon el fahk nu sin LEUM GOD, “Kom fahk mu kom suleyula tuh kom in orekmakinyu in molela mwet Israel.
37 Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.
Liye, nga ac filiya kutu unen sheep fin fohk uh in nien kulkul wheat uh. Lututang nga fah liye, fin oasr aunfong ke unen sheep uh a wangin fin fohk uh, na nga fah etu lah pwaye kom ac orekmakinyu in molela mwet Israel.”
38 I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody.
Na sikyak oana ma el siyuk ah. Ke Gideon el toang tukakek in lotu tok ah, el fulala unac sac na kof kac ah nwakla pol se.
39 Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.
Na Gideon el fahk nu sin God, “Nikmet mulat sik, mweyen nga ke fahkak pac sie ma. Nunak munas, lela nu sik tuh nga in srike siyuk sie pac ma ke unen sheep uh. Ke pacl se inge, oru tuh unen sheep uh in pao, ac fin fohk uh in sroksrok.”
40 I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.
Ke fong sac God El oru oana. Ke lututang ah unen sheep sac pao na, a fin fohk uh sroksrok ke aunfong.
