Sudcov 21
1 Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
Israel kaminawk boih mah Mizpah vangpui ah, Kami boih mah angmacae ih canu to Benjamin kaminawk han paek o hmah, tiah lokkam o.
2 Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
Kaminawk loe Angraeng im ah caeh o moe, duembang khoek to Sithaw hmaa ah oh o;
3 A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
nihcae mah, Aw Israel Angraeng Sithaw, tipongah maw hae hmuen hae Israel kaminawk khaeah oh? Tipongah maw Israel acaengnawk thung hoiah acaeng maeto anghmaat ving hanah hmuen to oh? tiah hang o moe, a qah o.
4 Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
Kaminawk loe khawnbang khawnthaw ah angthawk o moe, to ah hmaicam maeto sak o; hmai angbawnhaih hoi angdaeh angbawnhaih to a sak o.
5 Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
To naah Israel kaminawk mah, Angraeng hmaa ah amkhueng hanah Israel acaengnawk thung hoiah angzo ai kami mi maw kaom? tiah a thuih o. Mi kawbaktih doeh Angraeng hmaa ah amkhueng hanah Mizpah vangpui ah angzo ai kami loe, paduek han oh, tiah a thuih o.
6 Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
Vaihiah Israel kami thung hoiah acaeng maeto pathok ving ah oh boeh, tiah angmacae ih nawkamya ah kaom Benjamin kaminawk pongah dawnpakhuemhaih a tawnh o.
7 Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
Aicae mah Angraeng hmaa ah aicae ih canu to nihcae han zu ah paek hmah si, tiah lok a kam o boeh pongah, katang kanghmat nihcae hanah zu kawbangmaw a lak pae o han? tiah a thuih o.
8 Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
Angraeng hmaa ah amkhueng hanah, Mizpah vangpui ah angzo ai Israel acaeng mi maw kaom? tiah a thuih o; to naah Gilead prae Jabesh vangpui ih kami mi doeh amkhuenghaih ahmuen ah angzo o ai, tiah panoek o.
9 Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žádného z obyvatelů Jábes Galád.
Kaminawk to pakoep o naah, Gilead prae Jabesh vangpui ih kami maeto doeh om ai.
10 Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
To pongah misatuh kop kami sang hatlai hnetto Gilead Jabesh vangpui ah patoeh o moe, to ah kaom nongpa doeh, nongpata hoi nawkta doeh, sumsen hoi hum boih hanah lokpaek o.
11 Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
Nongpa hoi kacuem ai ah khosah nongpata to hum o boih ah, hae loe na sak o han ih tok ni, tiah a naa o.
12 Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
Gilead prae Jabesh vangpui ah kaom kaminawk thungah nongpa hoi nawnto iip vai ai tangla kacuem cumvai palito a hnuk o; nihcae to Kanaan prae Shiloh vangpui ataihaih ahmuen ah a hoih o.
13 Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
To ah amkhueng kaminawk mah Rimmon thlung ohhaih ahmuen ah kaom Benjamin kaminawk to kawk hanah, kaminawk to patoeh o.
14 Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
To nathuem hoiah Benjamin kaminawk loe amlaem o let moe, Gilead prae Jabesh vangpui hoi pahlong o ih nongpatanawk to zu ah a paek o; toe nongpatanawk loe nihcae boih han khawt ai.
15 Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
Angraeng mah Israel acaeng thung hoiah anghmatsak boeh pongah, kaminawk loe Benjamin kaminawk nuiah dawnpakhuemhaih tawnh o.
16 Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
Amkhueng kacoehtanawk mah, Benjamin nongpatanawk to hum o boih boeh pongah, kanghmat nongpanawk hanah kawbangah maw zu a lak pae o han?
17 Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
Nihcae mah, Israel acaeng thung hoiah acaeng anghmat ving han ai ah, kanghmat Benjamin kaminawk mah qawktoep o hanah, caa a sak o han oh.
18 My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
Toe Benjamin acaeng hanah a canu paek kami loe, khosak sethaih om nasoe, tiah Israel kaminawk mah lokkam o boeh pongah, aicae ih canunawk to nihcae han paek thai ai boeh.
19 Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
Toe khenah, Bethel aluek bang, Bethel hoi Shekem caehhaih loklam ni angyae bang hoi Lebonah aloih bangah kaom, Shiloh vangpui ah saning kruek Angraeng khaeah sak ih poih to oh, tiah a thuih o.
20 Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
To pongah nihcae mah Benjamin kaminawk to kawk o moe, Caeh oh loe, misur takha thungah anghawk oh;
21 A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
khenah, Shiloh ih tanglanawk hnawh han angzoh o naah, misur takha thung hoiah tacawt oh, Shiloh vangpui ih nongpatanawk to nangmacae han zu ah naeh oh loe, Benjamin prae ah caeh o haih ah.
22 Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
Ampa hoi a thangqoinawk mah kaicae khaeah na thui o nahaeloe, nihcae khaeah, Nihcae nuiah tahmenhaih tawn oh; misatuk nathung nihcae zu hanah nongpata maeto doeh a pathlung pae o ai boeh; nangcae mah nihcae ih zu ah oh hanah na canunawk to na paek o ai, to pongah lokkam ih baktiah zaehaih na tawn o mak ai, tiah ka thuih pae o han, tiah a naa o.
23 Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
A thuih pae o ih lok baktih toengah, Benjamin kaminawk mah sak o; kami boih mah kahnawh tanglanawk to angmacae zu hanah naeh o moe, angmacae qawktoephaih prae ah caeh o haih; kamro vangpui to pathoep o moe, to ah khosak o let.
24 A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
To naah Israel kaminawk loe to ahmuen hoiah tacawt o moe, angmacae acaeng kaminawk hoi angmacae qawktoephaih ahmuen ah amlaem o boih.
25 Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.
To nathuem ah Israel kaminawk loe siangpahrang tawn o ai vop; kami boih mah angmacae mikhnukah hoih, tiah a poek o ih baktih toengah hmuen to a sak o.
