Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Ikabheje a Yeshu gubhapite kushitumbi sha Misheituni.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
Malabhi gakwe lyambape gubhapite kabhili ku likanisha. Bhandu bhowe gubhaajendelenje, nigubhatemi kwaajiganyanga.
3 I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
Bhai, bhaajiganya bha shalia na Mapalishayo gubhaapeleshelenje bhakongwe bhamo bhaimanilwe nkulabhalabha. Gubhaajimikenje mmujo jabho.
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
Gubhaabhushiyenje a Yeshu, “Mmajiganya! Bhene bhakongwebha bhashiimanilwa nkulabhalabha.
5 A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Kupitila shalia, a Musha bhatulajile kuti, bhakongwe malinga bhenebha bhakomwe maganga mpaka bhawe. Bhai, mmwe nkuti bhuli?”
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Bhashinkubheleketanga nneyo nkwaatejela, nkupinga bhapatanje shiumilo sha kwaalugula. Ikabheje a Yeshu gubhakotime pai, nijandika na shikowe nnitaka.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Bhakapundanjeje kwaabhuya, a Yeshu gubhajinwishe, gubhaalugulilenje, “Mundu jwangali shambi munkumbi gwenunji, abhe jwantai kuleshela liganga.”
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
Kungai gubhakotime kabhili, bhalijandika nnitaka.
9 A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
Bhakapilikananjeje nneyo, gubhatandwibhenje kujabhula jumojumo, kutandubhila bhanangulungwa. A Yeshu gubhaigele jikape, na bhakongwe bhala bhajimi pala pepala.
10 A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
A Yeshu bhakajinusheje gubhaabhushiye bhakongwe bhala, “Kubhalinginji kwei bhakunshitakiyanga bhala? Bhuli, jwakwa nkali jumo akunng'ukumula?”
11 Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Bhakongwe bhala gubhajangwile, “Mmakulungwa, jwakwa nkali jumo!” A Yeshu nabhalabho gubhaalugulile, “Nkali nne nganng'ukumula. Mwijendele, tandubhila nnaino nnatende yambi kabhili.”
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
A Yeshu gubhakungulwishe na bhandunji bhala kabhili, bhalinkuti, “Nne shilangaya sha shilambolyo. Angagula nne, wala akaowa nnubhindu, ikabheje shakole shilangaya sha gumi.”
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Bhai Ashimapalishayo gubhalugwilenje, “Mmwe nnakwikong'ondela mmayene, kwa nneyo ukong'ondelo gwenu nngabha gwa kweli.”
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
A Yeshu gubhaajangwilenje, “Nkali monaga ngunakwikong'ondela namwene, ukong'ondelo gwangu gwa kweli, pabha nne nikumanyi kungoposhele na kungwenda. Ikabheje mmanganyanji nkakukumanyanga kungoposhele wala kungwenda.
15 Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
Mmanganyanji nnaukumulanga kwa ng'aniyo ya shigundu. Ikabheje nne ngakunng'ukumula mundu.
16 A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Nkali ng'ukumulaga, ukumu jangu ja kweli, pabha nne puni nngabha jikape, Atati bhandumile pubhali na nne.
17 A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Shalia jenunji jangajandika Mmajandiko ga Ukonjelo kuti, ukong'ondelo gwa bhandu bhabhili ni gwa kweli.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Nne ngunakwikong'ondela namwene, na bhalabho Atati bhandumile bhanangong'ondela nneyo peyo.”
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Penepo gubhaabhushiyenje, “Ainabhenu kubhali kwei?” A Yeshu gubhajangwile, “Mmanganyanji nkaamanyanga nne, wala Atati nkakwaamanyanga. Kaliji nkamanyinji nne, nkali Atati nkaamanyinji.”
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
A Yeshu pubhabhelekete genego bhalijiganya ku likanisha, tome na pushaaliji shibhiko. Jwakwa mundu abhakamwile, pabha malanga gabho galiji gakanabhe ika. Kungwenda Mmanganya Nkakombolanga Kuika.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
A Yeshu gubhaalugulilenje kabhili, “Nne ngunakwiijabhulila na mmanganya shinnoleyanje, ikabheje shinng'wanganje na yambi yenunji. Kungwenda nne, mmanganyanji nkakombolanga kuika.”
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Bhai Bhayaudi gubhabheleketenje, “Bhuli bhapinga kwiibhulaga? Pabha bhakuti, ‘Kungwenda mmanganyanji nkakombolanga kuika?’”
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
A Yeshu gubhaalugulilenje, “Mmanganyanji mmapai pano, nne kungoposhele kunani, mmanganyanji mmapashilambolyo pano, nne nngabha jwa pashilambolyo pano.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
Lyeneli ni ligongo lya kummalanjilanga kuti shinng'wanganje na yambi yenunji monaga nkakulupalilanje kuti ‘Nne ni Nne,’ kweli shinng'wanganje na yambi yenunji.”
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
Na bhalabhonji gubhaabhushiyenje, “Mmwe agani?” A Yeshu gubhaajangwilenje, “Ninnugulilenje kuumila kundandubho!
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
Ngwete gamagwinji ga bheleketa na kung'ukumulanga, ikabheje bhandumile bhala bha kweli, nne ngunakwaabhalanjilanga bhandunji bha pa shilambolyo indu imbilikene kopoka kwa bhenebho.”
27 Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
Wala bhangang'amulanga kuti a Yeshu bhabheleketaga ga Atati bha kunnungu.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
Bhai, a Yeshu gubhaalugulilenje, “Pushimunnjinulanje Mwana juka Mundu kunani, penepo shimmumanyanje kuti ‘Nne ni Nne,’ Na shoshowe shingutenda nngabha shangu namwene, ikabhe gungubheleketa gubhanyigenye Atatipe.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Bhandumile bhala pubhali pamo na nne, bhanganeka jikape, pabha mobha gowe ingutenda ikwaanonyela ila.”
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Pubhabheleketaga genego, bhandu bhabhagwinji gubhaakulupalilenje.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Bhai a Yeshu gubhaabhalanjilenje Bhayaudi bhaakulupalilangaga bhala, “Monaga nkamulangaga majiganyo gangu shimmanganje bhaajiganywa bhangu bha kweli.
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
Numbe shinnjimanyanje kweli, na kwelijo shijimmikanje muungwana.”
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
Na bhalabhonji gubhaajangwilenje, “Uwe lubheleko lwa a Bhulaimu, wala tukanabhebha bhatumwa bhaka mundu jojowe jula. Nkulombola nndi punkulugula, ‘Shimmanganje mmangwana?’”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
A Yeshu gubhaajangwilenje, “Kweli ngunakummalanjilanga, mundu jojowe atenda yambi, ntumwa jwa yambi.
Mobha gowe ntumwa akaabhalanganishiywa nnikaja, ikabheje mwana anatama nnikaja mobha gowe. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
Ibhaga mwana shammpanganje ungwana, shimmanganje bhangwana bha kweli.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
Nimumanyi kuti mmanganyanji lubheleko lwa a Bhulaimu. Nkali nneyo, nnatumbililanga kumulaga kwa ligongo lyangagapinga majiganyo gangu.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
Nne ingubheleketa iniibhweni kwa Atati ila, ikabheje mmanganyanji inkutendanga immalanjilwenje na anakulubhenunji.”
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Gubhajangwilenje, “Uwe lubheleko lwa a Bhulaimu!” A Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Kaliji mmanganyanji nkalinginji lubheleko lwa a Bhulaimu, nkatendilenje ibhatendaga a Bhulaimu.
40 Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
Nne nimmalanjilenje ga kweli jimbipilikene kwa a Nnungu, nkali nneyo, mmanganya nnatumbililanga kumulaga. A Bhulaimu bhangatenda nneyo!
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
Mmanganya nnatendanga ibhaatenda ainabhenunji.” Penepo gubhaalugulilenje, “Uwe nngabha lubheleko lwa mmaukutu! Tukwete Atati bhamope, yani a Nnungu.”
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
A Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Kaliji a Nnungu bhakaliji Ainabhenunji nkambinjilenje nne, pabha kungoposhele kwa a Nnungu, na nnaino ng'ishe apano. Nangaika kwa mashili gangu namwene, ikabhe ga bhandumile bhala.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
Kwa nndi nkaelewanga ingubheleketa ino? Pabha nkapinganga kupilikanishiya malobhe gangu.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Mmanganyanji bha lubheleko luka Lishetani na inkupinganga kutenda ya shilokoli shika nng'inagwenunji. Jwenejo paaliji nkubhulaga kuumila kundandubho, wala akapingaga ya kweli, pabha jwangali kweli muntima gwakwe. Yaabheleketa ya unami, gabheleketa gali muntima gwakwe, pabha jwenejo nnami na nng'inamundu jwa unami.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
Nne kwa ligongo lya bheleketa ga kweli, mmanganyanji nkaangulupalilanga.
46 Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Gani munkumbi gwenunji akong'ondela kuti nne njikola yambi? Bhai ibhaga ingubheleketa ya kweli, kwa nndi nkangulupalilanga?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Jwene ali jwa a Nnungu alipilikana malobhe ga a Nnungu. Ikabheje mmanganyanji nkapilikananga pabha nngabha mmandunji bha a Nnungu.”
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Bhayaudi gubhaajangwilenje, “Bhuli, twangabheleketa kweli kuti mmwe Mmashamalia, numbe nshikola maoka?”
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
A Yeshu gubhajangwile, “Nne nangali maoka, ikabheje ngunakwaishimiya Atati na mmanganyanji nkang'ishimiyanga.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Nne ngaaloleya ukonjelo gwangu namwene, ikabheje bhapali bhamo bhakuuloleya, numbe bhaukumula.
Kweli ngunakummalanjilanga, akunda malobhe gangu akawa.” (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Bhai, Bhayaudi gubhaajangwilenje, “Nnaino tung'amwile kuti mwe nkwete maoka! A Bhulaimu bhawile, nkali ashinkulondola bha a Nnungu bhawilenje, mmwe nkuti, ‘Akagulila malobhe gangu akawa!’ (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
Bhuli mmwe nkwiitenda mmakulungwa kupunda ambuje a Bhulaimu bhawile? Nkali ashinkulondola bha a Nnungu bhawilenje. Mmwe nkwiitenda agani?”
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
A Yeshu gubhajangwile, “Niikuyaga namwene, ukonjelo gwangu nngabha shindu. Atati bhunkwaalugulanga mmanganyanji kuti ainabhenunji ni bhaanguya.
55 Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Mmanganyanji nkakwaamanyanga, ikabheje nne naamanyi. Meleketaga kuti ngakwaamanya, shinambile malinga mmanganyanji. Nne naamanyi numbe ngunakamula lilobhe lyabho.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Ainabhenunji a Bhulaimu, bhashinkuangalila bhalibhone lyubha lyangu, numbe bhalibhweni, gubhainonyele.”
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Bhai, Bhayaudi gubhaalugulilenje, “Mmwe nkanabhe ishila yaka makumi nng'ano, mmwe mwaabhweni a Bhulaimu?”
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
A Yeshu gubhaalugulilenje, “Kweli ngunakummalanjilanga, nne naapali, a Bhulaimu bhakanabhe pagwa.”
59 I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
Penepo gubhalokwetenje maganga nkupinga kwaakoma, ikabheje a Yeshu gubhaijubhile, gubhashoshile ku likanisha.
