Sudcov 11
1 Jefte pak Galádský byl muž udatný a byl syn ženy nevěstky, z níž zplodil Galád řečeného Jefte.
Now Jephthah the Gileadite was a mighty man of valor, and he was the son of a harlot, and Gilead begot Jephthah.
2 Ale i manželka Galádova naplodila mu synů, a když dorostli synové manželky té, vyhnali Jefte. Nebo řekli jemu: Nebudeš děditi v domě otce našeho, nebo jsi postranní ženy syn.
And Gilead's wife bore sons to him. And when his wife's sons grew up, they drove out Jephthah, and said to him, Thou shall not inherit in our father's house, for thou are the son of another woman.
3 Protož utekl Jefte od tváři bratří svých, a bydlil v zemi Tob; a sběhli se k Jefte lidé povaleči, a vycházeli s ním.
Then Jephthah fled from his brothers, and dwelt in the land of Tob. And vain fellows were gathered to Jephthah, and they went out with him.
4 Stalo se pak po těch dnech, že bojovali Ammonitští proti Izraelským.
And it came to pass after a while, that the sons of Ammon made war against Israel.
5 A když počali bojovati Ammonitští proti nim, odešli starší Galádští, aby zase přivedli Jefte z země Tob.
And it was so, that, when the sons of Ammon made war against Israel, the elders of Gilead went to fetch Jephthah out of the land of Tob.
6 I řekli k Jefte: Poď a buď vůdce náš, abychom bojovali proti Ammonitským.
And they said to Jephthah, Come and be our chief, that we may fight with the sons of Ammon.
7 Odpověděl Jefte starším Galádským: Zdaliž jste vy mne neměli v nenávisti, a nevyhnali jste mne z domu otce mého? Pročež tedy nyní přišli jste ke mně, když ssouženi jste?
And Jephthah said to the elders of Gilead, Did ye not hate me, and drive me out of my father's house? And why have ye come to me now when ye are in distress?
8 I řekli starší Galádští k Jefte: Proto jsme se nyní navrátili k tobě, abys šel s námi a bojoval proti Ammonitským, a byl nám všechněm obyvatelům Galádským za vůdce.
And the elders of Gilead said to Jephthah, For that reason we turned again to thee now, that thou may go with us, and fight with the sons of Ammon. And thou shall be our head over all the inhabitants of Gilead.
9 Tedy odpověděl Jefte starším Galádským: Poněvadž mne zase uvodíte, abych bojoval proti Ammonitským, když by mi je dal Hospodin v moc, budu-li vám za vůdce?
And Jephthah said to the elders of Gilead, If ye bring me home again to fight with the sons of Ammon, and Jehovah delivers them before me, shall I be your head?
10 I řekli starší Galádští k Jefte: Hospodin bude svědkem mezi námi, jestliže neučiníme vedlé slova tvého.
And the elders of Gilead said to Jephthah, Jehovah shall be witness between us. Surely according to thy word so will we do.
11 A tak šel Jefte s staršími Galádskými, a představil jej sobě lid za vůdci a kníže, a mluvil Jefte všecka slova svá před Hospodinem v Masfa.
Then Jephthah went with the elders of Gilead, and the people made him head and chief over them. And Jephthah spoke all his words before Jehovah in Mizpah.
12 Potom poslal Jefte posly k králi Ammonitskému s tímto poručením: Co máš ke mně, že jsi vytáhl na mne, abys bojoval proti zemi mé?
And Jephthah sent messengers to the king of the sons of Ammon, saying, What have thou to do with me, that thou have come to me to fight against my land?
13 I odpověděl král Ammonitský poslům Jefte: Že vzal Izrael zemi mou, když vyšel z Egypta, od Arnon až k Jaboku a až k Jordánu; protož nyní vrať mi ji pokojně.
And the king of the sons of Ammon answered to the messengers of Jephthah, Because Israel took away my land when he came up out of Egypt, from the Arnon even to the Jabbok, and to the Jordan. Now therefore restore those lands again peaceably.
14 Opět pak poslal Jefte posly k králi Ammonitskému,
And Jephthah sent messengers again to the king of the sons of Ammon.
15 A řekl jemu: Takto praví Jefte: Nevzalť Izrael země Moábské, ani země synů Ammonových.
And he said to him, Thus says Jephthah: Israel did not take away the land of Moab, nor the land of the sons of Ammon,
16 Ale když vyšli z Egypta, šel Izrael přes poušť až k moři Rudému, a přišel do Kádes.
but when they came up from Egypt, and Israel went through the wilderness to the Red Sea, and came to Kadesh,
17 Odkudž poslal Izrael posly k králi Edomskému, řka: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou. A nechtěl ho slyšeti král Edomský. Poslal také k králi Moábskému, a nechtěl povoliti. A tak zůstal Izrael v Kádes.
then Israel sent messengers to the king of Edom, saying, Let me, I pray thee, pass through thy land, but the king of Edom did not hearken. And in like manner he sent to the king of Moab, but he would not. And Israel abode in Kadesh.
18 Potom když šel přes poušť, obcházel zemi Edomskou a zemi Moábskou, a přišed od východu slunce zemi Moábské, položil se před Arnon, a nevešli na pomezí Moábské; nebo Arnon jest meze Moábských.
Then they went through the wilderness, and went around the land of Edom, and the land of Moab, and came by the east side of the land of Moab. And they encamped on the other side of the Arnon, but they did not come within the border of Moab, for the Arnon was the border of Moab.
19 Protož poslal Izrael posly k Seonovi králi Amorejskému, to jest, k králi Ezebon, a řekl jemu Izrael: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou až k místu svému.
And Israel sent messengers to Sihon king of the Amorites, the king of Heshbon. And Israel said to him, Let us pass, we pray thee, through thy land to my place.
20 Ale Seon nedověřoval Izraelovi, aby přejíti měl pomezí jeho. Protož shromáždil Seon všecken lid svůj, a položili se v Jasa, a bojoval proti Izraelovi.
But Sihon did not trust Israel to pass through his border, but Sihon gathered all his people together, and encamped in Jahaz, and fought against Israel.
21 I dal Hospodin Bůh Izraelský Seona i všecken lid jeho v ruku Izraelských, a porazili je. I opanoval dědičně Izrael všecku zemi Amorejského, té země obyvatele.
And Jehovah, the God of Israel, delivered Sihon and all his people into the hand of Israel, and they smote them. So Israel possessed all the land of the Amorites, the inhabitants of that country.
22 A tak opanovali všecko pomezí Amorejského od Arnon až k Jaboku a od pouště až k Jordánu.
And they possessed all the border of the Amorites, from the Arnon even to the Jabbok, and from the wilderness even to the Jordan.
23 Když tedy Hospodin Bůh Izraelský vyhladil Amorejského od tváři lidu svého Izraelského, proč ty chceš panovati nad ním?
So now Jehovah, the God of Israel, has dispossessed the Amorites from before his people Israel, and should thou possess them?
24 Zdaliž tím, což tobě dal Chámos bůh tvůj k vládařství, vládnouti nemáš? Takž, kterékoli vyhladil Hospodin Bůh náš od tváři naší, jejich dědictvím my vládneme.
Will thou not possess that which Chemosh thy god gives thee to possess? So whomever Jehovah our God has dispossessed from before us, them will we possess.
25 K tomu pak, zdali jsi ty čím lepší Baláka syna Seforova, krále Moábského? Zdali se kdy vadil s Izraelem? Zdali kdy bojoval proti nim?
And now are thou anything better than Balak the son of Zippor, king of Moab? Did he ever strive against Israel, or did he ever fight against them?
26 Ješto již bydlí Izrael v Ezebon a ve vsech jeho, i v Aroer, a ve vsech jeho, i ve všech městech, kteráž jsou při pomezí Arnon, za tři sta let. Proč jste jí neodjali v tak dlouhém času?
While Israel dwelt in Heshbon and its towns, and in Aroer and its towns, and in all the cities that are along by the side of the Arnon, three hundred years, why did ye not recover them within that time?
27 Protož ne já provinil jsem proti tobě, ale ty mně zle činíš, bojuje proti mně. Nechť soudí Hospodin soudce dnes mezi syny Izraelskými a mezi syny Ammonovými.
I therefore have not sinned against thee, but thou do me wrong to war against me. Jehovah, the Judge, be judge this day between the sons of Israel and the sons of Ammon.
28 Král pak Ammonitský neuposlechl slov Jefte, kteráž vzkázal jemu.
However the king of the sons of Ammon did not hearken to the words of Jephthah which he sent him.
29 V tom nadšen byl Jefte duchem Hospodinovým, i táhl skrze Galád a Manasse, prošel i Masfa v Galád, a z Masfy v Galád táhl proti Ammonitským.
Then the Spirit of Jehovah came upon Jephthah, and he passed over Gilead and Manasseh, and passed over Mizpeh of Gilead, and from Mizpeh of Gilead he passed over to the sons of Ammon.
30 (Učinil pak Jefte slib Hospodinu, a řekl: Jestliže jistotně dáš mi Ammonitské v ruku mou:
And Jephthah vowed a vow to Jehovah, and said, If thou will indeed deliver the sons of Ammon into my hand,
31 I stane se, že což by koli vyšlo ze dveří domu mého mně vstříc, když se vrátím v pokoji od Ammonitských, bude Hospodinovo, abych to obětoval v obět zápalnou.)
then it shall be, that whatever comes forth from the doors of my house to meet me, when I return in peace from the sons of Ammon, it shall be Jehovah's, and I will offer it up for a burnt offering.
32 Přitáhl tedy Jefte na Ammonitské, aby bojoval proti nim, a dal je Hospodin v ruku jeho.
So Jephthah passed over to the sons of Ammon to fight against them, and Jehovah delivered them into his hand.
33 I pobil je od Aroer, až kudy se jde do Mennit, dvadceti měst, a až do Abel vinic porážkou velikou velmi; a sníženi jsou Ammonitští před syny Izraelskými.
And he smote them from Aroer until thou come to Minnith, even twenty cities, and to Abelcheramim, with a very great slaughter. So the sons of Ammon were subdued before the sons of Israel.
34 Když se pak navracoval Jefte do Masfa k domu svému, aj, dcera jeho vyšla jemu vstříc s bubny a s houfem plésajících; kterouž měl toliko jedinou, aniž měl kterého syna aneb jiné dcery.
And Jephthah came to Mizpah to his house, and, behold, his daughter came out to meet him with timbrels and with dances. And she was his only child. Besides her he had neither son nor daughter.
35 Stalo se pak, že když uzřel ji, roztrhl roucha svá a řekl: Ach, dcero má, velices mne ponížila; nebo jsi z těch, jenž mne kormoutí, poněvadž jsem tak řekl Hospodinu, aniž budu moci odvolati toho.
And it came to pass, when he saw her, that he tore his clothes, and said, Alas, my daughter! Thou have brought me very low, and thou are one of those who trouble me, for I have opened my mouth to Jehovah, and I cannot go back.
36 Jemuž ona odpověděla: Můj otče, jestliže jsi tak řekl Hospodinu, učiň mi podlé toho, jakžs mluvil; kdyžť jen dal Hospodin pomstu nad nepřátely tvými, Ammonitskými.
And she said to him, My father, thou have opened thy mouth to Jehovah. Do to me according to that which has proceeded out of thy mouth, inasmuch as Jehovah has taken vengeance for thee on thine enemies, even on the sons of Ammon.
37 Řekla také otci svému: Nechť toliko toto obdržím: Odpusť mne na dva měsíce, ať jdu a vejdu na hory a opláči panenství svého, já i družičky mé.
And she said to her father, Let this thing be done for me: Let me alone two months, that I may depart and go down upon the mountains, and bewail my virginity, I and my companions.
38 Kterýž řekl: Jdi. I propustil ji na dva měsíce. Odešla tedy ona i družičky její, a plakala panenství svého na horách.
And he said, Go. And he sent her away for two months. And she departed, she and her companions, and bewailed her virginity upon the mountains.
39 A při dokonání dvou měsíců navrátila se k otci svému, a vykonal při ní slib svůj, kterýž byl učinil. Ona pak nepoznala muže. I byl ten obyčej v Izraeli,
And it came to pass at the end of two months, that she returned to her father, who did with her according to his vow which he had vowed, and she knew no man. And it was a custom in Israel,
40 Že každého roku scházívaly se dcery Izraelské, aby plakaly nad dcerou Jefte Galádského za čtyři dni v roce.
that the daughters of Israel went yearly to celebrate the daughter of Jephthah the Gileadite four days in a year.
