Jan 7
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, proto že ho hledali Židé zabiti.
Sima na yango, Yesu atambolaki na mokili ya Galile, aboyaki kovanda na Yuda, pamba te Bayuda bazalaki koluka koboma Ye.
2 A byl blízko svátek Židovský, stánků.
Nzokande, feti ya Bandako ya kapo, feti ya Bayuda, ekomaki pene.
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
Bandeko ya Yesu balobaki na Ye: — Longwa awa na Galile mpe kende na Yuda, mpo ete bayekoli na Yo bamona kuna bikamwa oyo ozali kosala.
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjev se světu.
Moto moko te asalaka na nkuku soki alingi koyebana. Lokola ozali kosala makambo minene koleka, sala ete moto nyonso kati na mokili ayeba soki ozali nani.
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Pamba te, ezala bandeko ya Yesu, bango mpe bazalaki kondima Ye te.
6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Yesu azongiselaki bango: — Tango na Ngai ekoki nanu te; kasi mpo na bino, tango nyonso ezali malamu.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Mokili ekoki koyina bino te; kasi Ngai, ezali koyina Ngai mpo ete natatolaka ete misala na yango ezali mabe.
8 Jděte vy k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj se ještě nenaplnil.
Bino, bokende na feti wana; kasi Ngai, nakokende te, pamba te tango na Ngai ekoki nanu te.
9 To pak pověděv jim, zůstal v Galilei.
Sima na Ye koloba na bango bongo, atikalaki na Galile.
10 A když odešli bratří jeho, tehdy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Nzokande, tango bandeko na Ye bakendeki na feti, Ye mpe akendeki kuna, na komilakisa te, kasi na nkuku.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Wana bazalaki kati na feti, Bayuda bazalaki koluka Ye mpe bazalaki kotuna-tuna: « Azali wapi? »
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Kati na bato, tembe ekomaki makasi na tina na Ye. Bamoko bazalaki koloba: Azali moto malamu; bamosusu: « Te, azali kokosa bato nyonso. »
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Kasi, lokola bango nyonso bazalaki kobanga Bayuda, moto ata moko te akokaki koloba na bonsomi nyonso na tina na Yesu.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Tango mikolo ya feti ekomaki na kati-kati, Yesu akendeki na Tempelo mpe akomaki koteya.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento písmo umí, neučiv se?
Bayuda bakamwaki mpe bazalaki kotunana: — Ndenge nini moto oyo ayekola te akoki koyeba Makomi boye?
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.
Yesu azongiselaki bango: — Makambo oyo nazali koteya ewuti epai na Ngai te, kasi ewuti epai na Ye oyo atindi Ngai.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Moto nyonso oyo azwi mokano ya kosala makambo oyo Nzambe alingaka, akososola soki mateya na Ngai ewuti na Nzambe to nazali koloba na ndenge na Ngai moko.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Moto oyo alobaka na kombo na ye moko alukaka lokumu na ye moko; kaka oyo azali koluka lokumu ya Nzambe oyo atindaki Ye nde azali koloba solo, mpe mabe ezali te kati na Ye.
19 Však Mojžíš dal vám zákon, a žádný z vás neplní zákona. Proč mne hledáte zamordovati?
Boni, Moyize apesaki bino mibeko te? Nzokande moko te kati na bino atosaka yango! Bongo mpo na nini bozali koluka koboma Ngai?
20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Bato kati na ngulupa bazongiselaki Yesu: — Ozali na molimo mabe. Nani azali koluka koboma yo?
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Yesu alobaki na bango: — Mpo na likamwisi moko oyo nasalaki, yango wana bino nyonso bokamwe!
22 Však Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
Bokanisa nanu: Moyize apesaki bino mitindo ya kokatisa ngenga, —mobeko yango ewutaki kutu na Moyize te, kasi na bakoko— mpe botosaka mitindo yango ata na mokolo ya Saba.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá v sobotu, aby nebyl rušen zákon Mojžíšův, proč se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Bongo soki bokataka bato ngenga na mokolo ya Saba, mpe yango ebukaka mobeko ya Moyize te, mpo na nini bozali kosilikela Ngai mpo ete nabikisi moto na mokolo ya Saba?
24 Nesuďte podlé osoby, ale spravedlivý soud suďte.
Bosambisaka lisusu te kolanda oyo miso na bino ezali komona, kasi bokataka makambo na bosembo.
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabiti?
Na bongo, ndambo ya bavandi ya Yelusalemi bakomaki komituna: « Azali te moto oyo bazali koluka koboma?
26 A aj, svobodně mluví a nic mu neříkají. Zdali již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
Tala, azali koloba na bonsomi nyonso, mpe bazali koloba na ye eloko moko te mpo na kotelemela ye! Boni, bokanisi ete bakonzi na biso bayebi ete azali penza Klisto?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Kasi biso, toyebi epai moto oyo awuti; nzokande tango Klisto akoya, moto moko te akoyeba soki azali moto ya engumba nini! »
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A nepřišelť jsem sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný ten, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Kaka na tango yango, wana Yesu azalaki koteya kati na Tempelo, alobaki na mongongo makasi: — Solo, boyebi Ngai mpe boyebi epai nawuti! Nzokande, nayei na ndenge na Ngai moko te; ezali Ye oyo azali penza ya solo nde atindi Ngai, mpe bino, boyebi Ye te.
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
Ngai, nayebi Ye, pamba te nawuti epai na Ye, mpe ezali Ye nde atindi Ngai.
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Na bongo, balukaki kokanga Yesu, kasi moto ata moko te alongaki; pamba te tango na Ye ekokaki nanu te.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něho, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
Boye kati na bato, mingi bandimaki Ye; bazalaki koloba: — Boni, tango Klisto akoya, akosala bikamwa mingi koleka oyo moto oyo ozali kosala?
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
Bafarizeo bayokaki makambo oyo bato bazalaki koloba na se se na tina na Yesu. Bongo bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe Bafarizeo batindaki bakengeli ya Tempelo mpo na kokanga Yesu.
33 Tedy řekl jim: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, kterýž mne poslal.
Yesu alobaki: — Nazali nanu elongo na bino mpo na mwa tango moke, bongo nakozonga epai ya Ye oyo atindaki Ngai.
34 Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžte přijíti.
Bokoluka Ngai, kasi bokomona Ngai te; mpe epai Ngai nakozala, bino, bokoki te koya kuna.
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Bayuda balobanaki bango na bango: — Asengeli kokende wapi mpo ete tomona ye lisusu te? Akokende epai ya Bayuda oyo bapalangana kati na Bagreki mpe koteya Bagreki?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Alingi penza koloba nini tango azali koloba: « Bokoluka Ngai, kasi bokomona Ngai te; mpe epai Ngai nakozala, bino, bokoki te koya kuna? »
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, poď ke mně, a napí se.
Na mokolo ya suka ya feti, mokolo oyo eleki monene, Yesu atelemaki mpe alobaki na mongongo makasi: — Tika ete moto nyonso oyo azali na posa ya mayi aya epai na Ngai mpe amela.
38 Kdož věří ve mne, jakož dí písmo, řeky z břicha jeho poplynou vody živé.
Moto oyo akondima Ngai, kolanda ndenge Makomi elobi, bibale ya mayi ya bomoi ekotiola wuta kati na ye.
39 (A to řekl o Duchu, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, proto že ještě Ježíš nebyl oslaven.)
Yesu alobaki bongo na tina na Molimo oyo bato oyo bakotia kondima na bango kati na Ye bakozwa; mpo ete na tango wana, Molimo apesamaki nanu te, pamba te Yesu akotaki nanu te kati na nkembo na Ye.
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok ten.
Kati na bato oyo bayokaki maloba na Ye, bamoko bazalaki koloba: « Moto oyo azali penza Mosakoli, »
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž z Galilee přijde Kristus?
bamosusu: « Azali Klisto, » kasi bamosusu lisusu: « Boni, Klisto akoki kobimela na Galile?
42 Zdaž nepraví písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Boni, Makomi ezali koloba te ete Klisto akobimela na libota ya Davidi mpe akobotama na Beteleemi, mboka ya Davidi? »
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Ezali bongo nde bato bakabwanaki na tina na Yesu.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Bamosusu kati na bango balukaki kokanga Ye, kasi moto ata moko te alongaki.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, kteříž řekli jim: Proč jste ho nepřivedli?
Bakengeli ya Tempelo bazongaki epai ya bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe Bafarizeo. Bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe Bafarizeo batunaki bakengeli: — Mpo na nini bomemi Yesu awa te?
46 Odpověděli ti služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Bakengeli bazongisaki: — Ezali na moto ata moko te oyo asila koloba makambo oyo moto wana azali koloba.
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Bafarizeo batunaki lisusu: — Bino mpe bomitiki penza mpo ete akosa bino?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho aneb z farizeů?
Boni, kati na bakonzi to kati na Bafarizeo, ezali ata na moko oyo andimi ye?
49 Než zástup ten, kterýž nezná zákona. Zlořečeníť jsou.
Ezali kaka bato oyo bayebi mibeko ya Moyize te, bazali penza bato balakelama mabe!
50 I dí jim Nikodém, ten kterýž byl přišel k němu v noci, byv jeden z nich:
Kasi moko kati na bango, Nikodemi, oyo, mokolo moko, akendeki epai ya Yesu, alobaki:
51 Zdali zákon náš soudí člověka, leč prvé uslyší od něho a zví, co by činil?
— Boni, mibeko na biso ekoki kokatela moto etumbu na kozanga koyoka ye liboso, mpe na kozanga koyeba mabe oyo asili kosala?
52 Odpověděli a řekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejský? Ptej se a viz, žeť prorok z Galilee nepovstal.
Bazongiselaki ye: — Boni, yo mpe ozali moto ya Galile? Kundola malamu Makomi, mpe okomona penza ete mosakoli moko te abimela na Galile. [
53 I šel jeden každý do domu svého.
Na bongo, moko na moko azongaki na ndako na ye.
