Jan 7
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, proto že ho hledali Židé zabiti.
tataH paraM yihUdIyalokAstaM hantuM samaihanta tasmAd yIshu ryihUdApradeshe paryyaTituM nechChan gAlIl pradeshe paryyaTituM prArabhata|
2 A byl blízko svátek Židovský, stánků.
kintu tasmin samaye yihUdIyAnAM dUShyavAsanAmotsava upasthite
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
tasya bhrAtarastam avadan yAni karmmANi tvayA kriyante tAni yathA tava shiShyAH pashyanti tadarthaM tvamitaH sthAnAd yihUdIyadeshaM vraja|
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjev se světu.
yaH kashchit svayaM prachikAshiShati sa kadApi guptaM karmma na karoti yadIdR^ishaM karmma karoShi tarhi jagati nijaM parichAyaya|
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
yatastasya bhrAtaropi taM na vishvasanti|
6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
tadA yIshustAn avochat mama samaya idAnIM nopatiShThati kintu yuShmAkaM samayaH satatam upatiShThati|
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
jagato lokA yuShmAn R^itIyituM na shakruvanti kintu mAmeva R^itIyante yatasteShAM karmANi duShTAni tatra sAkShyamidam ahaM dadAmi|
8 Jděte vy k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj se ještě nenaplnil.
ataeva yUyam utsave. asmin yAta nAham idAnIm asminnutsave yAmi yato mama samaya idAnIM na sampUrNaH|
9 To pak pověděv jim, zůstal v Galilei.
iti vAkyam ukttvA sa gAlIli sthitavAn
10 A když odešli bratří jeho, tehdy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
kintu tasya bhrAtR^iShu tatra prasthiteShu satsu so. aprakaTa utsavam agachChat|
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
anantaram utsavam upasthitA yihUdIyAstaM mR^igayitvApR^ichChan sa kutra?
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
tato lokAnAM madhye tasmin nAnAvidhA vivAdA bhavitum ArabdhavantaH| kechid avochan sa uttamaH puruShaH kechid avochan na tathA varaM lokAnAM bhramaM janayati|
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
kintu yihUdIyAnAM bhayAt kopi tasya pakShe spaShTaM nAkathayat|
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
tataH param utsavasya madhyasamaye yIshu rmandiraM gatvA samupadishati sma|
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento písmo umí, neučiv se?
tato yihUdIyA lokA AshcharyyaM j nAtvAkathayan eShA mAnuSho nAdhItyA katham etAdR^isho vidvAnabhUt?
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.
tadA yIshuH pratyavochad upadeshoyaM na mama kintu yo mAM preShitavAn tasya|
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
yo jano nideshaM tasya grahIShyati mamopadesho matto bhavati kim IshvarAd bhavati sa ganastajj nAtuM shakShyati|
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
yo janaH svataH kathayati sa svIyaM gauravam Ihate kintu yaH prerayitu rgauravam Ihate sa satyavAdI tasmin kopyadharmmo nAsti|
19 Však Mojžíš dal vám zákon, a žádný z vás neplní zákona. Proč mne hledáte zamordovati?
mUsA yuShmabhyaM vyavasthAgranthaM kiM nAdadAt? kintu yuShmAkaM kopi tAM vyavasthAM na samAcharati| mAM hantuM kuto yatadhve?
20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
tadA lokA avadan tvaM bhUtagrastastvAM hantuM ko yatate?
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
tato yIshuravochad ekaM karmma mayAkAri tasmAd yUyaM sarvva mahAshcharyyaM manyadhve|
22 Však Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
mUsA yuShmabhyaM tvakChedavidhiM pradadau sa mUsAto na jAtaH kintu pitR^ipuruShebhyo jAtaH tena vishrAmavAre. api mAnuShANAM tvakChedaM kurutha|
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá v sobotu, aby nebyl rušen zákon Mojžíšův, proč se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
ataeva vishrAmavAre manuShyANAM tvakChede kR^ite yadi mUsAvyavasthAma NganaM na bhavati tarhi mayA vishrAmavAre mAnuShaH sampUrNarUpeNa svastho. akAri tatkAraNAd yUyaM kiM mahyaM kupyatha?
24 Nesuďte podlé osoby, ale spravedlivý soud suďte.
sapakShapAtaM vichAramakR^itvA nyAyyaM vichAraM kuruta|
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabiti?
tadA yirUshAlam nivAsinaH katipayajanA akathayan ime yaM hantuM cheShTante sa evAyaM kiM na?
26 A aj, svobodně mluví a nic mu neříkají. Zdali již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
kintu pashyata nirbhayaH san kathAM kathayati tathApi kimapi a vadantyete ayamevAbhiShiktto bhavatIti nishchitaM kimadhipatayo jAnanti?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
manujoyaM kasmAdAgamad iti vayaM jAnomaH kintvabhiShiktta Agate sa kasmAdAgatavAn iti kopi j nAtuM na shakShyati|
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A nepřišelť jsem sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný ten, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
tadA yIshu rmadhyemandiram upadishan uchchaiHkAram ukttavAn yUyaM kiM mAM jAnItha? kasmAchchAgatosmi tadapi kiM jAnItha? nAhaM svata Agatosmi kintu yaH satyavAdI saeva mAM preShitavAn yUyaM taM na jAnItha|
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
tamahaM jAne tenAhaM prerita agatosmi|
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
tasmAd yihUdIyAstaM dharttum udyatAstathApi kopi tasya gAtre hastaM nArpayad yato hetostadA tasya samayo nopatiShThati|
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něho, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
kintu bahavo lokAstasmin vishvasya kathitavAnto. abhiShikttapuruSha Agatya mAnuShasyAsya kriyAbhyaH kim adhikA AshcharyyAH kriyAH kariShyati?
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
tataH paraM lokAstasmin itthaM vivadante phirUshinaH pradhAnayAjakA ncheti shrutavantastaM dhR^itvA netuM padAtigaNaM preShayAmAsuH|
33 Tedy řekl jim: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, kterýž mne poslal.
tato yIshuravadad aham alpadinAni yuShmAbhiH sArddhaM sthitvA matprerayituH samIpaM yAsyAmi|
34 Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžte přijíti.
mAM mR^igayiShyadhve kintUddeshaM na lapsyadhve ratra sthAsyAmi tatra yUyaM gantuM na shakShyatha|
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
tadA yihUdIyAH parasparaM vakttumArebhire asyoddeshaM na prApsyAma etAdR^ishaM kiM sthAnaM yAsyati? bhinnadeshe vikIrNAnAM yihUdIyAnAM sannidhim eSha gatvA tAn upadekShyati kiM?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
no chet mAM gaveShayiShyatha kintUddeshaM na prApsyatha eSha kodR^ishaM vAkyamidaM vadati?
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, poď ke mně, a napí se.
anantaram utsavasya charame. ahani arthAt pradhAnadine yIshuruttiShThan uchchaiHkAram Ahvayan uditavAn yadi kashchit tR^iShArtto bhavati tarhi mamAntikam Agatya pivatu|
38 Kdož věří ve mne, jakož dí písmo, řeky z břicha jeho poplynou vody živé.
yaH kashchinmayi vishvasiti dharmmagranthasya vachanAnusAreNa tasyAbhyantarato. amR^itatoyasya srotAMsi nirgamiShyanti|
39 (A to řekl o Duchu, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, proto že ještě Ježíš nebyl oslaven.)
ye tasmin vishvasanti ta AtmAnaM prApsyantItyarthe sa idaM vAkyaM vyAhR^itavAn etatkAlaM yAvad yIshu rvibhavaM na prAptastasmAt pavitra AtmA nAdIyata|
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok ten.
etAM vANIM shrutvA bahavo lokA avadan ayameva nishchitaM sa bhaviShyadvAdI|
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž z Galilee přijde Kristus?
kechid akathayan eShaeva sobhiShikttaH kintu kechid avadan sobhiShikttaH kiM gAlIl pradeshe janiShyate?
42 Zdaž nepraví písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
sobhiShiktto dAyUdo vaMshe dAyUdo janmasthAne baitlehami pattane janiShyate dharmmagranthe kimitthaM likhitaM nAsti?
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
itthaM tasmin lokAnAM bhinnavAkyatA jAtA|
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
katipayalokAstaM dharttum aichChan tathApi tadvapuShi kopi hastaM nArpayat|
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, kteříž řekli jim: Proč jste ho nepřivedli?
anantaraM pAdAtigaNe pradhAnayAjakAnAM phirUshinA ncha samIpamAgatavati te tAn apR^ichChan kuto hetostaM nAnayata?
46 Odpověděli ti služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
tadA padAtayaH pratyavadan sa mAnava iva kopi kadApi nopAdishat|
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
tataH phirUshinaH prAvochan yUyamapi kimabhrAmiShTa?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho aneb z farizeů?
adhipatInAM phirUshinA ncha kopi kiM tasmin vyashvasIt?
49 Než zástup ten, kterýž nezná zákona. Zlořečeníť jsou.
ye shAstraM na jAnanti ta ime. adhamalokAeva shApagrastAH|
50 I dí jim Nikodém, ten kterýž byl přišel k němu v noci, byv jeden z nich:
tadA nikadImanAmA teShAmeko yaH kShaNadAyAM yIshoH sannidhim agAt sa ukttavAn
51 Zdali zákon náš soudí člověka, leč prvé uslyší od něho a zví, co by činil?
tasya vAkye na shrute karmmaNi cha na vidite. asmAkaM vyavasthA kiM ka nchana manujaM doShIkaroti?
52 Odpověděli a řekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejský? Ptej se a viz, žeť prorok z Galilee nepovstal.
tataste vyAharan tvamapi kiM gAlIlIyalokaH? vivichya pashya galIli kopi bhaviShyadvAdI notpadyate|
53 I šel jeden každý do domu svého.
tataH paraM sarvve svaM svaM gR^ihaM gatAH kintu yIshu rjaitunanAmAnaM shilochchayaM gatavAn|
