Jonáš 3
1 I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé, řkoucí:
A palavra de Yahweh veio a Jonah pela segunda vez, dizendo,
2 Vstaň, jdi do Ninive města toho velikého, a kaž proti němu to, což já poroučím tobě.
“Levanta-te, vai a Nínive, aquela grande cidade, e prega a ela a mensagem que eu te dou”.
3 Tedy vstav Jonáš, šel do Ninive podlé slova Hospodinova. (Bylo pak Ninive město velmi veliké, cesty tří dnů.)
Então Jonas se levantou, e foi para Níniveh, de acordo com a palavra de Javé. Agora Nínive era uma cidade extremamente grande, com três dias de viagem de travessia.
4 A jakž počal byl Jonáš jíti po městě cestou dne jednoho a volati, pravě: Po čtyřidcíti dnech Ninive vyvráceno bude,
Jonas começou a entrar na cidade por um dia de viagem, e gritou, e disse: “Em quarenta dias, Nínive será derrubada”!
5 Tedy uvěřili Ninivitští Bohu, a vyhlásivše půst, oblékli se v žíně, od největšího z nich až do nejmenšího z nich.
O povo de Nínive acreditava em Deus; e proclamavam um jejum e vestiam pano de saco, desde seu maior até seu menor.
6 Nebo jakž došla ta řeč krále Ninivitského, vstav s trůnu svého, složil s sebe oděv svůj, a přioděv se žíní, seděl v popele.
A notícia chegou ao rei de Nínive, e ele se levantou de seu trono, tirou seu manto real, cobriu-se de pano de saco e sentou-se em cinzas.
7 A dal provolati a oznámiti v Ninive z usouzení královského i knížat svých, takto řka: Lidé i hovada, volové i ovce, neokoušejte ničeho, nepaste se, ani vody nepíte.
Ele fez uma proclamação e publicou através de Nínive pelo decreto do rei e seus nobres, dizendo: “Que nem homem nem animal, nem gado nem rebanho, provem nada; que não se alimentem, nem bebam água;
8 Ale přiodějte se žíněmi lidé i hovada, a volejte k Bohu horlivě, a odvrať se jeden každý od cesty své zlé, i loupeže, kteráž jest v rukou jeho.
mas que se cubram de saco, tanto homem quanto animal, e que chorem poderosamente a Deus”. Sim, deixe-os desviar todos de seu mau caminho e da violência que está em suas mãos.
9 Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti toho Bůh; neodvrátí-li se, pravím, od prchlivosti hněvu svého, abychom nezahynuli.
Quem sabe se Deus não se voltará e cederá, e se afastará de sua raiva feroz, para que não pereçamos?”.
10 I viděl Bůh skutky jejich, že se odvrátili od cesty své zlé, a lítost měl Bůh nad tím zlým, kteréž řekl učiniti jim. A neučinil.
Deus viu suas obras, que eles se viraram de seu caminho maligno. Deus se arrependeu do desastre que disse que faria com eles, e não o fez.
