Jan 9
1 A pomíjeje, uzřel člověka slepého od narození.
Basa naa ma, Yesus se lao. Boe ma nita atahori pokeꞌ esa, pokeꞌ eniꞌ a bonggi hendi ena.
2 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?
Basa ma, Yesus ana mana tungga nara ratane rae, “Papa Meser! Seka mana tao salaꞌ, de atahori ia dadꞌi poke onaꞌ ia? Laoꞌ mia mesaꞌ ne do, huu ina-ama nara?”
3 Odpověděl Ježíš: Ani tento zhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.
Yesus nataa nae, “Atahori pokeꞌ ia nda tao salaꞌ sa. Boe ma ina-ama nara o nda tao salaꞌ fo ana poke sa boe. Bonggi e onaꞌ naa, fo ona bee naa basa atahori rita Lamatualain naꞌahahaiꞌ e.
4 Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, když žádný nebude moci dělati.
Lamatualain mana denu Au. Dadꞌi hita musi tao tahehere fo talalao Eni ue-tataon leleꞌ manggareloꞌ a feꞌe sia. Huu dei fo maꞌahatuꞌ a nema ena, atahori nda bisa tao ues sa ena.
5 Dokudž jsem na světě, světlo jsem světa.
Leleꞌ Au feꞌe sia raefafoꞌ ia, Au onaꞌ manggareloꞌ a mana naronda soaꞌ neu basa atahori.”
6 To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.
Yesus olaꞌ basa naꞌo naa, boe ma Ana puras miru neu rae a. Basa ma Ana endoꞌ daka-daka, de sesebꞌoꞌ rae a dadꞌi tane. Boe ma ana lelemu tane a neu atahori pokeꞌ a matan.
7 A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, což se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.
Basa ma Ana helu nae, “Muu sia lifu Siloam, fo safe matam sia naa.” (Sia dedꞌea Ibrani, Siloam sosoan nae, ‘haitua nema’.) Basa de, atahori pokeꞌ a naa neu, de narou matan. Leleꞌ ana heoꞌ baliꞌ nema, ana bisa nita ena!
8 Sousedé pak a ti, kteříž jej prvé vídali slepého, řekli: Není-liž toto ten, kterýž sedával a žebrával?
Basa naa ma, atahori mana sia ume bobꞌoa nara, ma mana parna rita e soaꞌ a hule-huleꞌ, ratatane rae, “We! Ia atahori pokeꞌ, fo feꞌesaꞌan mana endoꞌ hule-huleꞌ, to?”
9 Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.
Atahori ruma rae, “Tebꞌe! Naa eni ena!” Atahori ruma fai rae, “Hokoꞌ! Eni, matan mahombeꞌ onaꞌ atahori naa boe!” Te atahori naa nafadꞌe nae, “Hokoꞌ! Ia au ena! Feꞌesaꞌan fo pokeꞌ a!”
10 Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?
Basa ma ratane rae, “Taꞌo bee de bisa mita onaꞌ ia, e?”
11 On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil, a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.
Boe ma ana nataa nae, “Taꞌo ia! Atahori fo naran Yesus naa, tao tane, de Ana lelemu neu mata ngga. Boe ma Ana denu au nae, ‘Muu sia lifu Siloam, fo murou matam sia naa.’ De au tao tungga. Naeni de ia naa au bisa ita ena!”
12 I řekli jemu: Kde jest ten? Řekl: Nevím.
Basa ma ratane rae, “De atahori naa sia bee?” Ma ana nataa nae, “Teꞌee, de!”
13 Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.
Faiꞌ naa, leleꞌ Yesus sesebꞌoꞌ tane a, ma tao atahori pokeꞌ a bisa nita, nandaa no atahori Yahudi ra fai hahae tao ue-osaꞌ. Boe ma ara rendi atahori fo maꞌahulun pokeꞌ a, neu nataa sia partei agama Farisi ra atahori nara.
14 Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto, a otevřel oči jeho.
15 I otázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil na oči mé, a umyl jsem se, i vidím.
Basa ma, atahori Farisi ra ratane rae, “Mufadꞌe sobꞌa dei! Taꞌo bee de ia na bisa mita ena?” Ana nataa nae, “Taꞌo ia. Atahori naa tao tane neu mata ngga. Basa de au uu urou mata ngga. Ia na au bisa ita ena.”
16 Tedy někteří z farizeů řekli: Ten člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.
Hambu atahori Farisi ruma rae, “Atahori mana tao nahaiꞌ nggo naa, nda mia Lamatualain sa. Hai bubꞌuluꞌ, huu Ana nalena-langga hohoro-lalaneꞌ soꞌal fai hahae tao ue-osaꞌ.” Hambu ruma fai rae, “Taꞌo bee de atahori mana tao salaꞌ bisa tao manadadꞌi-manaseliꞌ taꞌo naa?” Basa ma rareresi losa ara saranggaa.
17 Řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, poněvadž otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.
Dadꞌi ara ratane seluꞌ atahori feꞌesaꞌan pokeꞌ a rae, “Tungga nggo naa, Atahori mana tao nalaa matam naa, atahori mataꞌ bee?” Ana nataa nae, “Tungga au, na, Eni, Lamatualain mana ola-olan esa.”
18 I nevěřili Židé o něm, by slepý býval a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.
Te atahori Yahudi ra malangga nara nda ramahere rae, atahori naa parna poke, te ia naa bisa nita ena. Boe ma ara denu reu roꞌe ina-aman fo rema rataa.
19 A otázali se jich, řkouce: Jest-li tento syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?
Leleꞌ ara rema, malangga ra ratane rae, “Atahori ia, hei anam, do? Tebꞌe, do hokoꞌ, memaꞌ ana poke eniꞌ a bonggi e, do? Basa ma, taꞌo bee de ia na ana bisa nita?”
20 Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš, a že se slepý narodil.
Atahori na ina-aman rataa rae, “Eni ia, memaꞌ hai anam. Boe ma memaꞌ ana poke eniꞌ a bonggi e.
21 Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo otevřel oči jeho, myť nevíme. Máť léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.
Te hai nda bubꞌuluꞌ, ana pake saa de ia naa ana bisa nita sa. Seka mana tao nalaa matan, hai o nda bubꞌuluꞌ sa boe. Eni, monaeꞌ ena. Netane sia e, huu ana bisa dui aon!”
22 Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, aby, kdož by ho koli vyznal Kristem, vyobcován byl ze školy.
Ara olaꞌ taꞌo naa, huu ara ramatau atahori Yahudi ra malangga nara. Huu ara bubꞌuluꞌ oi, malangga ra ralaꞌ esa rae, “Mete ma hambu atahori rataa rae, Yesus, naeni Kristus, naa, hita musi mbuu hendi atahori mana nataa naꞌo naa mia hita atahori Yahudi ra ume hule-oꞌen.”
23 Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.
Naeni de atahori naa ina-ama nara, rataa rae, “Eni monaeꞌ ena. Netane sia e.”
24 Tedy zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.
Basa de ara roꞌe seluꞌ atahori fo feꞌesaꞌan pokeꞌ naa. Boe ma ara rae, “Taꞌo ia! Musi mutaa no matetuꞌ sia Lamatualain matan fo munea nara malolen. Huu hai mihine tebꞌeꞌ, Yesus naa, atahori deꞌulakaꞌ.”
25 I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, nyní vidím.
Atahori fo parna pokeꞌ a nataa nae, “Amaꞌ se afiꞌ miminasa, e! Huu au nda uhine ae Eni, atahori deꞌulakaꞌ, do hokoꞌ sa. Te au uhine tebꞌe-tebꞌeꞌ, naeni, feꞌesaꞌan au pokeꞌ; te ia naa, au bisa ita ena.”
26 I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?
Ara ratane fai rae, “Ana tao nggo taꞌo bee? Ana buka matam taꞌo bee?”
27 Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?
Boe ma ana nataa nae, “Hee! Faꞌra au dui ena, te hei nda nau rena sa. Saa de hei nauꞌ a au dui seluꞌ fai? Seꞌu te amaꞌ se nau mae dadꞌi ana mana tunggan boe, do?”
28 I zlořečili jemu a řekli: Ty jsi učedlník jeho, ale my jsme Mojžíšovi učedlníci.
Basa ma ara rarai e, ma rae, “Hela neu fo akaꞌ mesaꞌ nggo dadꞌi ana mana tunggan! Huu hai ia, baꞌi Musa ana mana tungga nara.
29 My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
Hai bubꞌuluꞌ Lamatualain ola-olaꞌ no baꞌi Musa. Te hai nda bubꞌuluꞌ Atahori naa, nema mia ndolaꞌ bee sa boe.”
30 Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
Atahori fo maꞌahulun pokeꞌ a nataa nae, “Heran, e! Hei nda mihine Ana mia bee nema sa boe. Tao-tao te Eni mana tao nalaa mata ngga de ia na au ita ena.
31 Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by ctitel Boží byl, a vůli jeho činil, tohoť slyší.
Basa nggita bubꞌuluꞌ tae, Lamatualain nda rena atahori deꞌulakaꞌ ra sa, to? Te Lamatualain rena atahori rala ndoos, mana nasodꞌa tao tungga Eni hihii-nanaun.
Eniꞌ a Lamatualain naꞌadadadꞌiꞌ lalai no raefafoꞌ losa leleꞌ ia, nda hambu dudꞌuit esa sa boe, soꞌal atahori tao nahaiꞌ atahori pokeꞌ mana pokeꞌ eniꞌ a bonggi hendi e, de ana bisa nita. (aiōn g165)
33 Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
Dadꞌi mete ma Yesus nda nema mia Lamatualain sa, tantu Ana nda bisa tao nala saa sa boe, to?”
34 Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty nás učíš? I vyhnali jej ven.
Boe ma ara rataa rae, “Weh! Ho ia, atahori deꞌulakaꞌ mia ina ma bonggi hendi nggo! Taꞌo bee de bisa duꞌa mae ho bisa munori baliꞌ hai fai?” Basa ma ara mbuu hendi e mia sira ume hule-oꞌen.
35 Uslyšel pak Ježíš, že jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
Leleꞌ Yesus rena ara mbuu hendi atahori feꞌesaꞌan pokeꞌ a mia ume hule-oꞌeꞌ a, ma Ana neu sangga atahori naa, losa hambu e. Boe ma Ana nae, “Taꞌo bee! Mumuhere Atahori Matetuꞌ a, do?”
36 Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
Ana natane baliꞌ nae, “Eni seka, Papa? Tulun nefadꞌe dei, naa fo au bisa umuhere E boe.”
37 I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.
Boe ma Yesus nafadꞌe nae, “Mundaa mo E ena. Naeni Au ia, mana ola-olaꞌ no nggo leleꞌ ia.”
38 A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
Basa ma atahori naa nae, “Papa, au umuhere!” Boe ma ana sendeꞌ lululanggan de beꞌutee mbali Yesus.
39 I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, kteříž vidí, aby slepí byli.
Basa ma Yesus olaꞌ mbali e nae, “Au uma sia raefafoꞌ ia fo utudꞌu atahori ra sala-kilu nara, naa fo atahori pokeꞌ ra rita, ma atahori mata meu-malaaꞌ ra dadꞌi pokeꞌ.”
40 I uslyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?
Sia naa hambu atahori Farisi hira rena oꞌolan boe. Boe ma ara ratane rae, “Taꞌo bee, ia? Tebe-tebeꞌ hai nda pokeꞌ sa, to?”
41 Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.
Yesus nataa nae, “Taꞌo ia. Mete ma memaꞌ hei nda pokeꞌ sa, na, nda hambu mana fee salaꞌ neu nggi sa. Te mae, hei atahori mata meu-malaaꞌ. Naeni de hei feꞌe lemba-doi sala mara.”
