Jan 7
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, proto že ho hledali Židé zabiti.
Nakon toga Isus je obilazio po Galileji; nije htio u Judeju jer su Židovi tražili da ga ubiju.
2 A byl blízko svátek Židovský, stánků.
Bijaše blizu židovski Blagdan sjenica.
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
Rekoše mu stoga njegova braća: “Otiđi odavle i pođi u Judeju da i tvoji učenici vide djela što činiš.
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjev se světu.
Ta tko želi biti javno poznat, ne čini ništa u tajnosti. Ako već činiš sve to, očituj se svijetu.”
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Jer ni braća njegova nisu vjerovala u njega.
6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Reče im nato Isus: “Moje vrijeme još nije došlo, a za vas je vrijeme svagda pogodno.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Vas svijet ne može mrziti, ali mene mrzi jer ja svjedočim protiv njega: da su mu djela opaka.
8 Jděte vy k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj se ještě nenaplnil.
Vi samo uziđite na blagdan. Ja još ne uzlazim na ovaj blagdan jer moje se vrijeme još nije ispunilo.”
9 To pak pověděv jim, zůstal v Galilei.
To im reče i ostade u Galileji.
10 A když odešli bratří jeho, tehdy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Ali pošto njegova braća uziđoše na blagdan, uziđe i on, ne javno, nego potajno.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
A Židovi su ga tražili o blagdanu pitajući: “Gdje je onaj?”
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
I među mnoštvom o njemu se mnogo šaptalo. Jedni govorahu: “Dobar je!” Drugi pak: “Ne, nego zavodi narod.”
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Ipak nitko nije otvoreno govorio o njemu zbog straha od Židova.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Usred blagdana uziđe Isus u Hram i stade naučavati.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento písmo umí, neučiv se?
Židovi se u čudu pitahu: “Kako ovaj znade Pisma, a nije učio?”
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.
Nato im Isus odvrati: “Moj nauk nije moj, nego onoga koji me posla.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Ako tko hoće vršiti volju njegovu, prepoznat će da li je taj nauk od Boga ili ja sam od sebe govorim.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Tko sam od sebe govori, svoju slavu traži, a tko traži slavu onoga koji ga posla, taj je istinit i nema u njemu nepravednosti.
19 Však Mojžíš dal vám zákon, a žádný z vás neplní zákona. Proč mne hledáte zamordovati?
Nije li vam Mojsije dao Zakon? Pa ipak nitko od vas ne vrši Zakona.” “Zašto tražite da me ubijete?”
20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Odgovori mnoštvo: “Zloduha imaš! Tko traži da te ubije?”
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Uzvrati im Isus: “Jedno djelo učinih i svi se čudite.
22 Však Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
Mojsije vam dade obrezanje - ne, ono i nije od Mojsija, nego od otaca - i vi u subotu obrezujete čovjeka.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá v sobotu, aby nebyl rušen zákon Mojžíšův, proč se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Ako čovjek može primiti obrezanje u subotu da se ne prekrši Mojsijev zakon, zašto se ljutite na mene što sam svega čovjeka ozdravio u subotu?
24 Nesuďte podlé osoby, ale spravedlivý soud suďte.
Ne sudite po vanjštini, nego sudite sudom pravednim!”
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabiti?
Rekoše tada neki Jeruzalemci: “Nije li to onaj koga traže da ga ubiju?
26 A aj, svobodně mluví a nic mu neříkají. Zdali již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
A evo, posve otvoreno govori i ništa mu ne kažu. Da nisu možda i glavari doista upoznali da je on Krist?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Ali za njega znamo odakle je, a kad Krist dođe, nitko neće znati odakle je!”
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A nepřišelť jsem sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný ten, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Nato Isus, koji je učio u Hramu, povika: “Da! Poznajete me i znate odakle sam! A ipak ja nisam došao sam od sebe: postoji jedan istiniti koji me posla. Njega vi ne znate.
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
Ja ga znadem jer sam od njega i on me poslao.”
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Židovi su otad vrebali da ga uhvate. Ipak nitko ne stavi na nj ruke jer još nije bio došao njegov čas.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něho, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
A mnogi iz mnoštva povjerovaše u nj te govorahu: “Zar će Krist, kada dođe, činiti više znamenja nego što ih ovaj učini?”
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
Dočuli farizeji da se to u mnoštvu o njemu šapće. Stoga glavari svećenički i farizeji poslaše stražare da ga uhvate.
33 Tedy řekl jim: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, kterýž mne poslal.
Tada Isus reče: “Još sam malo vremena s vama i odlazim onomu koji me posla.
34 Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžte přijíti.
Tražit ćete me i nećete me naći; gdje sam ja, vi ne možete doći.”
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Rekoše nato Židovi među sobom: “Kamo to ovaj kani da ga mi nećemo naći? Da ne kani poći raseljenima među Grcima i naučavati Grke?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Što li znači besjeda koju reče: 'Tražit ćete me i nećete me naći; gdje sam ja, vi ne možete doći'?”
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, poď ke mně, a napí se.
U posljednji, veliki dan blagdana Isus stade i povika: “Ako je tko žedan, neka dođe k meni! Neka pije
38 Kdož věří ve mne, jakož dí písmo, řeky z břicha jeho poplynou vody živé.
koji vjeruje u mene! Kao što reče Pismo: 'Rijeke će žive vode poteći iz njegove utrobe!'”
39 (A to řekl o Duchu, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, proto že ještě Ježíš nebyl oslaven.)
To reče o Duhu kojega su imali primiti oni što vjeruju u njega. Tada doista ne bijaše još došao Duh jer Isus nije bio proslavljen.
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok ten.
Kad su neki iz naroda čuli te riječi, govorahu: “Ovo je uistinu Prorok.”
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž z Galilee přijde Kristus?
Drugi govorahu: “Ovo je Krist.” A bilo ih je i koji su pitali: “Pa zar Krist dolazi iz Galileje?
42 Zdaž nepraví písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Ne kaže li Pismo da Krist dolazi iz potomstva Davidova, i to iz Betlehema, mjesta gdje bijaše David?”
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Tako je u narodu nastala podvojenost zbog njega.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Neki ga čak htjedoše uhvatiti, ali nitko ne stavi na nj ruke.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, kteříž řekli jim: Proč jste ho nepřivedli?
Dođoše dakle stražari glavarima svećeničkim i farizejima, a ovi im rekoše: “Zašto ga ne dovedoste?”
46 Odpověděli ti služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Stražari odgovore: “Nikada nitko nije ovako govorio.”
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Nato će im farizeji: “Zar ste se i vi dali zavesti?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho aneb z farizeů?
Je li itko od glavara ili farizeja povjerovao u njega?
49 Než zástup ten, kterýž nezná zákona. Zlořečeníť jsou.
Ali ta svjetina koja ne pozna Zakona - to je prokleto!”
50 I dí jim Nikodém, ten kterýž byl přišel k němu v noci, byv jeden z nich:
Kaže im Nikodem - onaj koji ono prije dođe k Isusu, a bijaše jedan od njih:
51 Zdali zákon náš soudí člověka, leč prvé uslyší od něho a zví, co by činil?
“Zar naš Zakon sudi čovjeku ako ga prije ne sasluša i ne dozna što čini?”
52 Odpověděli a řekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejský? Ptej se a viz, žeť prorok z Galilee nepovstal.
Odgovoriše mu: “Da nisi i ti iz Galileje? Istraži pa ćeš vidjeti da iz Galileje ne ustaje prorok.”
53 I šel jeden každý do domu svého.
I otiđoše svaki svojoj kući.
