Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
but Jesus went to the mount of Olives.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
And early in the morning he came again to the temple, and all the people were coming to him. And he sat down and taught them.
3 I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
And the scribes and the Pharisees bring to him a woman taken in adultery; and having set her in the midst,
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
they say to him, Teacher, this woman was taken in adultery, in the very act.
5 A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Now in the Law Moses commanded us to stone such persons; what then dost thou say?
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
But this they said to try him, that they might be able to accuse him. But Jesus stooped down, and with his finger wrote on the ground.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
But when they continued asking him, he lifted himself up, and said to them, Let him that is without sin among you first cast a stone at her.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
And again he stooped down, and wrote on the ground.
9 A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
And when they heard this, they went out one by one, beginning with the oldest; and Jesus was left alone, and the woman who was in the midst.
10 A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
And Jesus lifted himself up and said to her, Woman, where are they? Did no one condemn thee!
11 Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
And she said, No one, Lord. And Jesus said, neither do I condemn thee; go, and sin no more.
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
Again therefore Jesus spoke to them, saying, I am the light of the world; he that followeth me shall not walk in the darkness, but shall have the light of life.]]
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
The Pharisees therefore said to him, Thou bearest witness of thyself; thy witness is not true.
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
Jesus answered and said to them, Though I bear witness of myself, my witness is true; for I know whence I came, and whither I go; ye know not whence I come, or whither I go.
15 Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
Ye judge according to the flesh; I judge no one.
16 A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
But even if I myself should judge, my judgment is true, because I am not alone, but I and he who sent me.
17 A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Moreover, it is written in your law, that the witness of two men is true.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
I am one who bear witness of myself, and the Father who sent me beareth witness of me.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
They said therefore to him, Where is thy Father? Jesus answered, Ye know neither me, nor my Father. If ye knew me, ye would know my Father also.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
These words he spoke in the treasury, while teaching in the temple; and no one laid hands on him, because his hour had not yet come.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Again therefore he said to them, I go away, and ye will seek me, and will die in your sin. Whither I go, ye cannot come.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
The Jews therefore said, Will he kill himself, that he saith, Whither I go, ye cannot come?
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
And he said to them, Ye are from beneath, I am from above; ye are of this world, I am not of this world.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
Therefore I said to you, that ye will die in your sins; for unless ye believe that I am He, ye will die in your sins.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
They said therefore to him, Who art thou? Jesus said to them, In the first place, I am just that which I speak to you.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
I have many things to say, and to judge, concerning you; but he who sent me is true; and I speak to the world what I heard from him.
27 Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
They understood not that he spoke to them of the Father.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
Jesus therefore said, When ye have lifted up the Son of man, then ye will know that I am He, and do nothing of myself, but speak these things as the Father taught me.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
And he that sent me is with me; he hath not left me alone, for I always do the things that please him.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
As he spoke these words, many believed in him.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Jesus therefore said to those Jews who believed in him, If ye continue in my word, ye are truly my disciples;
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
and ye will know the truth, and the truth will make you free.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
They answered him, We are Abraham's offspring, and have never been in bondage to any one; how sayest, thou, Ye will be made free?
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesus answered them, Truly, truly do I say to you, Every one that committeth sin is a bond-servant of sin.
And the bond-servant abideth not in the house for ever; the son abideth for ever. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
If therefore the Son make you free, ye will be free indeed.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
I know that ye are Abraham's offspring; but ye seek to kill me, because my word is not received within you.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
I speak what I have seen with the Father; and ye accordingly do what ye have seen with your father.
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
They answered and said to him, Abraham is our father. Jesus saith to them, If ye were Abraham's children, ye would do the works of Abraham.
40 Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
But now ye seek to kill me, a man that hath spoken to you the truth, which I heard from God; this did not Abraham.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
Ye do the works of your father. They said to him, We were not born of fornication; we have one Father, God.
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Jesus said to them, If God were your father, ye would love me; for from God I proceeded forth and am come; neither came I of myself, but he sent me.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
Why do ye not understand my language? It is because ye cannot listen to my word.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Ye are of your father the Devil, and what your father desireth ye are ready to do. He was a murderer from the beginning; and he abideth not in the truth, because there is no truth in him. When he speaketh a lie, he speaketh from his own nature; for he is a liar, and the father of it.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
But because I speak the truth, ye believe me not.
46 Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Which of you convicteth me of sin? If I speak truth, Why do ye not believe me?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
He that is of God heareth God's words; for this cause ye do not hear, because ye are not of God.
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
The Jews answered and said to him, Say we not well, that thou art a Samaritan, and hast a demon?
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesus answered, I have not a demon, but I honor my Father, and ye dishonor me.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
But I seek not my own glory; there is one that seeketh and judgeth.
Truly, truly do I say to you, If any one keep my word, he will never see death. (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
The Jews said to him, Now we know that thou hast a demon. Abraham died, and the prophets; and thou sayest, If any one keep my word, he will never taste of death. (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
Art thou greater than our father Abraham, who died? The prophets also died. Whom dost thou make thyself?
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesus answered, If I glorify myself, my glory is nothing. It is my Father that glorifieth me, of whom ye say, He is our God:
55 Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
yet ye know him not; but I know him. And if I should say, I know him not, I should be a liar like you. But I know him, and keep his word.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Your father Abraham exulted that he might see my day; and he saw it, and was glad.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
The Jews therefore said to him, Thou art not yet fifty years old, and hast thou seen Abraham?
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
Jesus said to them, Truly, truly do I say to you, From before Abraham was, I have been.
59 I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
They therefore took up stones to throw at him; but Jesus concealed himself, and went out of the temple.
