< Jan 6 >
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.
After these things Jesus went away beyond the sea of Galilee, [or] of Tiberias,
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
and a great crowd followed him, because they saw the signs which he wrought upon the sick.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
And Jesus went up into the mountain, and there sat with his disciples:
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
but the passover, the feast of the Jews, was near.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Jesus then, lifting up his eyes and seeing that a great crowd is coming to him, says to Philip, Whence shall we buy loaves that these may eat?
6 (Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)
But this he said trying him, for he knew what he was going to do.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Philip answered him, Loaves for two hundred denarii are not sufficient for them, that each may have some little [portion].
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
One of his disciples, Andrew, Simon Peter's brother, says to him,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
There is a little boy here who has five barley loaves and two small fishes; but this, what is it for so many?
10 I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
[And] Jesus said, Make the men sit down. Now there was much grass in the place: the men therefore sat down, in number about five thousand.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.
And Jesus took the loaves, and having given thanks, distributed [them] to those that were set down; and in like manner of the small fishes as much as they would.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
And when they had been filled, he says to his disciples, Gather together the fragments which are over and above, that nothing may be lost.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.
They gathered [them] therefore together, and filled twelve hand-baskets full of fragments of the five barley loaves, which were over and above to those that had eaten.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
The men therefore, having seen the sign which Jesus had done, said, This is truly the prophet which is coming into the world.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Jesus therefore knowing that they were going to come and seize him, that they might make [him] king, departed again to the mountain himself alone.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
But when evening was come, his disciples went down to the sea,
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
and having gone on board ship, they went over the sea to Capernaum. And it had already become dark, and Jesus had not come to them,
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
and the sea was agitated by a strong wind blowing.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.
Having rowed then about twenty-five or thirty stadia, they see Jesus walking on the sea and coming near the ship; and they were frightened.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
But he says to them, It is I: be not afraid.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
They were willing therefore to receive him into the ship; and immediately the ship was at the land to which they went.
22 Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
On the morrow the crowd which stood on the other side of the sea, having seen that there was no other little ship there except that into which his disciples had got, and that Jesus had not gone with his disciples into the ship, but [that] his disciples had gone away alone;
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
(but other little ships out of Tiberias came near to the place where they ate bread after the Lord had given thanks; )
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
when therefore the crowd saw that Jesus was not there, nor his disciples, they got into the ships, and came to Capernaum, seeking Jesus.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
And having found him the other side of the sea, they said to him, Rabbi, when art thou arrived here?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Jesus answered them and said, Verily, verily, I say to you, Ye seek me not because ye have seen signs, but because ye have eaten of the loaves and been filled.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec. (aiōnios )
Work not [for] the food which perishes, but [for] the food which abides unto life eternal, which the Son of man shall give to you; for him has the Father sealed, [even] God. (aiōnios )
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
They said therefore to him, What should we do that we may work the works of God?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Jesus answered and said to them, This is the work of God, that ye believe on him whom he has sent.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
They said therefore to him, What sign then doest thou that we may see and believe thee? what dost thou work?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Our fathers ate the manna in the wilderness, as it is written, He gave them bread out of heaven to eat.
32 Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Jesus therefore said to them, Verily, verily, I say to you, [It is] not Moses that has given you the bread out of heaven; but my Father gives you the true bread out of heaven.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.
For the bread of God is he who comes down out of heaven and gives life to the world.
34 I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
They said therefore to him, Lord, ever give to us this bread.
35 Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
[And] Jesus said to them, I am the bread of life: he that comes to me shall never hunger, and he that believes on me shall never thirst at any time.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
But I have said to you, that ye have also seen me and do not believe.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
All that the Father gives me shall come to me, and him that comes to me I will not at all cast out.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.
For I am come down from heaven, not that I should do my will, but the will of him that has sent me.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
And this is the will of him that has sent me, that of all that he has given me I should lose nothing, but should raise it up in the last day.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios )
For this is the will of my Father, that every one who sees the Son, and believes on him, should have life eternal; and I will raise him up at the last day. (aiōnios )
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.
The Jews therefore murmured about him, because he said, I am the bread which has come down out of heaven.
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
And they said, Is not this Jesus the son of Joseph, whose father and mother we have known? how then does he say, I am come down out of heaven?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Jesus therefore answered and said to them, Murmur not among yourselves.
44 Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
No one can come to me except the Father who has sent me draw him, and I will raise him up in the last day.
45 Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
It is written in the prophets, And they shall be all taught of God. Every one that has heard from the Father [himself], and has learned [of him], comes to me;
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.
not that any one has seen the Father, except he who is of God, he has seen the Father.
47 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. (aiōnios )
Verily, verily, I say to you, He that believes [on me] has life eternal. (aiōnios )
48 Jáť jsem ten chléb života.
I am the bread of life.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Your fathers ate the manna in the wilderness and died.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.
This is the bread which comes down out of heaven, that one may eat of it and not die.
51 Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn )
I am the living bread which has come down out of heaven: if any one shall have eaten of this bread he shall live for ever; but the bread withal which I shall give is my flesh, which I will give for the life of the world. (aiōn )
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?
The Jews therefore contended among themselves, saying, How can he give us this flesh to eat?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Jesus therefore said to them, Verily, verily, I say unto you, Unless ye shall have eaten the flesh of the Son of man, and drunk his blood, ye have no life in yourselves.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios )
He that eats my flesh and drinks my blood has life eternal, and I will raise him up at the last day: (aiōnios )
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
for my flesh is truly food and my blood is truly drink.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
He that eats my flesh and drinks my blood dwells in me and I in him.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
As the living Father has sent me and I live on account of the Father, he also who eats me shall live also on account of me.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn )
This is the bread which has come down out of heaven. Not as the fathers ate and died: he that eats this bread shall live for ever. (aiōn )
59 Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.
These things he said in [the] synagogue, teaching in Capernaum.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?
Many therefore of his disciples having heard [it] said, This word is hard; who can hear it?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
But Jesus, knowing in himself that his disciples murmur concerning this, said to them, Does this offend you?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?
If then ye see the Son of man ascending up where he was before?
63 Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.
It is the Spirit which quickens, the flesh profits nothing: the words which I have spoken unto you are spirit and are life.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
But there are some of you who do not believe. For Jesus knew from the beginning who they were who did not believe, and who would deliver him up.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.
And he said, Therefore said I unto you, that no one can come to me unless it be given to him from the Father.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
From that [time] many of his disciples went away back and walked no more with him.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?
Jesus therefore said to the twelve, Will ye also go away?
68 I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš. (aiōnios )
Simon Peter answered him, Lord, to whom shall we go? thou hast words of life eternal; (aiōnios )
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
and we have believed and known that thou art the holy one of God.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Jesus answered them, Have not I chosen you the twelve? and of you one is a devil.
71 A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Now he spoke of Judas [the son] of Simon, Iscariote, for he [it was who] should deliver him up, being one of the twelve.