Sudcov 20
1 I vyšli všickni synové Izraelští, a shromáždilo se všecko množství jednomyslně od Dan až do Bersabé, i země Galád, k Hospodinu do Masfa.
Pea naʻe toki ʻalu ai kituʻa ʻae fānau ʻa ʻIsileli, pea kātoa fakataha ʻae kakai ʻo loto taha, mei Tani ʻo aʻu ki Peasipa, mo e fonua ko Kiliati, kia Sihova ʻi Misipa.
2 Kdežto postavili se přední všeho lidu, všecka pokolení Izraelská v shromáždění lidu Božího, čtyřikrát sto tisíc lidu pěšího válečného.
Pea naʻe haʻu foki ʻae kakai mālohi kotoa pē, ʻi he ngaahi faʻahinga kotoa pē ʻo ʻIsileli ki he fakataha ʻoe kakai ʻoe ʻOtua, ko e kau tangata tau ʻe toko fā kilu naʻe toʻo heletā.
3 (Uslyšeli pak synové Beniamin, že by sešli se synové Izraelští v Masfa.) I řekli synové Izraelští: Povězte, kterak se stala nešlechetnost ta?
(Pea naʻe fanongo ʻae fānau ʻa Penisimani kuo ʻalu hake ki Misipa ʻae fānau ʻa ʻIsileli.) Pea naʻe pehē ʻe he fānau ʻa ʻIsileli, “Tala kiate kimautolu, naʻe fēfeeʻi ʻae angakovi ni?’
4 I odpověděv muž Levíta, manžel ženy zamordované, řekl: Do Gabaa kteréž jest Beniaminovo, přišel jsem s ženinou svou, abych tam přenocoval.
Pea naʻe lea ʻae tangata Livai, ʻaia ko e husepāniti ʻoe fefine naʻe fakapoongi, ʻo ne pehē, “Naʻaku hoko ki Kipea ʻaia ʻoku kau mo Penisimani, ko au mo hoku uaifi, ke mau mohe.
5 Tedy povstavše proti mně muži Gabaa, obklíčili mne v domě v noci, myslíce mne zamordovati, ženinu pak mou trápili, tak že umřela.
Pea naʻe tuʻu hake ʻae kau tangata Kipea kiate au, ʻonau ʻohofi mo kāpui ʻae fale ʻi he poʻuli, ʻonau tokanga ke tāmateʻi au: pea naʻa nau tohotoho ʻa hoku uaifi, pea ne mate ia.
6 Pročež vzav ženinu svou, rozsekal jsem ji na kusy, a rozeslal jsem ji do všech krajin dědictví Izraelského; nebo nešlechetnosti a mrzkosti se dopustili v Izraeli.
Pea naʻaku toʻo hoku uaifi ʻo tafatafaʻi, pea ʻave ia ki he fonua kotoa pē ʻoe tofiʻa ʻo ʻIsileli: he kuo nau fai ʻae angahala mo e meʻa kovi lahi ʻi ʻIsileli.
7 Aj, všickni vy synové Izraelští jste; považte toho mezi sebou, a raďte se o to.
Vakai, ko e fānau ʻa ʻIsileli ʻakimoutolu kotoa pē; mou fakahā ʻi heni homou loto, mo hoʻomou fakakaukau.”
8 A povstav všecken lid jednomyslně, řekli: Nenavrátí se žádný z nás do příbytku svého, aniž odejde kdo do domu svého.
Pea naʻe tuʻu hake loto taha pe ʻae kakai kotoa pē, ʻo pehē, “ʻE ʻikai ʻalu ha tau niʻihi ki fale, pea ʻe ʻikai ha tau taha ʻe afe ki hono fale.
9 Ale nyní toto učiníme Gabaa, losujíce proti němu.
Ka ko eni ʻae meʻa te tau fai ki Kipea; te tau fai ʻae talotalo ʻo ʻalu hake ki ai;
10 Vezmeme deset mužů ze sta po všech pokoleních Izraelských, a sto z tisíce, a tisíc z desíti tisíců, aby dodávali potravy lidu, kterýž by přitáhna do Gabaa Beniaminova, pomstil všech nešlechetností jeho, kterýchž se dopustilo v Izraeli.
Pea te tau fili ʻae kau tangata ʻe toko hongofulu mei he toko teau ʻi he ngaahi faʻahinga kotoa pē ʻo ʻIsileli, mo e toko teau ʻi he toko afe, mo e toko afe mei he toko mano kotoa pē, koeʻuhi kenau tokonaki meʻakai ki he kakai, koeʻuhi ka nau ka hoko ki Kipea ʻo Penisimani, kenau fai ʻo fakatatau ki he angakovi kuo nau fai ʻi ʻIsileli.”
11 I sebrali se všickni muži Izraelští na to město, snesše se za jednoho člověka.
Ko ia naʻe kātoa ʻae kau tangata kotoa pē ʻo ʻIsileli ʻo tuʻu hake ki he kolo, ʻonau kau loto taha ʻo hangē ko e tangata pē taha.
12 Poslala pak pokolení Izraelská muže do všech čeledí synů Beniamin, řkouce: Jaký to zlý skutek stal se mezi vámi?
Pea naʻe fekau ʻe he ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli ʻae kau tangata ki he faʻahinga kātoa ʻo Penisimani, ʻo pehē, “Ko e hā ʻae angakovi ni ʻaia kuo fai ʻiate kimoutolu?
13 Nyní tedy vydejte ty muže bezbožné, kteříž jsou v Gabaa, ať je zbijeme a odejmeme zlé z Izraele. Ale nechtěli Beniaminští slyšeti hlasu bratří svých, synů Izraelských.
Pea ko eni, tuku mai kiate kimautolu ʻae kau tangata, ʻae fānau ʻoe kovi, ʻaia ʻoku ʻi Kipea, koeʻuhi ke mau tāmateʻi ʻakinautolu, kae fakangata ʻae kovi mei ʻIsileli.” Ka naʻe ʻikai tokanga ʻe he fānau ʻa Penisimani ki he lea ʻa honau kāinga ko e fānau ʻa ʻIsileli.
14 Nýbrž shromáždili se synové Beniamin z měst svých do Gabaa, aby vytáhli k boji proti synům Izraelským.
Ka naʻe fakakātoa fakataha ʻakinautolu ʻe he fānau ʻa Penisimani mei he ngaahi kolo ki Kipea, kenau ʻalu ʻo tauʻi ʻae fānau ʻa ʻIsileli.
15 Toho dne načteno jest synů Beniamin z měst jejich dvadceti šest tisíc mužů bojovných, kromě obyvatelů Gabaa, jichž načteno bylo šest set mužů vybraných.
Pea naʻe lau ʻae fānau ʻa Penisimani ʻi he kuonga ko ia mei he ngaahi kolo, ko e toko ua mano mo e toko ono afe, ko e kau tangata naʻe toʻo heletā, ka naʻe kehe ʻae kakai ʻo Kipea, ʻaia ko honau tokolahi ko e kau tangata ʻe toko fitungeau kuo fili.
16 Mezi kterýmžto vším lidem bylo sedm set mužů vybraných, neužívajících pravé ruky své, z nichž každý z praku kamením házeli k vlasu, a nechybovali se.
Pea ʻi he kakai ni kotoa pē naʻe ʻi ai ʻae kau tangata ongoongo ʻe toko fitungeau naʻe nima hema; naʻe poto kotoa pē ʻakinautolu ʻi he makatā, pea naʻa mo e laulahi ʻo ha foʻi louʻulu ʻe taha, naʻe ʻikai ke hala ai.
17 Mužů pak Izraelských načteno jest kromě Beniaminských čtyřikrát sto tisíc mužů bojovných; všickni tito byli muži udatní.
Pea naʻe lau hono toe ʻoe kakai ʻIsileli, kae tuku kehe ʻa Penisimani, ko e kau tangata ʻe toko fā kilu naʻe faʻa toʻo ʻae heletā; ko kinautolu ni kotoa pē ko e kau tangata tau.
18 Vstavše pak, brali se do domu Boha silného, a tázali se Boha, a řekli synové Izraelští: Kdo z nás půjde napřed k boji proti synům Beniamin? I řekl Hospodin: Juda půjde napřed.
Pea naʻe tuʻu hake ʻae fānau ʻa ʻIsileli, pea ʻalu hake ki he fale ʻoe ʻOtua, ʻonau kole ʻae poto ʻi he ʻOtua, ʻo pehē, “Ko hai ʻiate kimautolu ʻe ʻalu ʻo muʻomuʻa hake ki he tau ʻo tuʻu hake ki he fānau ʻa Penisimani?” Pea pehē ʻe Sihova, “Ke ʻalu muʻomuʻa ʻa Siuta.”
19 A tak ráno vstavše synové Izraelští, položili se proti Gabaa.
Pea naʻe tuʻu hake ʻae fānau ʻa ʻIsileli ʻi he ʻapongipongi, pea teu tau ki Kipea.
20 I táhli muži Izraelští k boji proti synům Beniamin, a sšikovali se muži Izraelští k bitvě proti Gabaa.
Pea ʻalu kituʻa ʻae kau tangata ʻo ʻIsileli ke tauʻi ʻa Penisimani; pea naʻe fakanofo ʻae tau ʻae fānau ʻa ʻIsileli ke tauʻi ʻakinautolu ʻi Kipea.
21 Vyšedše pak synové Beniamin z Gabaa, porazili z Izraele toho dne dvamecítma tisíc mužů na zem.
Pea naʻe haʻu kituaʻā ʻae fānau ʻa Penisimani mei Kipea, ʻonau tā hifo ki he kelekele ʻi he kau ʻIsileli ʻi he ʻaho ko ia ʻae toko ua mano mo e toko ua afe.
22 A posilnivše se muži lidu Izraelského, spořádali se zase k boji na místě, na kterémž se prvního dne zřídili.
Pea naʻe fakaʻaiʻai ʻakinautolu ʻe he kau tangata ʻIsileli, ʻo toe fakalanga ʻae tau ʻi he potu ko ia naʻa nau tali teuteu ai ʻi he ʻuluaki ʻaho.
23 Prvé pak šli synové Izraelští, a plakali před Hospodinem až do večera. I tázali se Hospodina těmi slovy: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho? Odpověděl Hospodin: Jděte proti nim.
(Pea naʻe ʻalu hake ʻae fānau ʻa ʻIsileli ʻo tangi ʻi he ʻao ʻo Sihova ʻo aʻu ki he efiafi, pea kole ʻae fakakaukau ʻia Sihova, ʻo pehē, “Te u toe ʻalu ke tauʻi ʻa Penisimani ko hoku tokoua?” Pea pehē ʻe Sihova, “ʻAlu hake ʻo tauʻi ia.”)
24 Tedy potýkali se synové Izraelští s syny Beniamin druhého dne.
Pea naʻe ʻunuʻunu atu ʻae fānau ʻa ʻIsileli ke tauʻi ʻae fānau ʻa Penisimani ʻi hono ua ʻoe ʻaho.
25 A vyšedše synové Beniamin z Gabaa na ně druhého dne, porazili z synů Izraelských opět osmnácte tisíc mužů na zem, vše mužů bojovných.
Pea naʻe ʻalu kituʻa ʻa Penisimani mei Kipea ke tauʻi ʻakinautolu ʻi hono ua ʻoe ʻaho, pea toe tā hifo ki he kelekele ʻi he fānau ʻa ʻIsileli ʻae tokotaha mano mo e toko ua afe; ko e kau toʻo heletā ʻakinautolu kotoa pē.
26 Protož vstoupili všickni synové Izraelští a všecken lid, a přišli do domu Boha silného. I plakali, usadivše se tam před Hospodinem, a postili se toho dne až do večera; obětovali též oběti zápalné a pokojné před Hospodinem.
Pea naʻe toki ʻalu hake ʻae fānau kotoa pē ʻa ʻIsileli, mo e kakai kotoa pē, ʻo hoko ki he fale ʻoe ʻOtua, ʻo tangi, ʻonau nofo ʻi ai ʻi he ʻao ʻo Sihova, ʻo ʻaukai ʻi he ʻaho ko ia ʻo aʻu ki he efiafi, pea naʻe ʻatu ʻae ngaahi feilaulau tutu mo e ngaahi feilaulau fakalelei ʻi he ʻao ʻo Sihova.
27 I tázali se synové Izraelští Hospodina, (nebo tu byla truhla smlouvy Boží v těch dnech,
Pea naʻe fehuʻi ʻae fānau ʻa ʻIsileli kia Sihova, (he naʻe ʻi ai ʻae puha ʻoe fuakava ʻoe ʻOtua ʻi he ngaahi ʻaho ko ia.
28 A Fínes syn Eleazara, syna Aronova, stál před ní v ten čas, ) řkouce: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho, čili tak necháme? Odpověděl Hospodin: Jděte, nebo zítra dám je v ruku vaši.
Pea naʻe tuʻu ʻi hono haʻohaʻonga ʻo ia ʻa Finiasi, ko e foha ʻo ʻEliesa, ko e foha ʻo ʻElone, ʻi he ngaahi ʻaho ko ia, ) ʻo pehē, “Te u toe ʻalu kituʻa ke tauʻi ʻae fānau ʻa Penisimani ko hoku tokoua, pe te u tukuā?” Pea pehē ʻe Sihova, “ʻAlu hake; he te u tukuange ʻakinautolu ki ho nima ʻapongipongi.”
29 Tedy Izraelští zdělali zálohy proti Gabaa všudy vůkol.
Pea naʻe fakatoka ʻae malumu ʻe ʻIsileli ke takatakai ʻa Kipea.
30 I šli synové Izraelští proti synům Beniamin dne třetího, a sšikovali se proti Gabaa, jako prvé jednou i podruhé.
Pea naʻe ʻalu hake ʻae fānau ʻa ʻIsileli ke tauʻi ʻae fānau ʻa Penisimani ʻi hono tolu ʻoe ʻaho, ʻonau fokotuʻu teuteu pē ʻakinautolu ki Kipea, ʻo hangē ko ia naʻa nau fai.
31 Vyšedše pak synové Beniamin proti lidu, odtrhli se od města, a počali bíti a mordovati lidu, jako prvé jednou i druhé po stezkách, (z nichž jedna šla k Bethel a druhá do Gabaa), i po poli, a zbili okolo třidcíti mužů z Izraele.
Pea naʻe ʻalu kituʻa ʻae fānau ʻa Penisimani ke tauʻi ʻae kakai, pea kuo matoho ʻakinautolu mei he kolo: pea naʻa nau kamata teʻia ʻae kakai, ʻo tāmateʻi, ʻo hangē ko ʻenau fuofua fai, ʻi he ngaahi hala lahi, (ʻa ia ko e hala ʻe taha ki he fale ʻoe ʻOtua, mo e taha ki Kipea ʻi he ngoue, ) ko e kau tangata ʻIsileli ʻe toko tolungofulu nai.
32 A řekli synové Beniamin: Padají před námi jako i prvé. Synové pak Izraelští řekli byli: Utíkejme, abychom je odtrhli od města až k stezkám.
Pea pehē ʻe he fānau ʻa Penisimani, “Kuo tā hifo ʻakinautolu ʻi hotau ʻao, ʻo hangē ko hono fuofua fai.” Ka naʻe pehē ʻe he fānau ʻa ʻIsileli, “Tau hola, pea tohoaki ʻakinautolu mei he kolo ki he ngaahi hala lahi.”
33 A v tom všickni synové Izraelští vstavše z místa svého, sšikovali se v Baltamar; zálohy také Izraelovy vyskočily z místa svého z trávníků Gabaa.
Pea naʻe tuʻu hake ʻae kau tangata kotoa pē mei honau potu, pea tali tau pe ʻakinautolu ʻi Peali tama: pea naʻe hiki ʻae malumu mei honau ngaahi potu, ʻio, mei he ngaahi ngoue mohuku ʻo Kipea,
34 Tedy vyšlo proti Gabaa deset tisíc mužů vybraných ze všeho Izraele, a bitva se rozmáhala; oni pak nevěděli o tom, že je potkati mělo zlé.
Pea naʻa nau haʻu ke tauʻi ʻa Kipea ʻae kau tangata fili ʻe tokotaha mano mei ʻIsileli kotoa pē, pea naʻe fakamanavahē ʻae tau: ka naʻe ʻikai tenau ʻilo kuo ofi ʻae kovi kiate kinautolu.
35 I porazil Hospodin Beniamina před Izraelem, a zbili synové Izraelští z Beniaminských dne toho pětmecítma tisíc a sto mužů, vše bojovných.
Pea naʻe teʻia ʻa Penisimani ʻe Sihova ʻi he ʻao ʻo ʻIsileli: pea tāmateʻi ʻe he fānau ʻa ʻIsileli ʻi he ʻaho ko ia ʻae toko ua mano mo e toko nima afe mo e toko teau ʻi he kakai Penisimani: naʻe toʻo heletā ʻakinautolu kotoa pē.
36 A vidouce synové Beniamin, že by poraženi byli, (nebo muži Izraelští ustupovali z místa Beniaminským, ubezpečivše se na zálohy, kteréž zdělali proti Gabaa.
Pea kuo mamata ʻae fānau ʻa Penisimani kuo teʻia ʻakinautolu: he naʻe matamata hola ʻae kau tangata ʻIsileli ʻi he ʻao ʻoe kau Penisimani, koeʻuhi naʻa nau falala ki he malumu naʻe toka ʻaia naʻa nau tuku ʻo ofi ki Kipea.
37 Zálohy pak pospíšily a obořily se na Gabaa, a rozvláčně troubivše zálohy, zbily všecko město ostrostí meče.
Pea naʻe fai fakatoʻotoʻo ʻe he malumu, ʻo ʻoho atu ki Kipea; pea ʻalu atu pē ʻae malumu, ʻo teʻia ʻae kolo kotoa pē ʻaki ʻae mata ʻoe heletā.
38 Měli pak muži Izraelští s zálohami jistý čas uložený, aby když by oni zapálili město,
Pea ko eni, naʻe ai ʻae fakaʻilonga naʻe fokotuʻu ʻe he kau tangata ʻIsileli mo e malumu, koeʻuhi ke nau tutu ʻae afi ke ulo lahi mo e ʻohuafi ke ʻalu hake mei he kolo.
39 Obrátili se synové Izraelští k boji. Beniaminští pak počali bíti a mordovati, a zbili z synů Izraelských okolo třidcíti mužů; nebo řekli: Jistě že padají před námi jako v první bitvě.
Pea ʻi he kamata hola ʻa ʻIsileli ʻi he tau, pea kamata taaʻi ʻakinautolu ʻe Penisimani, pea tāmateʻi ʻi he kau tangata ʻIsileli ʻae kau tangata ʻe toko tolungofulu nai: he naʻa nau pehē, “Ko e moʻoni kuo tā hifo ʻakinautolu ʻi hotau ʻao, ʻo hangē ko e ʻuluaki tau.”
40 Oheň pak počal vzhůru jíti z města, a sloup dymový. A ohlédše se Beniaminští zpět, uzřeli, an vstupuje oheň města k nebi.)
Pea ʻi he kamata ʻalu hake ʻae ulo afi mei he kolo mo e ngaahi pou ʻohuafi, pea tangaki kimui ʻae kau Penisimani ʻo sio kimui ʻiate kinautolu, pea vakai, kuo ʻalu hake ki langi ʻae ulo ʻoe kolo.
41 A že muži Izraelští obrátili se, i zděšeni jsou muži Beniamin, nebo viděli, že zahynutí jim nastává.
Pea ʻi he tafoki ʻae kakai ʻIsileli, naʻe ofo ʻae kau Penisimani: he naʻa nau vakai kuo hoko ʻae kovi kiate kinautolu.
42 I utíkali před muži Izraelskými cestou ku poušti, a bojovníci postihali je, a kteří z měst vyšli, mordovali je mezi sebou.
Ko ia naʻa nau fulituʻa, ki he kau tangata ʻIsileli ʻi he hala ki he toafa; ka naʻe lavaʻi ʻakinautolu ʻe he tau; pea mo kinautolu naʻe hola kituʻa mei he ngaahi kolo naʻa nau tāmateʻi ʻi honau lotolotonga.
43 A tak obklíčili Beniaminské, a honili i porazili je, od Manuha až naproti Gabaa k východu slunce.
Naʻe pehē ʻenau ʻākilotoa ʻae kau Penisimani ʻo takatakai, pea tuli ʻakinautolu, ʻo malakaki faingofua hifo ʻakinautolu ʻo hangatonu ki Kipea ʻo hanga ki he hopoʻangalaʻā.
44 Tedy padlo Beniaminských osmnácte tisíc mužů; všickni ti byli muži silní.
Pea naʻe tō ai ʻae kau tangata Penisimani ko e tokotaha mano mo e toko valu afe; ko e kau tangata toʻa ʻakinautolu kotoa pē.
45 Těch pak, kteříž obrátivše se, utíkali na poušť k skále Remmon, zpaběrovali po cestách pět tisíc mužů; potom honili je až k Gidom, a zbili z nich dva tisíce mužů.
Pea naʻa nau tafoki ʻo hola atu ki he toafa ki he maka ko Limoni: pea naʻa nau tāmateʻi ʻi he ngaahi hala lahi ʻae kau tangata ʻe toko nima afe; pea naʻe tuli mālohi ʻakinautolu ʻo aʻu ki Kitomi, pea naʻe tāmateʻi ʻae toko ua afe ʻokinautolu.
46 A tak bylo všech, kteříž padli v ten den z Beniaminských, pětmecítma tisíc mužů bojovných, vše mužů silných.
Ko ia ko kinautolu kotoa pē naʻe tō ʻi he kakai Penisimani ʻi he ʻaho ko ia ko e kau tangata ʻe toko ua mano, mo e toko nima afe ʻaia naʻe toʻo heletā: ko e kau tangata toʻa ʻakinautolu kotoa pē.
47 I obrátilo se na poušť a uteklo k skále Remmon šest set mužů, kteříž zůstali v skále Remmon za čtyři měsíce.
Ka naʻe tafoki ʻae kau tangata ʻe toko onongeau ʻo hola ki he toafa ʻo aʻu ki he maka ko Limoni, pea ne nau nofo ʻi he maka ko Limoni ʻi he māhina ʻe fā.
48 Potom muži Izraelští navrátili se k synům Beniamin, a zbili je ostrostí meče, tak lidi v městech jako hovada, i všecko, což nalezeno bylo; také i všecka města, kteráž ještě pozůstávala, ohněm vypálili.
Pea naʻe toe tafoki kimui ʻae kau tangata ʻo ʻIsileli ki he fānau ʻa Penisimani, ʻo teʻia ʻakinautolu ʻaki ʻae mata ʻoe heletā, ʻae kau tangata ʻoe kolo kotoa pē, mo e fanga manu, mo e meʻa kotoa pē naʻa nau ʻilo: pea naʻa nau tutu foki ʻae kolo kotoa pē naʻa nau hoko ki ai ʻaki ʻae afi.
