Józua 10
1 Uslyšev pak Adonisedech, král Jeruzalémský, že Jozue vzal město Hai, a jako proklaté zkazil je, ( nebo jakž učinil Jerichu a králi jeho, tak učinil Hai a králi jeho, ) a že pokoj učinili obyvatelé Gabaon s Izraelem, a bydlí u prostřed něho,
Karon si Adonizedek, nga hari sa Jerusalem, nakadungog nga nailog ni Josue ang Ai ug nalaglag gayod kini sa hingpit, sama sa iyang gibuhat sa Jerico ug sa hari niini. Ug nakadungog siya kung giunsa pagpakighigala sa katawhan sa Gibeon ngadto sa Israel ug namuyo uban kanila.
2 I bál se velmi, proto že město veliké bylo Gabaon, jako jedno z měst královských, a že bylo větší než Hai, a všickni muži jeho udatní.
Nangahadlok pag-ayo ang katawhan sa Jerusalem tungod kay ang Gibeon usa man ka dako nga siyudad kaniadto, sama sa usa sa harianon nga mga siyudad. Mas dako pa kini kay sa Ai, ug ang tanan nga mga kalalakin-an niini mga kusgan gayod nga mga manggugubat.
3 Protož poslal Adonisedech, král Jeruzalémský, k Ohamovi, králi Hebron, a k Faramovi, králi Jarmut, a k Jafiovi, králi Lachis, a k Dabirovi, králi Eglon, řka:
Busa nagpadala ug mensahe si Adonizedek, nga hari sa Jerusalem, ngadto kang Hoham, nga hari sa Hebron, kang Piram, nga hari sa Jarmut, kang Jafia, nga hari sa Lakis, ug kang Dabir, nga hari sa Eglon:
4 Sjeďte se ke mně, a pomozte mi, abychom dobyli Gabaon, proto že pokoj učinili s Jozue a s syny Izraelskými.
“Tungas kamo nganhi kanako ug tabangi ako. Sulongon nato ang Gibeon kay nakighigala man sila kang Josue ug sa katawhan sa Israel.”
5 I shromáždilo se a vytáhlo pět králů Amorejských, král Jeruzalémský, král Hebron, král Jarmut, král Lachis, král Eglon, oni i všecka vojska jejich, a položivše se u Gabaon, dobývali ho.
Ang lima ka mga hari sa mga Amorihanon; ang hari sa Jerusalem, sa Hebron, sa Jarmut, sa Lakis, ug ang hari sa Eglon, nanungas sila uban ang tanan nilang mga kasundalohan. Gilibotan nila ang Gibeon, ug gisulong nila kini.
6 Tedy poslali muži Gabaon k Jozue do ležení v Galgala, řkouce: Neodjímejž ruky své od služebníků svých; přitáhni rychle k nám, zachovej nás a spomoz nám; nebo sebrali se proti nám všickni králové Amorejští bydlící na horách.
Nagpadala ug mensahe ang katawhan sa Gibeon ngadto kang Josue ug sa mga kasundalohan nga anaa sa Gilgal. Miingon sila, “Pagdali! Ayaw ninyo kuhaa ang inyong mga kamot nganhi sa inyong mga sulugoon. Tungas dayon kamo dinhi kanamo ug luwasa kami. Tabangi kami, kay ang tanang hari sa mga Amorihanon nga nagpuyo sa kabungtoran nagkahiusa sa pagsulong kanamo.”
7 I táhl Jozue z Galgala, on i všecken lid bojovný s ním, všickni muži udatní.
Mitungas si Josue gikan sa Gilgal uban ang tanan niyang mga kasundalohan, ug ang tanang kalalakin-an nga mga manggugubat.
8 (Nebo byl řekl Hospodin k Jozue: Neboj se jich, v ruce tvé zajisté dal jsem je, neostojíť žádný z nich před oblíčejem tvým.)
Miingon si Yahweh kang Josue, “Ayaw kahadlok kanila. Gihatag ko na sila sa imong kamot. Walay ni bisan usa kanila ang makahimo sa pagpugong sa inyong pagsulong.”
9 I připadl na ně Jozue v náhle, nebo celou noc táhl z Galgala.
Miabot dayon si Josue kanila, nga nagpanaw tibuok gabii gikan sa Gilgal.
10 A potřel je Hospodin před Izraelem, kterýžto pobil je ranou velikou u Gabaon, a honil je cestou, kudy se jde k Betoron, a bil je až do Azeka a až do Maceda.
Unya gilibog ni Yahweh ang mga kaaway sa Israel—nga nipatay kanila sa hilabihan nga kamatay didto sa Gibeon, ug gigukod nila sila patungas sa Bet Horon, ug gipamatay usab nila ang anaa sa dalan paingon sa Azeka ug Makeda.
11 I stalo se, když utíkali před tváří Izraele, sstupujíce do Betoron, že Hospodin metal na ně kamení veliké s nebe, až k Azeku, a mřeli. Více jich zemřelo od krupobití kamenného, než jich pobili synové Izraelští mečem.
Samtang nang-ikyas sila gikan sa Israel, palugsong sa bungtod gikan sa Bet Horon, nagpaulan ug dagkong mga bato si Yahweh gikan sa langit paingon sa Azeka, ug nangamatay sila. Mas daghan pa ang nangamatay tungod sa ulan nga bato kaysa nangamatay pinaagi sa espada sa mga kalalakin-an sa Israel.
12 Tedy mluvil Jozue k Hospodinu v den, v kterýž dal Hospodin Amorejského v moc synům Izraelským, a řekl před syny Izraelskými: Slunce v Gabaon zastav se, a měsíc v údolí Aialon.
Unya nakigsulti si Josue kang Yahweh sa adlaw nga gihatag ni Yahweh ang kadaogan sa Israel batok sa mga Amorihanon. Mao kini ang gisulti ni Josue ngadto kang Yahweh atubangan sa Israel, “Adlaw, ayaw ug salop sa Gibeon, ug ikaw bulan, sa walog sa Ajalon.”
13 I zastavilo se slunce, a stál měsíc, dokudž nepomstil se lid nad nepřátely svými. Zdali není toho napsáno v knize Upřímého? Tedy stálo slunce u prostřed nebe, a nepospíchalo k západu, jako za jeden celý den.
Mipundo ang adlaw, ug miundang ang paglihok sa bulan hangtod nga nakapanimalos na ang nasod sa ilang mga kaaway. Wala ba kini nahisulat Sa Libro ni Jasar? Ang adlaw nagpundo sa tungatunga sa kawanangan; wala kini misalop tibuok adlaw.
14 Nebylo dne takového prvé ani potom, jako když vyslyšel Hospodin hlas člověka; nebo Hospodin bojoval za Izraele.
Wala na gayoy sama niining adlawa kaniadto o human niini, sa dihang gituman ni Yahweh ang tingog sa usa ka tawo. Kay si Yahweh man ang nakiggubat alang sa Israel.
15 I navracel se Jozue i všecken Izrael s ním do táboru v Galgala.
Mibalik si Josue ug ang tibuok Israel ngadto sa kampo sa Gilgal.
16 Uteklo pak bylo těch králů pět, a skryli se v jeskyni při Maceda.
Karon nakaikyas ug mitago ang lima ka mga hari ngadto sa langob sa Makeda.
17 I oznámeno bylo Jozue těmi slovy: Nalezeno jest pět králů, kteříž se skryli v jeskyni při Maceda.
Gisulti kini kang Josue, “Nakit-an na sila! —ang lima ka mga hari nga mitago sa langob sa Makeda!”
18 I řekl Jozue: Přivalte kamení veliké k díře té jeskyně, a osaďte ji muži, aby ostříhali jich.
Miingon si Josue, “Paligiri ug dagkong mga bato ang baba sa langob ug pagbutang ug mga sundalo aron mobantay kanila.
19 Vy pak nezastavujte se, hoňte nepřátely své, a bíte je po zadu, a nedejte jim vjíti do měst jejich, nebo dal je Hospodin Bůh váš v ruku vaši.
Ayaw kamo pagpundo dinhi. Gukda ang inyong mga kaaway ug sulonga sila gikan sa likod. Ayaw sila tugoti nga makasulod sa ilang mga siyudad, tungod kay gihatag naman sila ni Yahweh sa inyong kamot.”
20 Když pak přestali Jozue a synové Izraelští bíti jich porážkou velikou velmi, až i zahlazeni byli; a kteříž živi pozůstali z nich, utekli do měst hrazených:
Daghan na kaayo ug napatay si Josue ug ang mga anak nga lalaki sa Israel, hangtod nga hapit na sila malaglag sa hingpit; diyutay lang sa mga nakaikyas ang nakaabot sa ilang mga siyudad.
21 Navrátil se všecken lid do ležení k Jozue do Maceda ve zdraví; nepohnul proti synům Izraelským žádný jazykem svým.
Unya namalik nga malinawon ang tibuok kasundalohan ngadto kang Josue nga anaa sa kampo sa Makeda. Ug wala gayoy misulay sa pagsulti ug pulong batok sa katawhan sa Israel.
22 Potom řekl Jozue: Odhraďte díru u jeskyně, a vyveďte ke mně pět králů těch z jeskyně.
Unya miingon si Josue, “Ablihi ang baba sa langob ug gikan sa langob dad-a kanako kining lima ka mga hari.”
23 I učinili tak, a vyvedli k němu pět králů těch z jeskyně, krále Jeruzalémského, krále Hebron, krále Jarmut, krále Lachis, krále Eglon.
Gihimo nila ang iyang giingon. Gidala nila kaniya ang lima ka mga hari gikan sa langob—ang hari sa Jerusalem, ang hari sa Hebron, ang hari sa Jarmut, ang hari sa Lakis, ug ang hari sa Eglon.
24 A když vyvedli ty krále k Jozue, svolav všecky muže Izraelské, řekl vývodám mužů bojovných, kteříž s ním v tažení tom byli: Přistupte sem, a šlapejte nohama svýma na hrdla těch králů. Kteřížto přistoupivše, šlapali nohama svýma na hrdla jejich.
Ug sa dihang gidala na nila ang mga hari ngadto kang Josue, gisugo niya ang matag lalaki sa Israel, ug miingon siya sa mga pangulo sa mga kasundalohan nga miuban kaniya sa pagpakiggubat, “tumbi ang ilang mga liog.” Busa miduol sila ug gitumban nila ang ilang mga liog.
25 I řekl jim Jozue: Nebojte se ani strachujte, posilňte se a buďte zmužilí, nebo tak učiní Hospodin všechněm nepřátelům vašim, proti nimž bojujete.
Unya miingon siya kanila, “Ayaw kamo kahadlok ug ayaw kamo kaluya. Pagmaisogon ug pagmadasigon. Mao kini ang buhaton ni Yahweh sa tanan ninyong mga kaaway nga inyong pakigbatokan.”
26 Potom bil je Jozue a zmordoval, a pověsil je na pěti dřevích; a viseli na dřevích až do večera.
Unya gisulong ug gipatay ni Josue ang mga hari. Gibitay niya sila sa lima ka mga kahoy. Nagbitay sila sa mga kahoy hangtod sa gabii.
27 Když pak zapadlo slunce, k rozkazu Jozue složili je s dřev, a uvrhli je do jeskyně, v kteréž se byli skryli, a přivalili kamení veliké k díře jeskyně, kteréž jest tu až do tohoto dne.
Sa dihang misalop na ang adlaw, naghatag ug mga mando si Josue ug ila kining ginaog gikan sa mga kahoy ug gilabay kini sa langob diin sila mitago. Gitakloban nila ug dagko nga mga bato ang baba sa langob. Nagpabilin gihapon didto kadto nga mga bato hangtod karon.
28 Téhož dne také dobyl Jozue Maceda, a pohubil je mečem, i krále jejich pobil spolu s nimi, a všecky lidi, kteříž byli v něm. Neživil žádného, ale učinil králi Maceda, jako učinil králi Jericha.
Niini nga paagi, gisakop ni Josue ang Makeda niadtong adlawa ug gipamatay ang tanan nga atua didto pinaagi sa espada, lakip na ang hari niini. Gilaglag niya sila sa hingpit uban ang tanang mga buhing binuhat nga atua didto. Wala gayod siyay gibilin nga mga buhi. Gibuhat niya sa hari sa Makeda ang gibuhat niya sa hari sa Jerico.
29 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Maceda k Lebnu, a dobýval Lebna.
Milatas si Josue ug ang tibuok Israel gikan sa Makeda hangtod sa Libna. Nakig-away siya batok sa Libna.
30 I vydal je také Hospodin v ruku Izraelovi i krále jeho, a pobil je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm; nenechal tam žádného živého, a učinil králi jeho, jako učinil králi Jericha.
Gihatag usab kini ni Yahweh sa kamot sa Israel—uban sa ilang hari. Gipatay ni Josue ang matag buhing binuhat pinaagi sa espada. Wala siya magbilin ug bisan unsa nga buhi. Gibuhat niya sa hari ang gibuhat niya ngadto sa hari sa Jerico.
31 Táhl také Jozue a všecken Izrael s ním z Lebna do Lachis, a položivše se u něho, dobývali ho.
Unya milabay si Josue ug ang tibuok Israel gikan sa Libna paingon sa Lakis. Nagkampo sila didto ug nagkiggubat batok niini.
32 I dal Hospodin Lachis v ruku Izraele, a dobyl ho druhého dne, a pohubil je mečem i všecky lidi, kteříž byli v něm, rovně tak, jakž učinil Lebnu.
Gihatag ni Yahweh ang Lakis ngadto sa kamot sa Israel. Nasakop kini ni Josue sa ikaduha nga adlaw. Gipamatay niya pinaagi sa espada ang tanang buhing binuhat nga anaa niini, sama sa iyang gibuhat ngadto sa Libna.
33 Tehdy přitáhl Horam, král Gázer, aby pomoc dal Lachis. I porazil jej Jozue i lid jeho, tak že nepozůstavil žádného živého.
Unya miabot ang hari sa Gezer nga si Horam, aron tabangan ang Lakis. Gipatay siya ni Josue ug ang iyang kasundalohan hangtod nga wala na gayoy bisan usa kanila ang nahibilin nga buhi.
34 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Lachis do Eglon, a položivše se naproti, bojovali proti němu.
Unya milatas si Josue ug ang tibuok Israel gikan sa Lakis hangtod sa Eglon. Nagkampo sila didto ug nagkiggubat batok niini,
35 A vzali je toho dne, a pobili je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm, dne toho pomordovali, rovně tak, jakž učinili Lachis.
ug nailog nila kini niana usab nga adlaw. Gitigbas nila kini pinaagi sa espada ug hingpit gayod ang pagkalaglag sa tanan nga anaa niini, sama sa gibuhat ni Josue ngadto sa Lakis.
36 Vstoupil pak Jozue a všecken Izrael s ním z Eglon do Hebron, a dobývali ho.
Unya milatas si Josue ug ang tibuok Israel gikan sa Eglon hangtod sa Hebron. Nakiggubat sila batok kanila.
37 I vzali je a zhubili mečem i krále jeho, i všecka města jeho, i každého člověka, kterýž byl v něm; nepozůstavil žádného živého, podobně tak, jakož učinil Eglon. I zahladil je i všelikou duši, kteráž byla v něm.
Giilog nila kini ug gitigbas pinaagi sa espada ang tanan nga anaa niini, lakip na ang hari ug ang kasikbit nga mga baryo niini. Gilaglag gayod nila sa hingpit ang tanang buhing binuhat nga anaa niini, wala gayod silay gibilin nga buhi, sama sa gibuhat ni Josue ngadto sa Eglon. Gilaglag niya kini sa hingpit, lakip na ang tanan nga mga buhing binuhat nga anaa niini.
38 Potom navracuje se Jozue a všecken Izrael s ním, přišli do Dabir, a dobýval ho.
Unya mibalik si Josue, uban ang tanang kasundalohan sa Israel, ug milabay sila sa Debir ug nakiggubat batok niini.
39 I vzal je a krále jeho i všecka města jeho, a pohubili je mečem, a všelikou duši, kteráž byla v něm, jako proklaté vyhladili. Nepozůstavili žádného živého; jakož učinil Hebron, tak učinil Dabir i králi jeho, a jakož učinil Lebnu a králi jeho.
Gisakop niya kini lakip na ang hari niini, ug ang tanang kasikbit nga mga baryo niini. Gitigbas nila sila pinaagi sa espada ug hingpit nga gilaglag ang tanang buhing binuhat nga anaa niini. Wala gayoy gibilin nga buhi si Josue, sama sa iyang gibuhat ngadto sa Hebron ug sa hari niini, ug sama sa iyang gibuhat sa Libna ug sa hari niini.
40 A tak pohubil Jozue všecku zemi po horách, i polední stranu, i roviny a údolí, i všecky krále jejich. Nepozůstavil žádného živého, ale všelikou duši vyhladil, jakož přikázal Hospodin Bůh Izraelský.
Gipildi ni Josue ang tibuok yuta, ang anaa sa kabungtoran, ang Negeb, ang anaa sa kapatagan, ug ang anaa sa tiilan sa mga bungtod. Sa tanan nga mga hari wala gayod siyay gibilin nga buhi. Gilaglag gayod niya sa hingpit ang matag buhing butang, sama sa gimando ni Yahweh, nga Dios sa Israel.
41 Pohubil tedy Jozue všecko od Kádesbarne až do Gázy, a všecku zemi Gosen až do Gabaon.
Gitigbas sila ni Josue pinaagi sa espada gikan sa Kades Barnea ngadto sa Gaza, ug ang tibuok nasod sa Gosen ngadto sa Gibeon.
42 A všecky krále ty a zemi jejich vzal Jozue pojednou, nebo Hospodin Bůh Izraelský bojoval za Izraele.
Nasakop ni Josue kining tanan nga mga hari ug ang ilang yuta sa usa lamang ka higayon tungod kay si Yahweh, nga Dios sa Israel, maoy nakigbatok alang sa Israel.
43 Potom navrátil se Jozue a všecken Izrael s ním do ležení, kteréž bylo v Galgala.
Unya mipauli si Josue, uban ang tibuok Israel ngadto sa kampo sa Gilgal.
