< Sudcov 16 >

1 Odšel pak Samson do Gázy, a uzřev tam ženu nevěstku, všel k ní.
Pea naʻe ʻalu ʻa Samisoni ki Kesa, ʻo ne mamata ʻi ai ki he fefine angahala, pea ʻalu ia kiate ia.
2 I povědíno obyvatelům Gázy: Samson přišel sem. Kteříž obeslavše se, střáhli na něj v bráně města přes celou noc, a stavěli se tiše té celé noci, řkouce: Až ráno zabijeme jej.
Pea naʻe tala ki he kakai Kesa, ʻo pehē, Kuo haʻu ʻa Samisoni ki heni. Pea naʻa nau ʻāʻi ʻa Samisoni ʻi ai, pea naʻe toka ʻae malumu kiate ia ʻi he pō kotoa ko ia ʻi he matapā ʻoe kolo, ʻonau longo pe ʻi he pō kotoa, ko ʻenau pehē, “ʻI he ʻapongipongi ʻoka ʻaho, te tau tāmateʻi ia.”
3 Spal pak Samson až do půl noci, a o půl noci vstal, a pochytiv vrata brány městské s oběma veřejemi a s závorou, vložil na ramena svá a vnesl je na vrch hory, kteráž byla naproti Hebronu.
Pea naʻe mohe ʻa Samisoni ʻo aʻu ki he tuʻuapō, pea ʻi heʻene tuʻuapō, naʻe tuʻu ʻa Samisoni, ʻo ne ʻave ʻae matapā lōua ʻoe kolo, mo hono ongo pou, pea ʻalu mo ia, mo hono fakamaʻu kotoa pē, pea naʻa ne hili ia ki hono uma, pea fua hake kotoa pē ki he tumutumu ʻoe moʻunga ʻoku ʻi he ʻao ʻo Hepeloni.
4 Potom pak zamiloval ženu v údolí Sorek, jejíž jméno bylo Dalila.
Pea hili ia, pea pehē, naʻe ʻofa ia ki he fefine ʻi he teleʻa ʻo Soleki, ʻaia naʻe hingoa ko Tilila.
5 I přišli knížata Filistinská k ní a řekli jí: Oklamej ho a zvěz, v čem jest síla jeho tak veliká, a jak bychom přemohli jej, abychom svížíce, skrotili jej; tobě pak jeden každý z nás dáme tisíc a sto lotů stříbra.
Pea naʻe haʻu ʻae houʻeiki ʻoe kau Filisitia kiate ia, ʻonau pehē kiate ia, “Ke ke fakakolekole kiate ia, pea vakai pe ʻoku tuʻu ʻi he hā ʻene mālohi lahi, pea ko e hā ʻae meʻa ko ia te mau lavaʻi ai ia, koeʻuhi ke mau haʻi ia pea fakavaivaiʻi ia: pea te mau taki taha ʻatu kiate koe ha konga siliva ʻe taha afe ma teau.”
6 Tedy řekla Dalila Samsonovi: Prosím, oznam mi, v čem jest tak veliká síla tvá, a čím bys svázán a zemdlen býti mohl?
Pea naʻe pehē ʻe Tilila kia Samisoni, “ʻOku ou kole kiate koe, tala mai kiate au, ʻOku ʻi he hā ʻa ho mālohi lahi, pea ʻe faʻa haʻi koe ʻaki ʻae ha ke fakavaivai koe.”
7 Odpověděl jí Samson: Kdyby mne svázali sedmi houžvemi surovými, kteréž ještě neuschly, tedy zemdlím, a budu jako jiný člověk.
Pea naʻe pehē ʻe Samisoni kiate ia, “Kapau tenau haʻi ʻaki au ʻae afo mata ʻe fitu ʻaia naʻe ʻikai tauaki te u vaivai ai ʻo hangē ko ha tangata kehe.”
8 I přinesli jí knížata Filistinská sedm houžví surových, kteréž ještě neuschly, a svázala ho jimi.
Pea naʻe toki ʻomi kiate ia ʻe he houʻeiki ʻoe kau Filisitia ʻae afo mata ʻe fitu ʻaia naʻe ʻikai tauaki, pea naʻa ne haʻi ʻaki ia.
9 (V zálohách pak nastrojeni byli někteří u ní v komoře.) I řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. A on roztrhl houžve, jako by přetrhl nit koudelnou, přistrče k ohni, a není poznána síla jeho.
Pea naʻe tuʻu teuteu ʻi ai ʻae kau tangata, ʻo nofo mo ia ʻi he potu fale. Pea naʻe pehē ʻe ia kiate ia, “Samisoni kuo hoko ʻae kau Filisitia kiate koe.” Pea naʻe motumotuhi ʻe ia ʻae ngaahi afo, ʻo hangē ko e motu ha foʻi filo vaivai ʻoka lave ki ai ʻae afi. Pea ko ia naʻe ʻikai ʻilo ai ʻene mālohi.
10 Tedy řekla Dalila Samsonovi: Aj, oklamals mne a lživě jsi mi mluvil. Prosím, oznam mi nyní, čím bys mohl svázán býti?
Pea naʻe pehē ʻe Tilila kia Samisoni, “Vakai, kuo ke manuki kiate au, ʻo lea loi kiate au: ko eni, ʻoku ou kole kiate koe, ke ke tala mai kiate au ʻaia ʻe faʻa haʻi ʻaki koe.”
11 Kterýž odpověděl jí: Kdyby mne tuze svázali novými provazy, jimiž by ještě nic děláno nebylo, tedy zemdlím a budu jako kdokoli jiný z lidí.
Pea pehē ʻe ia kiate ia, “Kapau tenau haʻi au ʻaki ʻae ngaahi maea foʻou ʻaia naʻe ʻikai ngāueʻaki, te u vaivai ai, ʻo hoko ʻo hangē ko e tangata kehe.”
12 I vzala Dalila provazy nové a svázala ho jimi, a řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. (Zálohy pak nastrojeny byly v komoře.) I roztrhl je na rukou svých jako nitku.
Ko ia naʻe toe ʻai ʻe Tilila ʻae ngaahi maea foʻou, pea haʻi ʻaki ia, ʻo ne pehē kiate ia, “Samisoni kuo ʻiate koe ʻae kau Filisitia.” Pea naʻe ʻi ai ʻae kau toitoi naʻe nofo mo ia ʻi he potu fale. Pea naʻa ne motuhi ia mei hono nima ʻo hangē ha foʻi filo tuitui.
13 Tedy řekla Dalila Samsonovi: Až dosavad jsi mne svodil, a mluvils mi lež. Pověziž mi, čím bys svázán býti mohl. Odpověděl jí: Kdybys přivila sedm pramenů z vlasů hlavy mé k vratidlu tkadlcovskému.
Pea pehē ʻe Tilila kia Samisoni, “Kuo ke fai manuki pē kiate au pea lea loi mai: tala mai kiate au, ʻe haʻi koe ʻaki ʻae hā?” Pea naʻe pehē ʻe ia kiate ia, “Kapau te ke fī ha vāhenga louʻulu ʻe fitu ʻo hoku ʻulu fakataha mo e lalanga.”
14 Což učinivši, zarazila hřebem, a řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. A procítiv ze sna svého, vytrhl hřeb, osnovu i s vratidlem.
Pea naʻa ne fakamaʻu ʻaki ia ʻae faʻo ʻo ne pehē kiate ia, “Samisoni kuo ʻiate koe ʻae kau Filisitia.” Pea naʻe ʻā hake ia mei heʻene mohe, pea ne ʻalu ia mo e faʻo ʻoe fuʻu ʻakau, pea mo e lalanga.
15 Opět řekla jemu: Kterak ty pravíš: Miluji tě, poněvadž srdce tvé není se mnou? Již jsi mne potřikrát oklamal a neoznámils mi, v čem jest tak veliká síla tvá.
Pea pehē ʻe ia kiate ia, “ʻOku fēfē hoʻo pehē, ʻOku ou ʻofa kiate koe, ka ʻoku ʻikai ʻiate au hoʻo ʻofa? Kuo ke kākaaʻi au ʻo liunga tolu, pea ʻoku teʻeki siʻi tala kiate au pē ʻoku tuʻu ʻi he hā ʻa hoʻo mālohi lahi.”
16 Když tedy trápila jej slovy svými každého dne, a obtěžovala jej, umdlena jest duše jeho, jako by již měl umříti.
Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene taukave ʻene lea kiate ia ʻi he ʻaho kotoa pē ʻo fakafiuʻi ia, naʻe mamahi ai hono laumālie ʻo tei mate;
17 I otevřel jí cele srdce své a řekl jí: Břitva nevešla nikdy na hlavu mou, nebo Nazarejský Boží jsem od života matky své. Kdybych oholen byl, odešla by ode mne síla má, a zemdlel bych a byl jako jiný člověk.
Ko ia naʻa ne fakahā kiate ia hono loto kotoa pē, ʻo ne pehē kiate ia, “Naʻe ʻikai hoko ha tele ki hoku ʻulu; he ko e Fakamavahe au ki he ʻOtua mei he manāva ʻo ʻeku faʻē: kapau ʻe tekefua au, pea ʻe mole ai ʻeku mālohi ʻiate au, pea te u hoko ʻo vaivai, pea te u hangē ko e tangata kehe.”
18 Viduci pak Dalila, že by cele otevřel jí srdce své, poslala a zavolala knížat Filistinských těmi slovy: Poďte ještě jednou, nebo otevřel mi cele srdce své. Tedy přišli knížata Filistinská k ní, nesouce stříbro v rukou svých.
Pea ʻi he mamata ʻe Tilila kuo ne fakahā kiate ia hono loto kotoa, naʻe fekau ia ʻo ui ke haʻu ʻae houʻeiki ʻoe kau Filisitia, ʻo ne pehē, “Mou haʻu ke toe tā tuʻo taha, he kuo ne fakahā kiate au ʻa hono loto kotoa.” Pea naʻe haʻu ai ʻae ngaahi ʻeiki ʻoe kau Filisitia kiate ia, pea naʻe ʻomi ʻae ngaahi paʻanga ʻi honau nima.
19 I uspala ho na klíně svém a povolala holiče, i dala oholiti sedm pramenů vlasů hlavy jeho. I počala jím strkati, když odešla od něho síla jeho.
Pea naʻa ne fakamohe ia ki hono tui; pea naʻa ne ui ke haʻu ha tangata, ke ne tele ke ʻosi hono tope louʻulu ʻe fitu; pea naʻa ne kamata fakavaivai ia, pea naʻe mole ʻene mālohi ʻiate ia.
20 A řekla: Filistinští na tě, Samsone. Procítiv pak ze sna svého, řekl: Vyjdu jako i prvé, a probiji se skrze ně. Nevěděl však, že Hospodin odstoupil od něho.
Pea pehē ʻe ia, “Samisoni, ʻoku ʻiate koe ʻae kau Filisitia.” Pea naʻe ʻā hake ia mei heʻene mohe, pea ne pehē, “Te u ʻalu atu ʻo hangē ko ʻeku faʻa ʻalu, ʻo tupetupeʻi au.” Pea naʻe ʻikai mahalo ʻe ia kuo ʻalu ʻa Sihova ʻiate ia.
21 Tedy javše ho Filistinští, vyloupili mu oči, a dovedše ho do Gázy, svázali jej dvěma řetězy železnými. A mlel v domě vězňů.
Ka naʻe puke ia ʻe he kau Filisitia, ʻonau kapeʻi hono mata, pea naʻe ʻohifo ia ki Kesa, pea haʻi ʻaki ia ʻae meʻa haʻi palasa; pea naʻe fai ʻe ia ʻae momosi meʻa ʻi he fale fakapōpula.
22 Potom počaly mu vlasy na hlavě odrostati po oholení.
Ka naʻe toe kamata tupu hono louʻulu ʻi he hili ʻene tekefua.
23 Knížata pak Filistinská shromáždili se, aby obětovali obět velikou bohu svému Dágonovi a aby se veselili; nebo řekli: Dalť jest bůh náš v ruce naše Samsona nepřítele našeho.
Pea naʻe fakataha ʻae ngaahi ʻeiki ʻoe kau Filisitia koeʻuhi kenau ʻatu ha feilaulau lahi kia Takoni ko honau ʻotua, pea kenau fiefia: he naʻa nau pehē, “Kuo tuku ʻe hotau ʻotua ʻa Samisoni, ko hotau fili ki hotau nima.”
24 A když uzřel jej lid, chválili boha svého; nebo pravili: Dalť jest bůh náš v ruce naše nepřítele našeho a zhoubce země naší, kterýž mnohé z našich zmordoval.
Pea ʻi he mamata kiate ia ʻae kakai, naʻa nau fakamālō ki honau ʻotua: he naʻa nau pehē, “Kuo tuku ʻe hotau ʻotua ki hotau nima ʻa hotau fili, mo e fakaʻauha ʻo hotau fonua, ʻaia naʻa ne tāmateʻi hotau toko lahi.”
25 I stalo, když se rozveselilo srdce jejich, že řekli: Zavolejte Samsona, aby kratochvílil před námi. Tedy povolali Samsona z domu vězňů, aby hral před nimi; i postavili ho mezi sloupy.
Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he fiefia ʻo honau loto, naʻa nau pehē, “Ui ke haʻu ʻa Samisoni, koeʻuhi ketau fakavele kata ai.” Pea naʻa nau ui ke haʻu ʻa Samisoni mei he fale fakapōpula; pea naʻa ne fai meʻa fakakata ʻi honau ʻao, pea naʻa nau tuku ia ʻi he vahaʻa ʻoe ongo pou.
26 Nebo řekl Samson pacholeti, kteréž ho za ruku vodilo: Přiveď mne, ať mohu omakati sloupy, na nichž dům stojí, a zpodepříti se na ně.
Pea naʻe pehē ʻe Samisoni ki he tamasiʻi naʻe puke hono nima, “Tuku au ke u ala ki he ongo pou ʻaia ʻoku faʻaki ki ai ʻae fale, koeʻuhi ke u faʻaki ki ai.”
27 Dům pak plný byl mužů a žen, a byla tam všecka knížata Filistinská, ano i na vrchu okolo tří tisíc mužů a žen, kteříž dívali se, když Samson hral.
Pea ko eni, naʻe fonu ʻae fale ʻi he kau tangata mo e kau fefine; pea naʻe ʻi ai ʻae ngaahi houʻeiki kotoa pē ʻoe kakai Filisitia; pea naʻe nofo ʻi he tuʻafale ʻae kau tangata mo e kau fefine ʻe toko tolu afe nai, ke mamata ki he fai meʻa fakakata ʻa Samisoni.
28 I volal Samson k Hospodinu, a řekl: Panovníče Hospodine, prosím, rozpomeň se na mne, a posilni mne, žádám, toliko aspoň jednou, ó Bože, abych se jednou pomstíti mohl za své obě oči nad Filistinskými.
Pea naʻe hū ʻa Samisoni kia Sihova, ʻo ne pehē, “ʻE Sihova ko e ʻOtua, ʻoku ou kole kiate koe, ke ke manatuʻi au; ʻoku ou kole kiate koe, ʻE ʻOtua, ke ke fakamālohi au, ke tuʻo taha ni, koeʻuhi ke u totongi leva ni ki he kakai Filisitia koeʻuhi ko hoku ongo mata.”
29 Objav tedy Samson oba sloupy prostřední, na nichž dům ten stál, zpolehl na ně, na jeden pravou a na druhý levou rukou svou.
Pea naʻe puke ʻe Samisoni ki he ongo pou ʻe ua ʻi loto ʻaia naʻe falala ai ʻae fale, ʻaia naʻa na poupou hake ia, ko e taha ʻi hono nima toʻomataʻu, mo e taha ʻi hono toʻohema.
30 Potom řekl Samson: Nechť umře život můj s Filistinskými. A nalehl silně, i padl dům na knížata a na všecken lid, kterýž byl v něm; i bylo mrtvých, kteréž pobil on umíraje, více než těch, kteréž pobil, živ jsa.
Pea naʻe pehē ʻe Samisoni, “Tuku au ke u mate mo e kakai Filisitia.” Pea naʻa ne tulolo ʻi hono mālohi kotoa; pea naʻe holo ʻae fale ki he ngaahi houʻeiki, pea ki he kakai kotoa pē naʻe ʻi ai. Ko ia ko e mate naʻa ne tāmateʻi ʻi heʻene pekia naʻe tokolahi hake ʻiate kinautolu naʻa ne tāmateʻi ʻi heʻene moʻui.
31 Tedy přišli přátelé jeho, a všecken dům otce jeho, a vzavše jej, odešli, a pochovali jej mezi Zaraha a Estaol v hrobě Manue otce jeho. A on soudil lid Izraelský dvadceti let.
Pea naʻe ʻalu hifo ʻa hono ngaahi kāinga mo kinautolu kotoa pē ʻi he fale ʻo ʻene tamai, ke toʻo ia, ʻo ʻalu hake mo ia, pea naʻe fai hono putu ʻi he vahaʻa ʻo Sola mo Esitaoli ʻi he tanuʻanga ʻo ʻene tamai ko Manoa. Pea naʻa ne fakamaauʻi ʻe ia ʻa ʻIsileli ʻi he taʻu ʻe uofulu.

< Sudcov 16 >