Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
But Jesus went to the mount of Olives.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
And in the morning he again entered the temple, and all the people came to him, and he sat down and taught them.
3 I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
And the scribes and Pharisees brought to him a woman who had been detected in adultery; and they made her stand in the midst,
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
and said to him: Teacher, this woman was detected in adultery; in the very act.
5 A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Now Moses, in his law, commanded us, that such should be stoned; but what say you?
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
This they said to tempt him, that they might bring an accusation against him. But Jesus stooped down, and with his finger wrote on the ground.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
But as they continued to ask him, he stood up, and said to them: Let him among you who is without sin, first throw a stone at her.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
And again he stooped down and wrote on the ground.
9 A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
But having heard him, and being convicted by their conscience, they went out, one by one, beginning from the oldest, even to the last. And Jesus was left alone, and the woman standing in the midst.
10 A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
And when Jesus stood up, and saw no one but the woman, he said to her: Woman, where are those who accused you? Has no one condemned you?
11 Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
She said: No one, sir. Jesus said to her: Neither do I condemn you; go, and sin no more.
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
Then Jesus spoke to them again, saying: I am the light of the world; he that follows me shall not walk in darkness, but shall have the light of life.
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Then the Pharisees said to him: You testify concerning yourself; your testimony is not worthy of credit.
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
Jesus answered and said to them: Though I testify concerning myself, my testimony is worthy of credit; for I know whence I came, and whither I go. But you know not whence I came, and whither I go.
15 Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
You judge according to the flesh; I judge no man.
16 A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
And yet if I judge, my judgment is true, because I am not alone, but I and the Father who sent me.
17 A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
It is also written in your law, The testimony of two is worthy of credit.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
I am one that testify concerning myself, and the Father who sent me, testifies of me.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Then they said to him: Where is your Father? Jesus answered: You know neither me, nor my Father. If you had known me, you would have known my Father also.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
These words Jesus spoke in the treasury, as he taught in the temple; and no one laid hands on him, because his hour had not yet come.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Then spoke Jesus to them again; I go away, and you will seek me, and in your sin you shall die; whither I go, you can not come.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Then said the Jews: Will he kill himself, because he says, Whither I go, you can not come?
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
And he said to them: You are from beneath, I am from above; you are of this world, I am not of this world.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
Therefore said I to you, that you shall die in your sins. For if you believe not that I am, He, you shall die in your sins.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
Then they said to him: Who are you? And Jesus said to them: The same that I said to you at the beginning.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
I have many things to say, and to judge with respect to you; but he that sent me is true; and what things I have heard from him, these I speak to the world.
27 Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
They knew not that he was speaking to them of the Father.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
Then said Jesus to them: When you have lifted up the Son of man, then you will know that I am He, and that I do nothing of myself, but as the Father has taught me I speak these things.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
And he that sent me is with me. The Father has not left me alone, because I always do what is pleasing to him.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
While he was speaking these words, many believed on him.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Then said Jesus to those Jews that believed on him: If you continue in my word, you are my disciples indeed,
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
and you shall know the truth, and the truth shall make you free.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
They answered him: We are the posterity of Abraham, and have never been in bondage to any one. How say you, You shall be made free?
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesus answered them: Verily, verily I say to you, whoever works sin is the servant of sin.
The servant continues not in the house forever; but the Son continues forever. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
Therefore, if the Son make you free, you shall be free indeed.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
I know that you are the posterity of Abraham; yet you seek to kill me, because my word has no place in you.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
I speak what I have seen with my Father, and you do what you have seen with your father.
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
They answered and said to him: Abra ham is our father. Jesus said to them: If you were the children of Abraham, you would do the works of Abraham.
40 Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
But now you seek to kill me, a man that has spoken to you the truth, which I have heard from God; this Abraham did not.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
You do the works of your father. They said to him: We were not born of lewdness; we have one father, God.
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Jesus said to them: If God were your father, you would love me; for I came forth from God and have come hither; nor, indeed, did I come of myself, but he sent me.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
Why do you not know what I say? Because you can not understand my words.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
You are of your father, the devil; and the desires of your father you will do. He was a murderer from the beginning, and stood not in the truth, because there is no truth in him. When he speaks that which is false, he speaks from what is his own; for he is a liar, and the father of it.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
But because I speak the truth, you believe me not.
46 Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Which of you convicts me of sin? If I speak the truth, why do you not believe me?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
He that is of God, hears God’s words. For this reason you do not hear them, because you are not of God.
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
The Jews answered, and said to him: Do we not well say that you are a Samaritan, and have a demon?
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesus answered: I have not a demon; but I honor my Father, and you dishonor me.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
I seek not my own glory; there is one that seeks and judges.
Verily, verily I say to you, if any one will keep my word, he shall never see death. (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Then said the Jews to him: Now we know that you have a demon. Abraham is dead, and the prophets; and you say, If a man keep my word, he shall never taste of death. (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
Are you greater than our father Abraham, who is dead? And the prophets are dead; whom do you make yourself?
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesus answered: If I honor myself, my honor is nothing; it is my Father that honors me, of whom you say, that he is your God.
55 Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
And yet you have not known him. But I know him; and if I should say that I do not know him, I should be like yourselves, a liar. But I know him, and I keep his word.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Abraham, your father, rejoiced that he could see my day; and he saw it, and was glad.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Then the Jews said to him: You are not yet fifty years old, and have you seen Abraham?
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
Jesus said to them: Verily, verily I say to you, before Abraham came into being, I was.
59 I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
Then they took up stones to throw at him. But Jesus concealed himself, and went out of the temple, going through the midst of them; and so passed by.
