< Jan 7 >
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, proto že ho hledali Židé zabiti.
So kochingbv, Jisu Galili bv vngkarto; hv Judia lo vngkar nwngma toku, ogulvgavbolo Jius nyi kainv vdwv hoka ninyia mvki dubv mvngnyato.
2 A byl blízko svátek Židovský, stánků.
Rongonampo pumja ridwv nvchi toku,
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
vkvlvgabv Jisu gv boru vdwv ninyia minto, “So mooku sam kayupila okv Judia bv vngtoka, ogulvgavbolo nam reming gvnv nyi vdwv no ogugo ridudw kaamu dubv.
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjev se světu.
Hv ogugo ridudw alvrungbv chimu nvpv mvngbolo yvvka vvsi mare. No sung ridung roku, nyiamooku gv nyi mvnwngnga nam chimu toka!”
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Ninyigv boru vdwvka ninyia mvngjwng mato.
6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Jisu bunua minto, “Ngoogv lvgabv alvnv dw hv aatv madv. Nonugv lvgabv ogu dw jvka alvnv.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Nyiamooku gv nyi vdwv nonua kaanwng mabv rinyu mare, vbvritola bunu nga kaanwng mado, ogulvgavbolo bunugv lamtv ngv alvma vla ngo bunua minbwng jido.
8 Jděte vy k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj se ještě nenaplnil.
Nonu pumja lo vngsu laka, ngo so gv pumja so vngmare, ogulvgavbolo ngoogv lvgabv alvnv dw v aatv madv.”
9 To pak pověděv jim, zůstal v Galilei.
Hv sum mintoku, okv vbvrikunamv Galili lo doobwngla doolwk toku.
10 A když odešli bratří jeho, tehdy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Ninyigv boru vdwgv pumja lo vngro kochingbv, Jisu ka vngtoku; vbvrijvka hv nyi mvnwngnga kaapatapa dubv vngmato, vbvritola choibv vngtoku.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Jius nyi kainv vdwv ninyia pumja lo kaakarnyato. “Hv ogolobvri?” bunu tvvka toku.
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Hoka ninyigv lvkwng nga nyipamlo achialvbv japsijapit nyato. “Hv alvnv nyi go,” Nyi megonv minto. Kvvbi vdwv minto “Ma, hv nyi vdwa rimur gvdu.”
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Vbvritola yvv akonvka ninyigv lvgabv japkok rikok mato, ogulvgavbolo bunu Jius nyi kainv vdwa busu nyato.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Pumja nga tunggo nvnga rinya toku vdwlo Jisu Pwknvyarnvnaam lo vngla hoka tamsar sarrap tokudw.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento písmo umí, neučiv se?
Jius nyi kainv vdwv achialvbv lamrwpanya toku okv minto, “Hv ogu risarrima kolo vngkw rikw magvre, oguaingbv hv vkv nvgu achialvbv chimpv nvdw?”
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.
Jisu mirwksito, “Ngo ogugo tamsar dvdw hv ngo atubogv tamsar sarnamma, vbvritola hv nga vngmunv Pwknvyarnv lokv aadunv.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Yvvdw Pwknvyarnv gv mvngnambv rinwng nvngv chinre ngo ogugo tamsar dvdw, Pwknvyarnv lokv aadu nvdw vmalo ngo atubogv chinampaanam lokv mindunvdw.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Yvvdw atubogv chinampaanam lokv mindunv, hv atubonga kaibv yungku dubv mvsudunv. Vbvritola yvvdw ninyia vngmunv lvgabv kaibv yungnamma mvngdunv, hv alvnv, okv hoka ninyigv ogu mvvnamrunam kaama.
19 Však Mojžíš dal vám zákon, a žádný z vás neplní zákona. Proč mne hledáte zamordovati?
Moses nonua Pvbv nga jito, hv jima pvnvri? Vbvritola nonuno yvvka Pvbv nga tvnvrinv kaama. Ogulvgabv nonu nga mvki dubv rikw dunv?”
20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Nyipam hv mirwkto, “No arwnglo uyuvram gvdu nvgo! Nam yvvla mvki dubv rikw nvngv?”
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Jisu mirwksito, “Ngo lamrwpanam go kaatamto okv nonu mvnwngngv lamnyato.
22 Však Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
Moses nonua orto jito nonugv kuunyilo vdwa ayakmvu dubv (so si Moses ma vbvritola nonugv abuapa vdwv sum rirap gvtoku), okv vkvlvgabv nonuno kuunyilo nga Jius Doonualu lo ayakmvu dunv.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá v sobotu, aby nebyl rušen zákon Mojžíšův, proč se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Vminyilo nga Jius Doonualu lo ayakmvu dunvlo vkvlvgabv Moses gv Pvbv ngv mvwk madubv, ogulvgavbolo ngoogv nyi nga Jius doonualu lo mvnwngnga alvdukubv mvnam a haachi dunv?
24 Nesuďte podlé osoby, ale spravedlivý soud suďte.
Agum lokv kaala jwngnamdanam a kayu tokuka, okv jvjv lokv jwngkadaka laka.”
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabiti?
Jerusalem gv nyi megonv minto, “So nyi si mare kainv vdwgv mvki nvpvkv vnam angv?
26 A aj, svobodně mluví a nic mu neříkají. Zdali již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
Kaatoka! Hv kvba vdwlo japdungdo, okv bunu ninyia oguka minyingminsu ma! hv bunugv si Kristo vla chimbwk kunam guma bri?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Vbvritola vdwlo Kristo aarikudw, yvvka chimare hv ogo lokvdw: okv ngonu mvnwngngv chindu so nyi si ogo lokvdw.”
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A nepřišelť jsem sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný ten, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Jisu Pwknvyarnvnaam lo japtoku, hv gamtv rungbv minto, “Nonu ngam jvjvbv chimpvi okv ogolokvbvri vla chimpvi? Ngo atubongv aasuma, ngam vngmunv angv jvjv ngv. Nonu ninyia chima,
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
vbvritola ngo ninyia chindu, ogulvgavbolo ngo ninyigv lokv aapvnv okv hv nga vngmupvnv.”
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Vbvrikunamv bunu ninyia naatung tvvto, vbvritola yvvka ninyia laak laklin nvgoka kaamato, ogulvgavbolo ninyigv alvnv dw ngv aatvmadvto.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něho, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
Vbvritola nyipamlo nyi achialvgo ninyia mvngjwng nyato okv minto, “Vdwlo Kristo aarikudw, hv so nyi sum kaiyabv lamrwpanam rila kaatam rekudw?”
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
Parisis vdwv nyipamlo Jisu gv lvgabv japsijapit dubv tvvpa toku, vkvlvgabv bunu okv nyibu butvnv vdwv sipai mego ninyia naatung dubv vngmutoku.
33 Tedy řekl jim: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, kterýž mne poslal.
Jisu minto “Ngo achukgo asu dubv nonua lvkobv doore, okv vbvrikunamv ngo ngam vngmunv gvlo vngyu reku.
34 Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžte přijíti.
Nonu ngam kaakarre vbvritola nonu ngam kaapamare, ogulvgavbolo ngo ogolo dooridw nonu vngnyu mare.”
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Jius nyi kainv vdwv bunu atubongv minsunyato, “Ngonu ninyia mapa madubv hv ogolobvri vngtv tvdunv? Hv Grik pamtv vdwlo ngonugv nyi rikulo vngla Grik vdwa tamsar tvdu nvbvri?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Hv mindu ngonu ninyia kaakarre vbvritola kaaapa mare vla, okv hv ogolo dooridw ngonu hoka vngnyu mare vla. Ninyigv minam si ogu gobvre?”
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, poď ke mně, a napí se.
Pumja alu gv lootar loonya dinchi yachoknv alu lo Jisu dakrapto okv gamtv rungbv minto, “Yvvla tvngnwng dunv ngoogvlo aarung laka okv tvnglaka.
38 Kdož věří ve mne, jakož dí písmo, řeky z břicha jeho poplynou vody živé.
Darwknv Kitaplo mindu, ‘Yvvdw nga mvngjwng dunv, singnamlo turnam jinv isi svdwng dvngdo ngv ninyigv haapok lokv pwlin jire.’”
39 (A to řekl o Duchu, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, proto že ještě Ježíš nebyl oslaven.)
Jisu gv so minam si Dow gv lvgabv minto, yvvbunudw ninyia mvngjwng rinv hv bunu paatv rinv. Ho dw lo Dow a jitv madvto, ogulvgavbolo Jisu vjaklodvbv sila turkurla yunglitnam gubv ritv madvto.
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok ten.
Nyipam lokv nyi megonv ninyia vbv mindubv tvgvrila minto, “So nyi si jvjvrungbv Nyijwk go!”
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž z Galilee přijde Kristus?
Kvvbi vdwv minto, “Hv kunv Kristo!” Vbvritola kvvbi gunv kuring minto “Kristo Galili lokv linmare!
42 Zdaž nepraví písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Darwknv Kitaplo mindu Kristo Dvbv Dabid gv husi lokv linre vla okv Betlehem lo bvnglinre, Dabid gv dooku banggu lo.”
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Vkvlvgabv hoka nyi vdwv asak-asak sutoku Jisu gv lvkwnglo.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Megonv ninyia naatung dubv mvngtoku vbvritola yvvka ninyi laak laklin nvgoka kaama toku.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, kteříž řekli jim: Proč jste ho nepřivedli?
Vdwlo sipai vdwv vngkur tokudw, nyibu butvnv vdwv okv parisis vdwv bunua tvvkato, “Nonu ogubv ninyia aagv mapvnv?”
46 Odpověděli ti služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Sipai vdwv mirwkto, “Yvvka alo nyi vbv minv kaama!”
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Parisis vdwv bunua tvvkato, “Hv nonua pvcha dubv mvta pvnvre?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho aneb z farizeů?
Vdwloka no kainv nyi akoka okv Parisis goka ninyia mvngjwng dubv chimpvnvre?
49 Než zástup ten, kterýž nezná zákona. Zlořečeníť jsou.
So nyipam si Moses gv Pvbv nga chima, vkvlvgabv bunu Pwknvyarnv gv beenam arwnglo doodunv!”
50 I dí jim Nikodém, ten kterýž byl přišel k němu v noci, byv jeden z nich:
Parisis akin go hoka Nikodemas, yvvdw kvvlo Jisunyi kaabv vngnv nyi angv. Hv kvvbi vdwa minto,
51 Zdali zákon náš soudí člověka, leč prvé uslyší od něho a zví, co by činil?
“Ngonugv Pvbv gv milam lokv vngrinyi ngonu yvvnyika rimur vngmur ha gaklin madvbv mia jinyuma.”
52 Odpověděli a řekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejský? Ptej se a viz, žeť prorok z Galilee nepovstal.
Bunu mirwkto, “Alvpv,” “No ka Galili lokvre? Darwknv Kitap a puri kaateka okv Galili lokv nyijwk aanv kaama vla no chinre.”
53 I šel jeden každý do domu svého.