Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
Í upphafi, áður en nokkuð varð til, var Kristur hjá Guði.
2 To bylo na počátku u Boha.
Hann hefur verið frá upphafi og sjálfur er hann Guð.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Allt var skapað vegna hans og án hans varð ekkert til sem til er orðið.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
Í honum er eilíft líf, og þetta líf er ljós fyrir alla menn.
5 A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
Líf hans er ljósið sem skín í myrkrinu en myrkrið vill ekkert með það hafa.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Guð sendi Jóhannes skírara til að vitna um að Jesús Kristur væri hið sanna ljós.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
8 Nebyl on to světlo, ale přišel, aby svědectví vydával o tom světle.
Ekki var Jóhannes ljósið, heldur átti hann að vitna um það.
9 Tentoť byl to pravé světlo, kteréž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Seinna kom sá sem er hið sanna ljós, og hann vill lýsa upp líf sérhvers manns sem fæðist í þennan heim.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal.
Hann var í heiminum og heimurinn varð til hans vegna, en samt þekkti heimurinn hann ekki.
11 Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho.
Honum var jafnvel hafnað í sínu eigin landi og af eigin þjóð – Gyðingum. Fáir tóku við honum, en öllum þeim sem það gerðu gaf hann rétt og kraft til að verða Guðs börn – þeim sem treystu því að hann gæti frelsað þá.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho,
13 Kteříž ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Þeir, sem þannig trúa á hann, endurfæðast! Það er ekki líkamleg endurfæðing – afleiðing mannlegra hvata eða áforma – heldur andleg fæðing og samkvæmt vilja Guðs.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
Kristur fæddist sem maður og bjó hér á jörðinni meðal okkar, fullur náðar og sannleika. Við sáum dýrð hans – dýrð eingetins sonar hins himneska föður.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest než já.
Jóhannes benti fólkinu á hann og sagði: „Sá mun koma sem mér er æðri og var löngu á undan mér.“
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
Öll höfum við notið miskunnar hans og kærleika, náðar á náð ofan.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.
Móse flutti okkur lögmálið með öllum þess ströngu kröfum og afdráttarlausa réttlæti, en náðin og sannleikurinn kom með Jesú Kristi.
18 Boha žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil.
Enginn hefur nokkurn tíma séð Guð en einkasonur hans, sem stendur næst föðurnum, hefur kennt okkur að þekkja hann.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
Leiðtogar Gyðinga sendu nú presta og musterisþjóna frá Jerúsalem til að spyrja Jóhannes hvort hann væri Kristur, konungur Ísraels.
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem Kristus.
En því neitaði Jóhannes afdráttarlaust og sagði: „Ég er ekki Kristur.“
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpověděl: Nejsem.
„Hver ertu þá?“spurðu þeir, „ertu Elía?“„Nei, “svaraði hann. „Ertu spámaðurinn?“„Nei.“
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
„Hver þá? Segðu okkur það, svo við getum svarað þeim sem sendu okkur. Hvað viltu segja um sjálfan þig?“
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Hann svaraði: „Ég er rödd sem hrópar: „Búið ykkur undir komu Drottins!““
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
Þeir sem sendir voru frá faríseunum spurðu þá: „Fyrst þú ert hvorki Kristur, Elía né spámaðurinn, hvaða rétt hefur þú þá til að skíra?“
25 I otázali se ho a řekli jemu: Proč tedy křtíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok?
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale u prostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
„Ég skíri aðeins með vatni, “svaraði Jóhannes, „en hér á meðal okkar er sá sem þið þekkið ekki.
27 Totoť jest ten, kterýž po mně přišed, předšel mne, u jehož obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
Hann mun brátt hefja starf sitt. Ég er ekki einu sinni verður þess að vera þræll hans.“
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdež Jan křtil.
Þetta gerðist hjá Betaníu, þorpi austan við ána Jórdan, þar sem Jóhannes var að skíra.
29 Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
Daginn eftir sá Jóhannes Jesú koma gangandi í átt til sín. „Sjáið!“sagði Jóhannes, „þarna er Guðs lambið sem tekur burt synd heimsins!
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest než já.
Ég átti við hann þegar ég sagði: „Sá mun koma sem mér er æðri og var á undan mér.“
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
En ég vissi ekki að þetta væri hann. Mitt hlutverk er að skíra með vatni og benda Ísraelsþjóðinni á hann.“
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl jsem Ducha sstupujícího jako holubici s nebe, a zůstal na něm.
Síðan sagði Jóhannes að hann hefði séð heilagan anda stíga niður af himni eins og dúfu og hvíla yfir honum.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
„Ég vissi ekki að þetta væri hann, “sagði Jóhannes aftur, „en þegar Guð sendi mig til að skíra sagði hann: „Þegar þú sérð heilagan anda koma niður og setjast á einhvern – þá er það sá sem þú leitar að. Hann mun skíra með heilögum anda.“
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
Þetta sá ég gerast núna á þessum manni og því segi ég: Hann er sonur Guðs.“
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
Daginn eftir var Jóhannes á sama stað ásamt tveim lærisveina sinna
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
og var Jesús þar aftur á gangi. Jóhannes horfði á hann og sagði: „Sjáið! Þarna er Guðs lambið!“
37 I slyšeli ho ti dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
Lærisveinarnir tveir fóru þá á eftir Jesú.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou, dí jim:
Jesús leit við, sá þá koma og spurði: „Hvað viljið þið?“„Herra, “svöruðu þeir, „hvar býrðu?“
39 Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (což se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
„Komið og þá sjáið þið það, “svaraði hann. Síðan fóru þeir með honum þangað sem hann dvaldist og voru hjá honum frá því um fjögurleytið til kvölds.
40 Dí jim: Poďte a vizte. I šli a viděli, kde bydlil, a zůstali u něho ten den; nebo bylo okolo desáté hodiny.
Annar þessara manna var Andrés, bróðir Símonar Péturs.
41 Byl Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden z těch dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
Andrés fer nú að finna bróður sinn, Símon, og segir: „Við höfum fundið Krist!“
42 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, což se vykládá Kristus.
Og hann fór með hann til Jesú. Jesús leit á hann og sagði: „Þú ert Símon Jónasson, en nú skalt þú kallast Pétur, – kletturinn!“
43 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, což se vykládá Petr.
Daginn eftir ákvað Jesús að fara til Galíleu. Þá hitti hann Filippus og sagði við hann: „Fylg þú mér.“
44 Na druhý den chtěl Ježíš vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Poď za mnou.
Filippus var frá Betsaída, heimabæ Andrésar og Péturs.
45 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Filippus fór að finna Natanael og sagði við hann: „Við höfum fundið Krist – þann sem Móse og spámennirnir töluðu um! Hann heitir Jesús Jósefsson og er frá Nasaret.“
46 Nalezl Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, nalezli jsme, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
„Nasaret!“hrópaði Natanael. „Getur nokkuð gott komið þaðan?“„Komdu og sjáðu sjálfur, “svaraði Filippus ákveðinn.
47 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Poď a viz.
Þegar þeir komu þangað sagði Jesús: „Hér kemur ósvikinn Ísraelsmaður.“
48 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
„Hvaðan þekkir þú mig?“spurði Natanael. „Ég sá þig undir fíkjutrénu, áður en Filippus kallaði á þig, “svaraði Jesús.
49 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
„Herra! Þú ert sonur Guðs! – konungur Ísraels!“sagði Natanael.
50 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský.
„Trúir þú bara vegna þess að ég sagðist hafa séð þig undir fíkjutrénu?“spurði Jesús. „Þú skalt sjá það sem meira er.
51 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš. Větší věci nad tyto uzříš. I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
Þú munt jafnvel sjá himininn opinn og engla Guðs stíga upp og niður frammi fyrir mér.“
