Jonáš 1
1 I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi synu Amaty, řkoucí:
BOEIPA ol tah Amittai capa Jonah taengah om tih,
2 Vstaň, jdi do Ninive města toho velikého, a volej proti němu; neboť jest vstoupila nešlechetnost jejich před oblíčej můj.
“Thoo, khopuei len Nineveh la cet lamtah a taengah hoe pah. Amih kah boethae he ka mikhmuh ah pai coeng,” a ti nah.
3 Ale Jonáš vstal, aby utekl do Tarsu od tváři Hospodinovy. A přišed do Joppe, našel lodí, ana jde do Tarsu, a zaplativ od ní, vstoupil na ni, aby se plavil s nimi do Tarsu od tváři Hospodinovy.
Tedae Jonah tah BOEIPA mikhmuh lamloh Tarshish la yong hamla thoo tih Joppa la suntla. Te vaengah Tarshish aka pha sangpho te a hmuh. Te dongah a thapang te a paek tih BOEIPA mikhmuh lamloh amih neh Tarshish la caeh ham a khuila kun.
4 Ale Hospodin vzbudil vítr veliký na moři. I stala se bouře veliká na moři, až se domnívali, že se lodí ztroskoce.
Te dongah BOEIPA loh khohli len te tuitunli ah a hut sak. Te vaengah hlipuei khaw tuitunli soah hli khungdaeng tih sangpho khaw ka rhek eh a ti coeng.
5 A bojíce se plavci, volali jeden každý k bohu svému, a vyhazovali to, což měli na lodí, do moře, aby sobě tím polehčili. Jonáš pak byl sešel k bokům lodí, a položiv se, spal tvrdě.
Sangphobibi rhoek loh a rhih dongah hlang loh amah kah pathen te ni a khue uh coeng. A soah yanghoep hamla sangpho dongkah hnopai te tuitunli khuila a dong uh. Tedae Jonah tah sangpho hlaep la suntla tih a yalh neh muelh ip.
6 Tedy přišed k němu správce lodí, řekl jemu: Což ty děláš, ospalče? Vstaň, volej k Bohu svému. Snad ten Bůh rozpomene se na nás, abychom nezahynuli.
Te dongah sangphoboei kung loh anih te a paan. Te vaengah anih te, “Nang te balae tih na ih?, Thoo, na Pathen te khue laeh, Pathen loh mamih ham a poek atah m'milh uh pawt khaming,” a ti nah.
7 I řekli jeden druhému: Poďte, vrzme losy, abychom zvěděli, pro koho to zlé přišlo na nás. Tedy metali losy, a padl los na Jonáše.
Te dongah hlang loh a hui taengah, “Halo lamtah hmulung naan sih. Te vaengah mamih taengkah yoethaenah he u kong ah ti khaw ming uh sih,” a ti nah. Tedae hmulung a naan uh hatah tah hmulung loh Jonah a tlak thil.
8 I řekli jemu: Pověz nám medle, pro koho toto zlé na nás? Jaký jest obchod tvůj, a odkud jdeš? Z které jsi země a z kterého národu?
Te phoeiah anih te, “Kaimih taengah thui laeh, mamih taengkah yoethaenah he u kongah nim? Na bitat tah balae? Me lamlong nim na pawk? Melae na khohmuen? Te lamkah te menim na pilnam?” a ti nauh.
9 I řekl jim: Hebrejský jsem, a Hospodina Boha nebes, kterýž učinil moře i zemi, já ctím.
Te dongah amih te, “Kai tah Hebrew ni. Vaan kah Pathen Yahweh te ka rhih. Amah loh tuitunli neh laiphuei te khaw a saii,” a ti nah.
10 Pročež báli se ti muži bázní velikou, a dověděvše se muži ti, že od tváři Hospodinovy utíká, (nebo jim byl oznámil, ) řekli jemu: Což jsi to učinil?
Te dongah hlang rhoek tah rhihnah puei neh a rhih uh anih te, “Balae tih he tla na saii,” a ti nauh. Amah te amih taengah a puen coeng dongah BOEIPA mikhmuh lamloh a yong te khaw hlang rhoek loh a ming uh coeng.
11 Řekli ještě k němu: Což máme učiniti s tebou, aby se moře spokojilo? (Nebo moře vždy více a více bouřilo se.)
Te phoeiah anih te, “Nang te metlam kan saii uh eh? Te daengah ni tuitunli khaw mamih taeng lamloh a paa eh. Tuitunli he cet tih thikthuek coeng dongah,” a ti nauh.
12 Jimžto řekl: Vezměte mne, a uvrzte mne do moře, a utichne moře před vámi; nebo já vím, že příčinou mou bouře tato veliká jest proti vám.
Te dongah amih te, “Kamah he m'pom uh lamtah kai he tuitunli khuila n'dong uh laeh. Te vaengah tuitunli khaw nangmih taeng lamloh paa bitni. Kai kong ah hlipuei len he nangmih soah a tloh tila ka ming,” a ti nah.
13 Ale muži ti statečně táhli, chtíce k břehu přistati, však nemohli; nebo moře vždy více a více se bouřilo proti nim.
Te vaengah laiphuei dongla mael ham hlang rhoek loh a kaih uh. Tedae tuitunli khaw cet tih amih taengah a thikthuek pah dongah noeng uh pawh.
14 I zvolali k Hospodinu, řkouce: Prosímeť, ó Hospodine, abychom nezahynuli pro smrt člověka tohoto, aniž na nás vyhledávej krve nevinné; nebo ty, ó Hospodine, jakž chceš, tak činíš.
Te daengah BOEIPA te a khue uh tih, “Aw, Yahweh, he hlang kah hinglu dongah m'milh sak uh mai boeh. Ommongsitoe kah thii he kaimih soah khueh boeh. BOEIPA namah ham tah na ngaih bangla saii nawn,” a ti uh.
15 Tedy vzavše Jonáše, uvrhli ho do moře. I přestalo moře bouřiti se.
Jonah te a pom uh tih amah ah tuitunli la a dong uh daengah ni tuitunli kah a hmai a tal khaw a duem pueng.
16 Pročež báli se muži ti bázní velikou Hospodina, a obětovali obět Hospodinu, a sliby činili.
Te dongah hlang loh BOEIPA a rhih uh he a rhihnah khaw len. BOEIPA taengah hmueih a nawn uh tih olcaeng khaw a caeng uh.
17 Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požřela Jonáše. I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci.
Tedae Jonah aka dolh hamla nga len te BOEIPA loh a khueh coeng. Te dongah Jonah tah nga bung khuiah khothaih hnin thum neh khoyin hnin thum om.
